Recenzi napsal/a petr12
Artový snímek plný živočišného pudu, ve kterém forma vítězí nad obsahem.
Necelá hodina přemítání o životě formou často květnatých dialogů...pro mě ale bohužel rostoucích na skoro suchém stromě bez mízy. Zkráceně...Klukům jsem to celé moc nevěřil.
Po všech stránkách vyspělejší prequel seriálu Bad Romance The Series naštěstí již nepůsobí tolik jako karikatura. Možná je to věkovou restrikcí, která autorům tolik nesvazovala ruce.
Vztah mezi Kornem a Knockem netvoří hlavní dějovou linii seriálu, přesto je mu věnována část děje sloužící jako základ pro pozdější zpracování. Je to taková asijská limonáda, během které se nemusí moc přemýšlet.
Díky neustálému tlačení na pilu výsledek působí docela křečovitě.
Od všeho něco a od ničeho příliš...By se dal charakterizovat další počin o AIDS z prostředí New Yorku.
Snímek poskládaný z několika málo opakujících se motivů se snaží navodit napětí i díky odpovídajícímu hudebnímu podkresu. Výsledek je ale dost plochý a nudný.
Je příjemné zjistit, že stále existují lidé, kteří umí věrohodně odvyprávět obyčejný lidský příběh svým divákům.
Korejci se rádi vyžívají v různých grafických prvcích, které přidávají do obrazu. Ty působí často směšně (pro našince) a bohužel i rušivě.
Když jsem poprvé zaregistroval tento pár, tak mi bylo jasné, že půjde o medializovaný projekt i vzhledem k jejich povolání. No, nemýlil jsem se. Vzali na sebe "tíhu" průkopníků...Mám snad pouze jednu výtku. Taťka Michal je pro mě bohužel typická mamka.
Osvědčený koncept jen v jiném a dobře vybraném obsazení.
Dokument produkce německé veřejnoprávní stanice WDR, který spíše působí jako amatérské video z YouTube.
Něco tak absurdního jsem dlouho neviděl.
Melancholický snímek odehrávající se na argentinském venkovu s minimem dnešních civilizačních výdobytků, daleko od městských pokušení.
Je důležité si občas připomenout, že i ve stáří má člověk právo žít a užívat si místo pouhého přežívání.
Při výčtu množství producentů se mi vybavilo rčení Příliš honců zajícova smrt. Takové snímky bývají díky mnoha úlitbám producentům značně okleštěné. Ne však v případě Maria, který problematiku gay (profi) fotbalistů řeší docela komplexně s velice uvěřitelnými herci.
Co ubírá na důvěryhodnosti vztahový propletenec vymykající se zažitým představám, to dohání poměrně solidní herecké výkony.
Režisér Géraud Champreux natočil snímek o svém virtuálním kamarádovi z dětství Ma vie avec James Dean, který dle očekávání nepřilákal do kin mnoho diváků. Volný čas tedy vyplnil uzavřením si jedné životní etapy a otevřením další naplněné mladíčkem, kterého si nakonec odvezl domů.
Nápad sledovat paralelní vývoj vztahu mezi Rominou a nevlastním bratrem Germánem, popř. Rominou a kamarádem Germánem, v případě, že by ji matka v zavinovačce neodložila u cesty, je sice originální, ale zpracování je dost neohrabané a časté prolínání obou vrstev hodně rušivé a těžké na orientování se v ději. No a hlavně...Chybí ono pověstné Bergerovo "cosi". Erotické napětí?
Minimálně v LGBT produkci je pro mě ta německá tou nejzajímavější, protože dokáže často překvapit. V pozitivním i negativním slova smyslu. Jahr des Tigers stojí na pomezí. Chvíli nudí, občas připoutá pozornost a konec překvapí.
