Knihy vydány v roce 2010.

Dvě rané autobiograficky laděné prózy jedné z nejvýraznějších osobností poválečné italské kultury. Jsou lyrickou evokací autorova dospívání v rodném Furlansku, kde se Pasolini musel vyrovnávat se svou homosexuální orientací.

Román Františky Jirousové je duchovní a zároveň napínavou generační výpovědí o mladých lidech, o hledání základních hodnot, jakými jsou víra, láska a naděje. Jeho děj nás zavádí do opuštěného domku na kraji malé vesnice na Vysočině, kde se v podstatě náhodou sejdou čtyři dvacátníci. Každý z nich chce na chvíli utéct do samoty a vyřešit své nejhlubší problémy, ať už je to vyrovnání se s homosexualitou, volba budoucího povolání, konflikt mezi anarchistickým způsobem vnímání světa a potřebou nějakého řádu, problematický vztah s rodiči či vlastní minulost. Mezi třemi obyvateli domu pak vzniká zvláštní milostný trojúhelník. V hlubší rovině sledujeme...

Sedmnáctiletý Leo Auberg touží po úniku z každodenní nudy, chce zažít něco nového a vzrušujícího. Ale především si přeje zmizet z provinčního městečka, kde musí skrývat své pravé já. Z jeho přání se zanedlouho stane noční můra. „Byly tři hodiny v noci 15. ledna 1945, když mě hlídka odváděla. Přituhovalo, bylo -15 °C.“ Tak začíná mladý muž svůj příběh o deportaci do ruského pracovního lágru a pětiletém odloučení od rodiny, o životě v nelidských podmínkách, o všudypřítomné smrti, mučivém hladu a mrazu. V románu Rozhoupaný dech, za který získala v roce 2009 Nobelovu cenu za literaturu, Müllerová líčí...

Náhlá životní změna - nejasná sexuální orientace - náraz jiné kultury. To je počáteční situace mladého hrdiny, který nás s nadhledem a sebeironií provází dvěma roky svého zmateného a bouřlivého života v Irsku.

 

Ještě dříve, než zde bude oficiální recenze knihy bych rád uvedl, že i přes to, že je kniha ve slovenském jazyce, jsem i přes prvopočáteční nechuť a obavu z jiného jazyka dokázal knihu přečíst téměř jedním dechem a s velkou oblibou. Trošku jiná slovíčka knihu učinila "odlehčenou" a pro mě kniha znamenala setkání "třetího druhu" s krásnou slovenštinou. Už se jí nebojím a dokonce se jí sem tam učím:). Neváhejte a zkuste to, mě osobně se čtení i v jiném jazyku zalíbilo. S tím souvisí záměr autora knihy, nechat knihu přeložit do češtiny a angličtiny. V případě...