Všechny recenze
Balkán má co dohánět z hlediska tolerance vůči sex. menšinám v poměrru alespoň k evropskému průměru. Na tomto filmu mě zaujaly dva aspekty. Jednak že je ze Srbska a jistou míru chování hlavních aktérů jsem právě kvůli tomu, že je snímek z Balkánu, očekával. A když se na film dívá divák pozorně a vnímá, co se v krátkém příběhu děje i to, co se neudálo a je to ukryto v postavách, vyloupne se určitá hloubka, která mnohdy u různých krátkých děl chybí a k tomu i dosti slušné herecké výkony ...
Ako teaser spomeniem, že Variety uviedol režisérku medzi "desať európskych talentov roku 2020 na ktorých sa treba pozrieť". Hoci som už dávno za tými rokmi a blízke su mi skôr gay filmy - do prežívania Nory som sa perfektne a spontánne vcítil a film si od začiatku do konca naozaj vychutnával, bez ohľadu na gender či vek. Film príjemne balansuje kdesi medzi "ľahkou letnou romancou" a "sociálnou drámou". Na jednej strane nostalgické "ach Berlín, ach Kreuzberg", na druhej nám ich kreslí z menej turistickej strany. Alternatívnu štvrť v liberálnej metropole nám predstavuje z pohľadu domácich -...
Hra tlumených světel skvěle podtrhuje snímek vystavěný především na touze.
Na jednej strane som si užil fakt, že celý film je viacmenej nahovorený v perzštine (takých queer filmov zo zjavýnch dôvodov veľa nie je) aj keď sa odohráva v Nemecku - dá sa tak lepšie vžiť do vnútorného rozpoloženia postáv. Do pocitov izolácie voči okolitému prostrediu, do toho aké je to byť cudzincom, zjavným či v druhom pláne, do chvíľkových mini-ghett ktoré si vytvárajú aby sa cítili aspoň trochu v známom prostredí. Celkovo tak film vyvoláva podivný pocit že sme v Európe a zároveň nie, kulisy sú povedomé a zároveň pôsobia akosi cudzio. Aj Parvis je v podstate od útleho...
Anotace slibují zajímavý příběh blízký reálnému životu, ale kolegové recenzenti zde film moc nechválí. Před definitivním zavržením jsem mrkl na popuzené výkřiky na CSFD a bylo to jasné: "Elève Libre" stojí za vidění. Velmi. Roztomilý, vysportovaný a prostomyslný Jonas je v průšvizích, kam se podíváš: v tenisu, v němž není tak dobrý, jak si myslel, ve škole, kterou kvůli tenisu proflákal, v rodině, která totálně nefunguje, s holkou, s níž se neumí kloudně pomilovat. Ideální oběť pro trojici dospělých na druhé straně šachovnice: jednoho homosexuála a jednoho partnerského páru, jemuž začíná ujíždět vlak a lape střípky mládí,...
Príjemne civilný "festivalový" film, ktorý svojim spôsobom má čo povedať aj tunajšiemu východoeurópskemu publiku. Dve ústredné postavy postupne vykukujú z obmedzeného priestoru svojich spokojných a zároveň aj neúplných/nahnitých heterosexuálnych rodinných životov, objavujú sebe podobných a vytvárajú si čosi ako mikro-sieť ľudí ktorí si tu i tam pomôžu. Súkromne i verejne rozmýšľajú či má idea komunity na staré kolená pre nich zmysel. Odpovede na to nie sú pre nich vôbec jednoznačné. Je zaujímavé a potrebné vidieť aj gay filmy sústredené na iné generácie - hoci som nevidel až tak zásadné rozdiely v dramatickom oblúku oproti napríklad bežnej...
Divácké i odborné recenze film vítají jako mimořádně zdařilé zpracování téma fluidního genderu. Směr proměny ("toku"), jak ho film zachycuje, je ovšem výhradně jednostranný a jednorázový, a film je ve skutečnosti buď manifestem krajního feminismu, nebo výstrahou před krajním feminismem. Fantazijní obálka základního opěrného příběhu rovněž sklízí velký obdiv, pravda je, že může jak někomu přinést požitek, tak jinému působit utrpení. V každém případě jde o film pro okrajovou skupinu diváků, což (a nikoli skutečné kvality filmu) pro upozornění vyjadřuji použitým hodnocením.
Opravdu velmi povedené dílko a se svou gay linkou na české poměry doslova snové. Vyvážená vysoká kvalita ve všech oblastech hodnocení. Vychvalovat konkrétní části či herce a tvůrce nechám na jiných a nebudu ani posuzovat jednotlivé historické souvislosti. Na ČSFD se zase vyrojilo spousty rádců, chytrolínů a filmových kritiků, dokonce i "odpadu". Já jen mohu potvrdit, že nejvíce mě zaujal druhý díl.
No tak... snaha byla, ale na zemi, kde vznikají Bergerovi lahůdky, mi to přišlo trochu anachronický.
