Recenzi napsal/a zolo
Připravte se na strojenou hodinovou nudu se zarostlými penisy bez známky živosti. Václav má pravdu, když zpochybňuje, že klukům jde o nějakou angažovanost proti homofóbii. Kdybych si to tu nepřečetl, vůbec by mě to nenapadlo. Nádherná lokace, hezcí kluci a prales v podbřišku, to je to jediné, co si z tohoto dokumentu odnáším já. Je pravdou, že kdo lační po neupravených obnažených penisech, se nudit nebude. S dokumenty z focení Dieux du stade, se to nedá srovnat.
To, že film je konverzačka by mi nevadilo, ale scénář je slabý. Mimo to, u těchto konverzaček by měl být silný psychologický náboj, mít silné vnitřní emoce, ale jejich niterné vyjadřování podpořené hudební složkou, a k tomu spíše úsporné hraní. Dít se musí pod povrchem a pak lze oželet, že se na povrchu neděje nic. Tady mi tyto zásadní aspekty konverzaček chyběly. Do značné míry se na tom "chybění" podílely české titulky, které jsou u takových filmů zásadní a tady, bohužel, jejich nedokonalost snímku spíše ublížila.
První polovina filmu je rozvláčná a něco dít se začíná teprve ve chvíli, kdy už se nuda nedá déle potlačovat. V druhé polovině se sice děj rozjíždí, ale zase sexuálně chaotické chování postav a noční proslov otce v mých očích toto dílko znevěrohodnily. Ale krásná atmosféra letní italské vesnice, čas prázdnin a nic nedělání však tyto mínusy částečně vyvažují. Film mi hodně připomíná jiný italský film "Davidovy narozeniny", který je ale, dle mého, o koňskou délku lepší.
Hlavní postava je příjemná, hraní je uvěřitelné, kumpáni pohlední. Přestože je příběh uvěřitelný, asi mi vadilo, že se nikam neposouvá a jaksi zvláštně se cyklí. Na konci skončí tam, kde vlastně začal. Ale třeba byl záměr tvůrců ukázat, že ne vždy je na konci happy end oslavující právě nalezený CO. I když bývám rezervovaný k ženám-režisérkám gay příběhů, zkrátka jim nevěřím, že dokáží zcela pochopit kluka - gaye, tady mám pocit, že přece jen režisérka dobře vystihla vnitřní pnutí a zmatky hlavního hrdiny, který odmítá přijmout fakt, že něco je jinak. Film za zhlédnutí určitě stojí, ale nic...
Opět biografický příběh historické ikony gay kultury. Mně se film líbil, dokázal mě citlivě vtáhnout a to i bez citové ždímačky. Uvítal jsem absenci nějakých politických konsekvencí, které se ale daly tušit, líbily se mi vzpomínkové flashe, které nerušily, ale naopak spíše příběh dynamizovaly. Až člověk pomalu nevěřícně kouká, že někdy dávno to takhle asi fakt chodilo. Samozřejmě díky za kvalitní titulky, které respektují charakter postav a děje, což mnohdy u méně zkušených překladatelů postrádám.
Co mě teda nejvíc rušilo, bylo obsazení starého pána. Bohužel chemie mezi mladým a starým nefungovala. Ač se asi herci snažili, moc jsem jim to nevěřil. Na TV film jakštakš, jinak spíš slabota.
Co má tenhle film společného s gay tématikou? Ta jedna ožralecká pusa v závěru?
Tomuto zpracování něco chybí. Připadalo mi to, jako slepenec více či méně zdařilých scén, které někdo tak nějak bez ladu a skladu za sebe poskládal. Nebo jsem rozmazlenej zvykem, že film by měl být nositelem nějakého příběhu? Tady jsem nosnou myšlenku postrádal.
Potenciál, který se v příběhu přímo nabízel, využit nebyl. Zpracování nebudilo žádné emoce, což, předpokládám, nebyl záměr, ale chabý režisérský přínos. Víc emocí u mě vybudí televizní zprávy a to je samozřejmě špatně.
Slátanina, která se utápí sama v sobě, která je ustrnutá a bez dějového vývoje. Tohle si snad natočil režisér jen jako kulisu k vlastní onanii.
