His Man (2024)

1. Série: Obecně nejsou asijské reality show tak vyhrocené, jako zápaďácká produkce. Japonská The Boyfriend byla originálnější, ale vzhledem k tomu, že His Man má natočené už 3 série, doletěla tahle první korejská vlaštovka docela daleko.
Na mě působila trochu těžkopádně. Stydlivost je možná v Koreji známka dobrého vychování, protože co pánové (věk 29+) občas předváděli... V jednu chvíli probíhá velké stěhování účinkujících a těch záběrů s kufry bylo vážně přehnaně.
Ale všichni kluci byli sympaťáci, ve výsledku si mě každý něčím získal. V závěru mě ten největší "klaun" ze všech, rozplakal. A to se žádnému filmu už dlouho nepovedlo. Takže u mě nakonec show splnila své emoční ambice.

Ke sledování jsem se inspiroval heslem:"Kdo je připraven, není zaskočen". Korejci jsou v projevech citů hodně zdrženliví, takže o projevy studu, trapnosti...nebylo nouze. Začít hned párovými seznámeními? Proč rozhovorům z očí v oči říkali randění? Chápal jsem aktivity - telefonní budka/dopisní schránka, jako prostředníky snižující míru stresu. Moc se neosvědčily. V první polovině byly zajímavé akční zážitky. Dramaturgie mi přišla slabá. Často jsem měl pocit, že potřebovali natočit pár záběrů a jít k dalšímu bodu ve scénáři. Od sedmého dílu došlo k pozvolnému tání ledů a odhalování niter. Začal jsem jim fandit a přál si, aby měli více prostoru k hlubšímu sondování. Co byla realita a co show, jsem už neřešil.

Druhá série se natáčela v zimě. V novém a mnohem světlejším domě. Koncept šesti a postupně dvou příchozích, zůstal. Trapnost a ostych hráli mnohem menší roli, než v první sérii. Bylo na první pohled znát, že většinou věděli, do jakého projektu vstoupili. Díky delší stopáži jednotlivých dílů, dostaly širší prostor...drby. Až při zpětném ohlédnutí mi došlo, jak moc si obě série byly podobné v utváření kamarádství a vztahů.

Co bylo dál, aneb setkání s grilovačkou a přespáním v chatě, bylo pokračováním jízdy na vlně diváckého zájmu. Dva páry se zúžily na jeden. Zmínky ze soukromí ostatních proběhlo jen tak, aby se neřeklo.

I přes drobné obměny, mi v třetí řadě přišlo, jako kdyby se koncept vyčerpal. Velice brzo děj zajel do vyjetých kolejí, jen s jinými jezdci. Přitom léto vybízelo k rozličnými, nejen venkovním, aktivitám. Všechny série působily cudně a tlumeně. Vztahy tří kluků se zase propletly. Nechyběly slzy, hodně slz, a dokonce i osobnější rozhovory. Chápu prodlužující se stopáž kvůli popularitě projektu. Ta však byla ke škodě. V určité době se "zastavil čas" a řešilo se stále to stejné, jen z různých úhlů pohledu.

14. díl navazoval na pobyt v domě s odstupem času. Věnoval se ale POUZE dvěma párům.

Toto je snáď prvá zoznamka, ktorú som začala sledovať resp. nejaká reality show po xx rokoch a vtiahlo ma to. Pozrela som to na jeden šup a nielen prvú sériu, ale všetky tri. Juhokórejci majú čosi do seba. Zašla som, fíí fešáci ( vekovo od 20 do 36 najstarší ) sa celkovo vo všetkých troch sériách zišli. Ako spomínam v príspevku, vôbec to nie je len povrchné alebo hrané, ale otvárajú sa tu i boliestky a realita života, ktorú si viacerí z vás zažili, alebo zažívajú "na vlastnej koži". Druhé dve série sa trošku líšia v prevedení, ale slzy, objatia proste človečinu tam nájdete všade. Neľutujem čas, ktorý som tomu venovala.