Bizarní příběh šmírování a manipulace v okouzlujícím i zasahujícím podání Françoise Ozona - o moc víc se toho (bez upadnutí do klišé) napsat nedá. Gay linie se opravdu může jevit jako slabší, dokud nepřijmeme myšlenku, že i pan profesor je latentní gay a veřejné znemožnění mladšího Rapha je neuvědomělým výronem žárlivosti. Není to ale podstatné, hlavním Ozonovým záměrem je opět, už pokolikáté, profackovat střední třídu, již je záhodno vytrestat i teplým synkem jako důkazem ještě hlubšího úpadku. Nad ozonovskou obsesí střední třídou si nelze odpustit úsměv. Tolik jeho filmů ji tepe,...
Ačkoliv gay téma je pro napínavý příběh podstatné a místy klíčové, přeci jen především o politicko-psychologický thriller, temný obraz temné doby. Nicméně je úlevné konečně v českém filmu sledovat gay motivy včetně poměrně otevřených erotických scén zpracované na vysoké estetické úrovni, jako něco přirozeného a samozřejmého. Proto také nejsilnějším dojmem na mě zapůsobil emocemi nabitý druhý díl minisérie. (Ostudný Slámův Venkovský učitel budiž konečně zapomenut!) Po všech stránkách špičkové dílo, počínaje chytrým scénářem, citlivou režií a strhujícími hereckými výkony Jana Ciny, Pavla Baťka, Luboše Veselého, Martina Fingera...
Český překlad názvu filmu "Život není peříčko, zlato" dokonale vystihuje ponurý a docela depresivní děj.
Ne, že by neexistovaly vztahy mladších a starších, ale jsou to spíš výjimky. Obvyklé vztahy, jako je to ve filmu, jsou založeny na různých výhodách. Z filmu nevíme, co vedlo mladšího k tomu, že přišel ke staršímu. Možná, kdyby to režisér objasnil, film by vyzněl jinak. Takhle je to něco, na co po chvíli zapomenu a určitě mi to nebude chybět.
K dokonalosti mi chyběl jen aspoň trochu nadějně vyhlížející konec. Jinak opravdu krásně natočeno, herci skvělí, kamera, zvuk....je to taková milá jednohubka mezi všemi těmi dramaty.
Jak píše Petr, typické bergerovské erotické napětí se v Lovci vytrácí. Vytrácí, aby bylo nahrazeno napětím zcela jiným. Takovým, jaké prožívají třeba ti, kdo lačně a vzrušeně sledují, kdy se k mouše lapené v síti konečně přiblíží vyhladovělý pavouk. Něco napoví už název, a fanoušci Bergera navíc určitě čtou anotace a recenze dřív, než film uvidí. O co půjde, je jim jasné. Napětí jiné, Berger stejný. Náznaky, nápovědy, hudba, zvuky, ladění obrazu, zejména ovšem dokonalé zprostředkování nálad a vnitřního prožívání postav. Těžko říci, zda si téma mimo svůj obvyklý okruh Berger zvolil z vnitřních pohnutek,...
Perfektně natočeno, chemie mezi aktéry fungovala, nádherné dílko.
Z čeho všeho dokázal Vincent Pieper namíchat tuhle bramboračku, to je obdivuhodné. Jako v případě kočičkopejskovského dortu, ani zde to ale chuti neprospělo. Přiřazení žánru "komedie" je u takového filmu přinejmenším dvojznačné, ale alespoň maloměstská zahrada s růžemi je podařená. Těžko říci, pod jaké hodnotící kriterium zařadit pěknou postmoderní rakev, a jde-li v jejím případě o komedii či tragédii.
Spojení s mým chápáním nebylo navázáno. Tudíž hodnotím negativně.
Z pověstného erotického dusna, tak typického pro Bergerovy snímky, díky kterému se daly s napětím sledovat dlouhé, téměř nic neříkající záběry, zůstaly jen drobky ležící u bazénu. Nevím, zda se nezalekl tabuizovaného téma, ale našlapoval kolem něho tak opatrně, že jsem měl pocit, jako by ho nakonec odstavil na vedlejší kolej.
Jan Cina v této čtyřhodinové nemilosrdné jízdě potvrdil, že právem patří k nejlepším hercům své generace. Ne nadarmo se tento snímek jmenuje Herec. Režisér Peter Bebjak se této třaskající látky zmocnil s obrovskou suverénností a Herec překračuje jakákoli česká omezující měřítka. Režisér s pomocí výtečného kameramana Martina Žiarana vytvořil hutnou atmosféru stalinistického Československa, kdy si nikdo nemůže být jist, zda nepadne do rukou obávané Státní bezpečnosti. Martin Finger a Adrian Jastraban tu hrají dost odpudivé postavy, ale králem je tu zmíněný Jan Cina, který během necelé čtyřhodinové stopáže nesleze z plátna. A to ani nemluvím o mrazivém závěru, který vám...
