Všechny recenze
Vzťah je ako plavba na otvorenom mori, kde obaja veslujú. Raz sa nesú na vlnách hore, raz dole alebo sa točia dookola a ostávajú na jednom mieste... Chrániť seba a postaviť si ochranné múry okolo, ktoré buď padajú alebo sa obnovujú. Snímka je pravdivá, bez prekážok, výziev vzťah dvoch ľudí neexistuje. Zahrali to super, a to obaja. Jesse Guinto (Harvey) je vskutku cool sexy atraktívny. 😉
Kruto alebo reálne pravdivé, naše telá starnú a duše "nie". Dojemne zahrané staroba verzus mladosť. Obaja herci odviedli skvelú prácu. Zasiahlo ma to.
Bergerovy filmy obvykle hodnotím kolem průměru, někdy je to lehce nad, někdy pod, tento řadím mezi ty slabší.
Ten námět a příbeh jako takový se vydařil, může být chápán jako zcela reálný, ze života. Za druhé bych vyzdvihl oba hlavní herce. Neznám jejich orientaci, ale museli si hodně "máknout". Zpracování tradiční pinoy se svými všemi neduhy "kroutících se červů" u společných scén orgií, kdo není na toto zvyklý, tak bude asi v tomto bodě hodnocení mírně zaskočen.
Moc hezký, místy dojemný příběh, který ve mě zanechal mnoho pocitů. Kdo se někdy osobně nebo u svých blízkých setkal s nepochopením jakéhokoliv handicapu, s bojem za "normální" život, ocení tuhle sérii možná o to víc. Oba kluci byli skvělí, každý dal své postavě přesně to, co potřebovala a vyjádřili pocity a myšlenky uvěřitelně a s velkou empatií a citem.
Taiwan je momentálně opravdu na špici kvality asijské produkce ve filmech. Nechci se opakovat, ale tak dojemný příběh s velmi složitým dějem ( musí se vidět i několikrát, aby si divák uvědomil všechny souvislosti a vztahy ) je skvostný. Pro evropského diváka neznalého buddhismu a jeho víry v reinkarnaci možná i lehce sci fi. Hodnotím maximálními známkami a vřele doporučuju.
Nádherná serie, oba maji skvělou chemii,nejvic se mi líby to že každej díl je vesměs o nečem jiném,myslim že se to klukum moc povedlo,je to snad první serie v tomhle tom duchu. |Je to jedna z mala serii ke kterým se budu ráda vracet
Divný příběh, přesněji jeho konec, technicky ale taky poněkud mimo.
Miluji tento typ snímků. O síle přátelství, sdílení, vzájemnosti. Naprosto parádní jízda..."na skútru", klikatými uličkami Taipei-e. Za mě si mohli snad jen odpustit ke konci jednu otočku. Z poznámek k ději stačí přečíst jen tu závěrečnou.
Ze startovní pozice, plné testosteronu, zůstal po přetrhnutí cílové pásky, jen závan estrogenu. Slibně se rozvíjející děj se postupem času změnil ve frašku s typickou frází:"Můžu tě políbit?". "Už jsem se bál, že se nezeptáš."
Tak nějak si představuji točení porna, klidně i v 70. letech, částečně v Nevadě. Kitty ranch, místo hříchů. Přímo dělané pro ztrátu panictví. "Klapka, kamera a jedeme na první dobrou...", bez čtených zkoušek, trénování. Amatérismus nejhrubšího zrna.
Ublíženecké:"Vy, privilegovaní, bílí, lidé..." aktivivalo ve mně výstražnou kontrolku. Kdybych mohl, poslal bych Salvimu telefonní číslo na Kamalu. Tento životní postoj vedl k řadě motivů v široké škále. Od frašky, až k situacím hodným k zamyšlení. Stál také za pochopením hlavní pointy. Proč jet z bodu A do bodu B přímo, když můžete v různých zákoutích prožít plno akčních momentů. Romantiku moc nečekejte, spíše bláznivou jízdu, kterou jsem si náramně užil.
