Všechny recenze
K recenzii Jiřího Twista prakticky niet čo dodať. Za mňa akurát poznámka, že mi na záver,aspoň v titulkoch, chýbal rozsudok oboch hlavných postáv.A tak som hľadal na webe. Zistil som, že Jan Mikolášek dostal 3 roky a stratu majetku + stratu občianskych práv na 5 rokov. Prišili mu o. i. krátenie dane a nepovolenú stavbu. O Františkovi Palkovi však inernet mlčí. A tak sa len môžem domnievať, že mu vyrúbili trest smrti...
Profesionální dílo známé režisérky mě nenechalo chladným, i když v některých scénách chladně působí. Niterné, dojemné, kdy všechny složky hodnocení jsou pro mne vysoce nadprůměrné. Propojení Ivan - Josef nemělo chybu a jak teď píšu, stále na mě doléhají mnohé scény z filmu samotného. A to je důkaz, že se nejedná o povrchní snímek. Není to chybou, ale i já bych ocenil větší prokreslenost hlavních postav, v tom se shoduji s předhodnotitelem (JanisS). Vše ve mě pořád "bublá" a na film se zcela určitě podívám znovu a odhalím další drobnosti. Herecké výkony výborné, dle mě víceméně zasmušilá...
Eytan Fox natočil další snímek, jehož děj vystavěl na vzájemných konfrontacích - mládí se "stářím", neukotvenosti s pevně zajetými kolejemi. Bohužel i na herecké nepolíbenosti s vyzrálým hereckým projevem. Právě začátečník Niv Nissim se mi jevil nejslabším článkem jinak silného řetězce. Dovedu si ho představit spíše na titulní stránce nějakého módního časopisu, než před kamerou.
Plusy: Řekněme civilní erotické až pornografické scény. Sebevědomá vykroucenina… Mínusy: …ale do zadanýho a najmě s dětma se prostě nedělá. A režisérovi u mě nepomohlo, že si střihnul roličku kamaráda, který si možná něco podobného myslí. .
Ojedinělý příběh komunisty a fašisty pronásledovaného bylinkáře a léčitele každopádně stojí za vidění. Vyprávění má dramatický spád, především v budování atmosféry zlovůle moci je výjimečné. Méně přesvědčivé je pak v prokreslení charakterů dvou hlavních postav, soukromý život Jana Mikoláška je naznačen, někdy příliš doslovně, jindy jen povrchně, kdy pohnutky chování nebo cítění nejsou srozumitelně uchopitelné. Nejednoznačnost vyznění je nejspíš důsledkem více méně přibližného výkladu osudu českého zahradníka, jehož žádali o radu obyčejní lidé, herci, výtvarníci, oficíři i prezident Zápotocký nebo anglický král Jiří IV.
POZOR!POZOR!POZOR! budete na mäkko a možno aj slza sa objaví.
Esteticky vycibrená vizuálna lahôdka no obsahovo neukotvená lyrika. Kto v sebe rozpoznal slabosť na Felixa Maritauda zo "Sauvage", tu si jeho sexappeal (image?) strateného fešáka znova užije dosýta - a nielen jeho, Raphael Fournier mu zdarne sekunduje. Vlastne - každé telo vybrané do tohto medailóniku. Chlap prišiel na orgie. Vo vani nájde svojho ... bývalého? mŕtveho? občasného? ... s ktorým otvárajú staré témy. Cítiť medzi nimi dôvernosť aj odťažitosť, tušiť začarované kruhy. Neviem ako tento počin nazvať. Isto, nie každý film musí stáť na príbehu, budovaní charakterov, či (v prípade kraťasov) údernej pointe k...
Queer Big Brother na tuniský spôsob? Úprimne, na tento film som sa odhodlal, lebo som v krajine vzniku nejaký čas býval a zaujalo ma, ako sa situácia vyvinula od pádu sekulárnej diktatúry Ben Aliho. Niektoré prvky mladej demokracie sú dokonca dávané za regionálny vzor. LGBTI práva to ale určite nebudú. Dokument o domácnosti, kde sa za účelom vzájomnej podpory sústredili sexuálni a genderoví vydedenci. Máme tu masc. feministiku so sklonmi k sebapoškodzovaniu, fem. gayov (ako hockde na svete) ktorí sa neustále trápia a plačú, aj zopár trans postáv (bohužiaľ, skôr bližsie ku klišé hysterickej drag queen). Nemožno...
Nie. Nezaujalo. Trochu váham aké dať hodnotenie - ono to nie je vyslovene zlý alebo profesionálne nepodarený film, ale vedel by som doporučiť toľko iných namiesto neho. Prišlo mi, že Ozon musel "zasa niečo natočiť" - a práve dočítal knihu ktorá ho neviem-čím zaujala. Snáď si pochutí niekto kto je vyslovane namotaný na "jeho štýl". (Veď aj ja mám svojich obľúbencov.) Pozerám že tak ako sa "intelektuálsky" chodilo "na umelecké filmy" kedysi "na Felliniho" alebo "na Almodóvara", dnes sa chodí (aj) "na Ozona". A stále do Benátok, Cannes či do Varov. :) Ale...
Citová zátěž z minulosti je tou správnou ingrediencí sloužící k okořenění vztahových snímků. V kombinaci s dysfunkční rodinou a volnomyšlenkářským vysokoškolským prostředí vznikl poživatelný výsledek hodný konzumace.
