Knihy vydány v roce 1994.

Reinaldo Arenas byl kubánský spisovatel, ve vlasti pronásledovaný za svou tvorbu, nesouhlas s diktátorským režimem a za homosexualitu. Při hromadném odchodu homosexuálů z Kuby v roce 1980 (Castro se rozhodl zbavit se najednou některých nepohodlných skupin obyvatelstva a umožnil jim odejít) se mu podařilo dostat se do USA, kde si ale vlastně nikdy nezvykl a stále vzpomínal na svou vlast (kterou opustil spíše nuceně). V USA v roce 1990 zemřel na AIDS. Více o autorovi: http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=20333 Arenas psal, podobně jako jiní autoři z Latinské Ameriky, formou tzv. imaginativního realismu, kdy se...

Korespondence mezi Jean Cocteau a hercem Jeanem Maraisem. Miloval jsem tě špatně, byla to láska lenosti, slunce tvých vlasů, které v srdci hřálo, miloval jsem tvou oddanost a pýchu mladosti a cosi posměšného, co jen žertovalo. A pak jsem uvěřil, že poklad patří všem, tak hrál jsem lakomce, marnivost byla můj sok, svou světlovlasou sílu žes dal jen tak v plen, tvé kroky odešly a sám jde dál můj krok. Mýlím se ale. A navíc mýlím tebe, korunu z lásky prý mi uvil plamen, ...

Ve "Standardním životě občasného prodavače punčocháčů" se chudý překladatel Angelo nechá zaměstnat snobským, omezeným, ale vychytralým obchodníkem s punčochovým zbožím Lomettem a doprovází jej na obchodních cestách (Lometto umí jen italsky). Kromě toho, že je Lometto omezený a hloupý (třebaže ve všech situacích nevyznívá jeho charakteristika takto černobíle), je také zlý, neváhá využívat mentálně postižených, které načerno zaměstnává, a spolu s manželkou s největší pravděpodobností zapříčiní smrt své malé mongoloidní dcerky (která pro ně není dost "reprezentativní"). Mimo epizod s Lomettem řeší Angelo i své vlastní vztahové problémy.

Autobiografický román italského autora líčí život mladého homosexuála, který je rozhodnut žít se svou odlišností a nedat se zlomit konvencemi. Líčí dětství na severoitalské vesnici, osamělost uprostřed rodiny i první sexuální zážitky. Pocit vykořeněnosti pronásleduje hrdinu i v Paříži, uprostřed její bohémské anonymity. Nedostatek peněz i známostí ho přinutí přijmout útočiště u stárnoucí dívky, která se ho všemi prostředky pokouší svést. Z této základní situace vychýzí řada tragických i komických příhod, které dávají autorovi příležitost uplatnit náročnou, syrovou a velmi otevřenou formu.