Recenzi napsal/a petrsv
Příběh ze života. Nejeden gay pár si prošel něčím podobným, takže je určitě fajn, že se tohoto tématu tvůrci chopili. Postavy jsou dobře charakterizovány, takže zkušenějším divákům je brzo jasné, jak to dopadne, jiní jsou možná překvapeni, jiným to vykouzlí úsměv na tváři. Myslím, že zatímco jeden nový pár má vysokou pravděpodobnost trvalého vztahu, druhý ne. Mohlo by na to téma být pokračování, ale nemělo by to sklouzávat k uměle vyvolávaným dramatům, jak je dnes obvyklé v jiných seriálech.
Určitě zajímavé téma. Nejeden gay zažil seznámení, kdy všechno vypadalo krásně, ale když došlo na sex, nastal problém, protože každý chtěl něco jinýho. Tady tvůrci zvolili řešení atraktivní spíš pro potěchu oka filmového diváka, nicméně na Filipíny to není špatné.
Když před lety Berger natočil Plan B, doufal jsem, že se časem posune jinam. Zřejmě to ale není jeho cílem, ač teda film El cazador byl jistou nadějí. Tento film je něco jako další díl Taekwondo, ovšem (jak to tak bývá) horší. Nudné, nezajímavé, všichni se tam chovají jako idioti. Film je spíše pro studenty psychologie, pro lidi, kteří chtějí objevovat charaktery, povahy a způsoby chování. Kdo to zná nebo ho to nezajímá, bude to pro něj ztráta času.
Takové neúplné, nicméně na studentskou tvorbu dobré.
Ono to naštěstí není tak dramatické, jak by se dle anotace (Netflixu) mohlo zdát. Myslím, že přidání žánru komedie by bylo na místě. Film nastíní situaci v Anglii na začátku 19. století, kdy ještě církev měla moc. A i přesto, že děj je někdy napjatý kvůli hrozbě smrti, jedná se o oddechové dílo. Sice jsem myslel (či doufal), že si zubatá přece jen někoho odnese, jediný mrtvý je však jen zahradník, jehož smrt je divákovi naservírována typicky po anglicku. Tvůrcům bych vytknul zvukovou stránku, ta se moc nepovedla.
Uměleckost tvůrců převážila obsah.
1. řada působila jako běžný seriál ze života teenagerů. Konec mě vyloženě naštval, ale za ty 2 roky jsem to už pustil z hlavy. 2. řada ukázala, že jsem byl naštvaný zbytečně, neb ten konec 1. řady nebyl tak dramatický, jak to vypadalo. Obdobně to předpokládám u 2. řady, jen doufám, že ta další nebude zase až za 2 roky, to by už působilo směšně. Dějově je 2. řada o level níže. Připomíná to telenovelu, všichni se chovají jako hovada a náplň 8 dílů je uměle tvořena spíše nereálnými zápletkami. V titulkách jsem si všiml, že měli LGBT+ poradce, ale...
Ač téma není můj cup of tea, jako svobodomyslný člověk můžu těžko namítat něco proti lásce v různých podobách.
Tradiční Filipíny s tradičními scénami (některé opravdu odzbrojující) zaujmou snad jen skalní fanoušky tohoto žánru.
Levi se rozhodl přestěhovat do jiného města, což jeho přítel těžce nese. No, aby ne, když ho bláznivě miluje. Silně ovšem pochybuju, že je to oboustranné. Levi se jeví jako vychcánek, kterého už vztah omrzel a potřebuje něco novýho. Tvůrci neposkytli bližší vysvětlení, zaměřili se jen na okamžik loučení. A možná jejich záměr nebyl takový, jaký je můj dojem z toho filmu. Kluci to zahráli v pohodě, natočeno je to jinak taky celkem dobře.
Jeden z mnoha příběhů z období dospívání poučný především v tom, jak časté je, že se zamilujeme do někoho, kdo chce jiného.
Dokument natočený hned po revoluci je cítit částečně socialismem a zároveň i novou dobou. Určitě nelze upřít autentičnost. Vždyť pro mnohé tenkrát homosexuálové neexistovali (pravda, stále je dost takových, kteří si i dnes myslí to samé). A že to neměli v životě snadné, je z filmu evidentní. Na druhou stranu si autoři vybrali takové exoty, že nakonec jsem docela rád, že se to moc v TV nevysílalo. Ona ta skupina lidí, kteří by si po shlédnutí mysleli, že jsou všichni takoví, není malá. I když chápu, že takové natáčení tenkrát nebylo jednoduché, chybí mi zde jakási protiváha. Film má spíš...
Námět není špatný, ale zpracování by se hodilo spíš do divadla než do filmu. Černobílé provedení mi nesedlo a i když se oba herci snažili, nějak jsem jim to nevěřil.
Příběh o vydržování si mladíka s nadějí, že z toho bude třeba něco víc, je nadčasový. I když se jedná už o 2. zfilmování původní literární předlohy, tak jelikož to první už zřejmě neexistuje, zvyšuje to hodnotu této německé verze.
Náhled do doby, kdy to neměli snadné nejen černoši, ale ani gayové. Trochu psycho, občas trochu vtipné, ale celkově nic, co by mi stálo za uchování v hlubší paměti.
Konverzační melancholická romance hodící se spíš do malého divadla nastíní situaci, ve které se může ocitnout nejeden pár. Na to, že je to americké, tak oceňuju dobrý výběr herců a žádné psychodrama.
Na toto téma bylo už natočeno nemálo filmů a bohužel všechny vycházely ze skutečných událostí, tento nevýjimaje. Zpracováním je ale asi nejhorší z těch, které jsem viděl. Scénář prakticky odbytý, kamera se snaží být tak hrozně cool, až to působí zmatečně. Na druhou stranu sadistické scény zabíraly tolik času, že to začalo připomínat něco, co už za filmařinu nepovažuju. Dílem se film blíží tématu, bohužel.
Dokud byl záměr pouze se potkat, tak dejme tomu. Pak už příběh nabral takový směr, který si jen těžko umím představit jako reálný. Možná vyjadřuje představy tvůrců, mě to ale přišlo až moc bizár.
Jste-li bisexuál, polyamor či něco obdobného, je to film právě pro vás. Příběh mě minul, byl však zasazen do krásného prostředí na pobřeží moře.
Klasická americká komedie, u které jsem se nezasmál, určitě není určena pro diváky, kteří nejsou "open mind".