Jakožto operofil a hlasofil vždy přímo hltám jakékoli informace o operních pěvcích. Velmi mne potěšilo, že se tam zmiňuje i o technicko-pěveckých tématech, posazení hlasu, vývoji svého hlasu a podobně. Pěveckých ukázek tak akorát. A má to vlastně i děj - vývoj, záběry vždy aktuální z dané doby, v dané situaci. Takže člověk v polovině neví jak na tom vlastně je teď, to se divák dozví až na konci. (Pravdy, kdo ho sleduje na Instagramu, tak to ví...)
Výčet rolí ztvárněných od roku 2018 do letošního narušují střípky z osobního života, které svým rozsahem zřejmě adekvátně korespondují s jeho nabitým diářem. Formou mi dokument připomínal curriculum vitae sepsané k přihlášce do nějakého věhlasného operního domu. V něm se uchazeč také moc nerozepisuje o osobním životě. Bratra snad jen zmínil. Mám jen malou výtku. Docela mě iritoval jeho lehce plačtivý mluvený projev v kontrastu s bezchybným pěveckým.
Výborný dokument. Z hlediska formy rozhodně žádná revoluce, je natočený víceméně tradičními prostředky, ale velmi zdařile. Osobnost protagonisty i jeho uměleckou dráhu zachycuje sdělně a zřejmě i věrohodně. Samozřejmě velmi oceňuji i jeho rozhodnutí se tímto způsobem vyoutovat. Díky zařazení krásné Cavaradossiho árie jsem si připomněl i představení Tosky, které jsem s Pavlem Černochem stihl ve Státní opeře ještě před podzimním uzavřením divadel. I naživo zpíval skvěle. :)
Z boxu s vánočními ozdobami se postupně, jako každý rok, opět vytahovaly osvědčené kousky, tolik typické pro vánoční rodinné komedie. S jedinou výjimkou, možná pro někoho i pomyslnou třešničkou na dortu - lesbickou zápletkou.
Filmově průměrný dokument, který v mých očích povyšuje pouze mimořádné pěvecké umění Pavla Černocha a jeho rozhodnutí jít s pravdou ven.
Neveselý, surový, autentický a filmársky celkom podarený portrét samotného militaristického srdca apartheidu, v jeho poslednej dekáde. Načrtnutý z uhla pohľadu ešte nevyoutovaného gaya, citlivej duše, ktorá je zaujímavým kontrapunktom a náročnou mierkou pre mačistické zverstvo tohto sveta. Hľadanie lásky, alebo aspoň trochy ľudskej láskavosti v tom najnemožnejšom prostredí. Film bol kritikmi ocenený a získal niekoľko nominácií na ceny. Osobne som si ho užil o dosť viac než tematicky veľmi podobný (aj keď o čosi optimistickejší) Kanarie - ktorý pôsobil trochu viac ochotnícky. Metodicky má bližšie k Yossie a Jagger, no Moffie sa menej odovzdáva civilite každodenného života...
Plusy: Svěží letní první láska. Výborní herci (nejen ústřední pár, ale i role jejich rodičů). Dle mého i hold prostým, ale chápavým rodičům (tím myslím ty Alexovy). Scéna svlékání v koupelně a další s okukováním vlastního těla, které je poprvé pro někoho přitažlivé. Pasující hudba. Slíbený tanec. Jak 80kovej džínovej komplet Lefebvrovi seděl. Dokonale výmluvný plakát. Mínusy: Dopad tragédie u Alexe oslabil předešlý morbidní zájem o smrt a tragikomické představy o vlastní sebevraždě; žal filmové matky byl působivější. Davidova postava ve výsledku spíš plochá (navzdory typově přesnému a herecky zdatnému Voisinovi) a vlastně gay klišé (promiskuitní gay s psychickými problémy...
Mé vnímání krásy bývá často v rozporu s optikou tvůrců četné (porno) produkce a tudíž nedokážu plně ocenit objekty zájmů sledované skrze objektiv kamery. Ať už masturbují s čerstvě utrženým ovocem (Cal me by your namel), nebo brázdí moře na loďce v upnutých slipech. S výše uvedeným filmem tento pojí snad jen solidně zachycená dobová atmosféra a opojení mládím. Díky solidně vystavěnému ději, který už od první scény dával najevo, že se nebude jednat o procházku růžovou zahradou a rychlému spádu jsem se naštěstí nenudil a vydržel se dívat až do konce.
Vizuálně podmanivý a oku lahodící seriál, kterému rozhodně prospělo opuštění tolik známého a opakujícího se prostředí sterilních školních komplexů a zasazení do "malotřídky" v malebné koloniální čtvrti. Zajímavá kamera a hlavně citlivá hra se světlem přidávají na komornosti celého díla. Dokonce i zdrženlivé chování Oh-aewa lépe korespondovalo s celkovou atmosférou, než Tehovy emocionálními výlevy. Jak už ale bývá dobrým zvykem, tak jsme se ani zde nevyhnuli obrovské dávce vaty, tvořící především první tři díly zaměřené na doučování okořeněné občasnými dotyky či trochu "odvážnějšími" fyzickými projevy. Teprve čtvrtý díl měl ten správný švih, aby si v posledním dílu uvědomili, že téměř...
Plusy: Znepokojující atmosféra. Zajímavost případu a jeho odhalování. Chemie mezi klukama. Maritaudovo "rozbité" charisma. Mínus: Rozumím traumatu, ale incident se mi nezdál odpovídající míře sebeobviňování, zvláště když šlo o bezmoc, nikoli zbabělost. .