Za široké rozepisování toto lepší home video nestojí. Něco jako ročníková práce studenta prvního ročníku FAMU, kterou bych hodnotil maximálně za E, a to se zavřenýma očima.
Není to nic k jásání, ale ani zatracení. Mnohokrát použité téma, ani zpracováním nic objevného. K odpolední kávě dobrý. Vyzdvihnout je třeba titulky, ty jsou opravdu skvělé. Děkuji za ně.
Příjemně se na to koukalo. Snímek pojímá více problémů, ale vše ustál a nesklouzl k banalitám či nelogičnostem. Nesnaží se řešit problémy celého světa, nesnaží se z diváka mačkat emoce, ale na druhé straně, chce-li je někdo prožít, prostor má. Film pojmenovává několik krizí, které se prolínají a které se by se mohly odehrávat v každé druhé rodině. Je to film o všedním životě. Jsem rád za tyto filmy německé provenience, jen mě vždy na konci přepadne mrzení, že naši filmaři takových počinů schopni nejsou.
Nic nového tato dvoudílná story nepřináší. Vše už řečeno bylo a mnohdy mnohem zajímavěji. Příběh klouže po povrchu, s psychologickými nuancemi si hlavu neláme. Ale budiž řečeno, že to stopáž obou dílů ani nedovoluje. Na jedné straně chápu, že v dnešních uspěchaných produkcích není zájem na objasňování psychologických pohnutek, na druhé straně bez vykreslení některých motivů pro mě taková story ztrácí půvab a stává se jen jednou z mnoha. Zkrátka - sekají to jak Baťa cvičky.
Bohužel, tady je všechno špatně. Škoda času.
Prostý příběh, takový trochu cukrkandl, ale zasazen do hezkých reálií. Tyto lehce předvídatelné příběhy mívají však jedno kouzlo, na které si obvykle musíme počkat do závěru: jak nechají tvůrci příběh vyznít? To už taková samozřejmost nebývá. Tady to však dopadne dobře a zas je nám na světě o trochu líp. Ostatně... proč se chvíli nezasnít a k tomu mít v puse lízátko?
Islandský, víceméně artový příspěvek k problematice CO. Celkové vyznění snímku je solidní, výhrady bych však měl k technickému zpracování - konkrétně k nasvícení, protože spousta scén je točena v takové tmě, že jsem chvílemi nevěděl, zda film skončil či vypověděla službu lampa v mém projektoru. Škoda této nedokonalosti.
Pro západně orientovaného našince poněkud těžko pochopitelné chování hlavního představitele na koukatelnosti snímku neubírá, ba naopak nastoluje divákovi kontroverzní otázky, na které si ale musí odpovědět sám. Mě rušila spíše neobjasněnost některých vztahů, motivů a činů, což ale přijmám jako umělecký záměr. Čeho si ještě cením na filmech z obvykle exotických končin jako je tento, je živočišná syrovost, která je do určité míry vzrušující, a absence politické korektnosti, kterou tyto země -zatím - zasaženy nejsou.
Němci dokážout točit a je to o nich známo. I tenhleten film se sympaťákem v první linii je dobře koukatelný. Sympatické rovněž je, že gay filmy dnešní doby už ustupují od ufňukaných CO a snaží se zobrazovat běžné problémy. Osobně jsem tomu rád. Jen si pořád nejsem jistý, do jaké míry je tento námi chtěný a vysněný stav společnosti - bezproblémové a idylické přijmání právě vyoutovaných mladíků - věrohodný a do jaké míry se jedná jen o malovávání reality na růžovo právě tak, jako oslava multikulti, která nám podsouvá růžové vyhlídky na šťastné zítřky. A to, že občas něco ve...
Já tyto konverzačky můžu, ale chápu, že pro některé to nebude pravé ořechové. Tento typ konverzaček jsou pro ty, kteří už nějakou životní zkušenost mají a dokážou ve vyřčeném a hlavně v tom nevyřčeném číst to, co se nedá zprostředkovat bez odžitého. Jak mnoho zásadního se děje ve vztahu ve chvílích, kdy se zdánlivě neděje nic, jistě vědí ti, kteří nějaký delší pátek ve vztahu byli. V tomto filmu to je: vzpomínka, chuť, je to tam, není to tam, co kdyby, možná, proč tenkrát,... aby nakonec člověk došel k poznání, že vše je , jak má být, a přes to,...