Chápu pojetí interakce mezi jedinci trpícími různými stupni sluchového postižení, se slyšícími, jako tzv. uměleckou licenci, lépe vyhovující dějovému zadání. Taková romantická představa. Klasická šablona plná komunikačního šumu a hledání sebe samotného. S příchodem "třetí do páru" dostává děj konečně pořádný šťouchanec vedoucí k očekávanému konci.
Příběh, který v bleděmodrém prožije snad každý. Ve vztazích homo i hetero prožíváme okamžiky štěstí i smutku, chvíle souznění i nedorozumění, po kterém často následuje sladké udobřování. Záleží to ale na obou dvou, na domluvě a kompromisu. Někomu něco dávat přináší větší uspokojení, než jen brát. Takový je život se vším všudy. Jeden z pinoy filmů, který snese srovnání s tou lepší asijskou produkcí.
Začnu velkým pozitivem. Ten příběh jako takový, není nijak okatě queer. Vlastně by se mohl lehce stát i heteropáru. Coming out se tady nijak nerozmazává, nedělá se z něj téma a myslím, že by se tím film mohl dost přiblížit i většinovému publiku. Osobně mi moc nevyhovovalo retrospektivní vyprávění, zvláště, když byla smrt vyspoilována už na začátku filmu a v "posmrtné lince" se to hemžilo zbytečnými postavami kurátorky či učitele. Měl bych mnohem lepší dojem z lineárního vyprávění, které by končilo tancem na hrobě, což by byla myslím dobrá katarze. Jinak jsem se...
Čekal jsem nějakou zásadní náboženskou linku (v Polsku), ale kupodivu tu byla jediná zmínka o kostele. Celkem mě potěšilo, že se všechno neodehrávalo jen kvůli gay vztahu, ale byla nastoleny i další témata. Velmi tísnivý pocit jsem měl z dosavadního Bartekova života, zvláště, jak vysvětloval, že se musel od malička o všechno doma postarat sám. To břímě a bezvýchodnost byla snad ještě horší, než "zakázaná" láska. A útěk logickým vyústěním, i když si dokážu představit, že ta euforie z lásky mohla už tak velmi silnému jedinci také vystačit na to, zůstat, ale podle vlastních pravidel. Zbytečně zdlouhavé se...
Rád som si to pozrel. Pomaly plynúci príbeh, uveriteľný, nostalgický, trochu smutný a trochu provokojúci. Príjemná polhodinka, ktorá zanechala stopy.
Typický film, který je především o hercích. A zde to vyšlo. Kristof Gellén není jen sympatický, role Fabiu mu padla a zvládl ji velmi dobře. Ovšem pozadu nebyl ani Günter Tolar, jehož postava Arthura se měnila z nerudného dědka přes vtipného staříka na člověka celý život skrývajícího city. Pěkné, ne moc vyhrocené a celkově povedené.
Myslím, že se zde japonským tvůrcům podařilo odvyprávět moc hezký příběh mangy o nedoslýchavém klukovi tak, aby byl děj srozumitelný i divákovi, který se s Japonskem moc nekamarádí. Jedná se o remake filmu z roku 2017. Ten ale kvůli poměrně krátké stopáži nedokázal využít potenciál příběhu. To se povedlo až této dvanáctidílné sérii. Hodně se mě líbila postava Koheie, který i přes odtažité chování v úvodu dal nakonec Taichimu šanci, a mohli jsme tak sledovat jejich roztomilý vztah. Pro mě to mělo tu správnou jiskru a tempo, a seriál jsem si užil.
Příběh je vcelku přímočarý, nejsou tady nějaké velké zvraty, ale je hodně působivý. Oba hlavní představitelé tady bojují s démony pocházejícími z jejich minulosti, z událostí, které je poznamenaly. Je moc krásné, když si takoví dva kluci s jizvami na duši navzájem svou láskou pomůžou ty jizvy co nejvíc zacelit, i když většinou se takových úplně zbavit nedá. Moc se mi líbila i hudební stránka, byly použity moc hezké písničky s texty, které mě hodně oslovily.