Recenzi napsal/a petr12
Němci opět dokázali, že dokáží vytáhnout na denní světlo téma, které ostatní míjí mílovými kroky. Tentokrát optikou samotného pedofila, který během dospívání zjišťuje svoji pravou sexuální orientaci, se kterou po celou dobu zápasí. Není to starší chlápek v kabátu lákající na bonbóny malé děti na hřišti. Také jsem prožíval jeden virtuální zápas. S přiřazením mladých herců do správné škatulky....věkové. Na Dave-ovy sexuální objekty mi přišli "staří" a psychicky dost vyzrálí. Především v kontextu lovení mladého masa tzv. chlapů na chlapy.
Už během sledování jsem si říkal. Co by se stalo, kdyby ti otec řekl, že je gay milující jediného muže, se kterým si pouze psal? Rozhodl se pro tebe, miloval tě (i matku) a dal vše z toho mála, co měl.
Emanuel Soriano, vzhledově lehce připomínající Kryštofa Rímského, se v roli Ramóna, vydal na cestu do rodného domu předat strýcovi otcův popel. Se svým novým parťákem, spřízněnou duší Mateem, podnikli zároveň výpravu do minulosti spojenou s tradicemi, obavami, nejistotou a strachem.
Taková jednohubka, kterou sníte a díky nevýrazné chuti na ní rychle zapomenete.
Téma gay manželství uzavřeného z rozumu, ve kterém začíná láska postupně růst od prvních lístků, se usadilo v katalogu osvědčených témat zabírajících na diváky. Stejně jako prostředí vysoké společnosti s častým nešvarem...slámou trčící z bot. Tak nezbývá než experimentovat při obsazování hlavních postav. Ale i v této oblasti už existují prověření herci.
Na první dobrou se přímo nabízelo srovnání s Twilight ságou. Taková odlehčená gay verze...s přemírou šikany, vůči které bývám vnímavější. Jediným styčným bodem byla "pouze" láska mezi ne/smrtelnými, které jsem v průběhu sledování začal fandit.
Když se s pomyslnou mačetou v ruce prosekáte územím zapleveleným frázemi maskujícími realitu, vynoří se před vámi mýtina se studánkou pravdy a ryzích citů. Připravte se však na smršť slov, naštěstí vykoupenou oboustraně proudící chemií a ryzím člověčenstvím.
Na trůn gay vánočních romancí, produkovaných pro Hallmark channel, opět usedl Jonathan Bennett. Svátky by měly být kouzelné, ne umělé a laciné. Nemyslím finančně. Spojení s "hlasově výraznou" Eden Sher mě solidně iritovalo.
Trnitou cestou plnou Lun a Vlkodlaků si prošli "princezna" Luca s živočišným ochráncem Daltonem. Potkávali roztodivné osůbky kladoucí jim do cesty různé nástrahy. Někdy vtipné, jindy ze země, kam logika nikdy nevkročila. Fantasy se zajímavým námětem, ale typickým: "Chtěli jsme to udělat co nejlíp, a dopadlo to jako vždycky.“
Oponou trhnul tak silně, že ji málem strhnul, a na pódium vplul...Griffin. Éterická osůbka, pro jehož dospěláckou scénáristickou činnost měli pochopení především kamarádi, které obsazoval pravidelně do svých her. Cíle neměl nijak nízké. Jen narážely na jiné činnosti, kterým se chtěli jeho herci věnovat během letních prázdnin. Vše však zachránil on, jeho srdce šampion, pijan whisky a NY performer...Brad, tak trochu psychopat. Roztomilý příběh o první lásce lehce afektovaného umělce.
Protože se řadím mezi "Řeckomily", musím udělit plný počet bodů. App...Kdo by nechtěl hřebečka naservírovaného přímo do postele?
Tolik zpěvu zaznělo, množství frází proneslo, ticho z nevyřčeného mé uši však nejvíce bombardovalo. Na konci mi i z očí ukáplo. Z promarněné šance však bylo to.
Atmosféra starobyléhoTaxca na mě působila po celý čas téměř afrodiziakálně. Alejandro Belmonte zážitek jen umocnil. Zato závěrečná scéna mě velice rychle zchladila.
Nová situace, která se na první pohled zdá být zradou, je ve skutečnosti součástí plánu pomsty. Intriky, potlačovaná touha, vysílání klamavých signálů...Vše, co k dramatické tvorbě patří. Určitou zdrženlivost lze pochopit vzhledem k zemi natáčení. Divák se ale zase nemusí domýšlet, zda jde o BL seriál.
Po deseti letech se dědic impéria Noah konečně setkal se svým zachráncem Carsonem, ke kterému celou dobu choval silné city. Pomoci lsti zajistil, aby se stal jeho bodyguardem a měl šanci se s ním konečně sblížit. Příběh plný manipulací se místy, díky spletitosti, zamotával. U některých postav se o herectví nedalo mluvit, ani o ochotnickém, či cirkusovém. V rámci přeslazených limonád se jednalo o průměrný počin.
Ne nadarmo se říká, že stará láska nerezaví a prý i hory přenáší. Proto je dávná zrada odpuštěna. Jenže, nový začátek je ovlivněn skrytou agentskou identitou dávného střelce, který se zmítá mezi profesními povinnostmi a potlačovanými city. Jeho postava bohužel působí jako nějaká karikatura akčního hrdiny Hollywoodských produkcí.
Eduardo přijel do Guadalajary. Na záchodcích potkal Maria, který se stal průvodcem velmi intenzivního výletu plného "poprvé". Zcela pohlcen se stal pomyslným dřevem plujícím divokou řekou. Hlavou se mi honila myšlenka: "Pojede domů autobusem celý a živý a nebo v pytli na odpadky?" Kamera je opravdu největší slabinou filmu. Jako kdyby ji v ruce držel medik připravující se na zkoušku z endoskopie.
Asi si založím nějakou neziskovou organizaci a zažádám si o grant. Budu zjišťovat procentuální šanci zamilování se heterosexuála do muže, při zachování své sexuality. Když se udělují granty na zkoumání, zda šťourání v nose nesouvisí s Alzheimerovou nemocí.
Vedlejší postavy jsou sice jako polena vytažená z dřevníku, ale mezi hlavní dvojicí proudí solidní chemie. Kdo by odolal psím pohledům? Zvláště, když po vás nechtějí laskominu.
Před mnoha lety, v době, kdy nebylo běžné dokumentovat fotografiemi celodenní aktivity od vsávání až po usínání a z mobilu jste mohl poslat fotku přes multimediální zprávu ve VGA rozlišení...s nadsázkou... rozmazaný obrys tváře, těla...jsem jel na jednostranné rande s holkou. Dotyčná se matky zeptala, jak mě pozná? Učitel a gay? Bude mít na zádech batoh. Bingo. Dnes bych doplnil i brýle. Další trefa. Stačí nasadit herci brýle a je z něj intelektuál. Ani nevadí, že vypadá na...náct. Phatovi jsem jeho roli neuvěřil.
