Podrobnosti recenze

Stále jsem čekal, jestli .... (nedořeknu), ale nakonec mě zlomily ty dvě vystihující recenze přede mnou a do seriálu jsem se pustil. Také jsem se nemohl odtrhnout. Ty veletoče příběhu mé nitro téměř rozsekaly na padrť. Nedávná historie, a stále to stejné - kdo je u moci a u koryt, chce se u ní mermomocí udržet. Nakonec to známe i u nás, pět mrtvých v jedné současné kauze je toho příkladem.
Co mě kromě krkolomného příběhu nejvíce uchvátilo?
Hudba, kterou hodnotím za 11, písně, některé nádherné z konce šedesátých let, u písně Beyond the Clouds, která už tady byla zmíněna, jsem nebrečel, nebulel, ale upřímně plakal jako citlivá lidská bytost a nebylo to jen u ní, bylo to několikrát v průběhu seriálu, někdy i na konci některých epizod jsem musel vychutnat závěrečné titulky až do konce (kvůli hudbě). A pokud to nebyly přímo písně, tak to byl úžasný hudební podkres, mnohdy za pomoci džezového klavíru či saxofonu.
Výprava a celkové zpracování. I ten komparz thajských dam z vyšší společnosti byl dokonalý do posledního detailu, drdůlky, stuhy ve vlasech, prostě všechny vypadaly líp, jak ty Thajky dnešní 🤪.
Herectví ... to byla jedna radost, a to nejen Apo (kterému to seklo neskutečně) a Mile, ale uchvátili mě pro mě neznámí Son (36) a Euro (29), dospěláci, kteří ztvárnili své postavy skvěle a nebáli se intimních pasáží, jež byly super vkusné a na thajské poměry "beztrenkové". Celý seriál vyladěný téměř do detailu. I ten Ukrajinec, dále Veera, který tam vnesl i svou utajenou lásku k ženě svého velitele a i další postavy. Uff.
Jediné, co mi vadilo, ale asi to tak dříve bylo, je to neustálé "sto let za opicama" kouření téměř všude.
Nádherný a jiný klenot mezi asisjkými BL seriály ...