Všechny recenze
Na japonskou produkci se nechám vždy nalákat. Většina je v číslech 9 a výše a ani tento seriál nezklamal. Nádherně zpracované, děj plynul tak lehce a postavy pomalu odkrývaly svá nitra... Dokázala jsem se vcítit do všech 4 postav, pro mě tu nebyl žádný "bad boy", nežili v černobílém světě a snažili se být věrni sami sobě a při tom neublížit partnerovi. Herci to zahráli skvěle, dialogy byly přirozené, sex scény tak akorát.... Tady nemůžu nic stěžejního vytknout. Doporučuji.
Těžko se hledají slova na něco tak nádherného, dojemného, lidského, a to ve všem. Příběh, hudba, láska, přátelství, vztah otce se synem a hlavně výběr herců, kteří ani nehráli, ale všechno to přímo prožívali. A ještě horší je, že když už ta slova najdete, zjistíte, že už tady byla všechna napsána. Proto se nechci opakovat, chci jen dodat...otevřete svá srdce a svou mysl, aby tam mohl celý příběh vplout a mohl vyprávět to, co vyprávět má a hlavně to, co může....
Tohle byl opravdu reálný příběh gay páru ze života. Skvělí herci ve skvělém příběhu, co dodat. Musím přiznat, že jsem u filmu prožíval silné emoce a pánům jsem věřil všechno, co předváděli. Nemohl jsem se od toho utrhnout.
Nebylo to nic zásadně hlubokého, ale já mám takové romantické příběhy se šťastným koncem rád po sérii temných seriálů. Korejská tvorba je trošku jiná než Thajská a docela se mi líbí. A taky bylo fajn vidět pár neokoukaných tváří.
Začalo to slibně, ale pak to najednou skončilo. Jako by došel papír při psaní scénáře.
Mám ráda příběhy, ve kterých hned od začátku netušíte jak dopadnou. A tenhle je jeden z nich. Krásný, dospělácký, a který vás vtáhne od prvního setkání s minulostí. Minulostí, která připomene první lásku, nepochopení a dětskou nezralost. Dá se dojít spletitými cestami Bangkoku ke svému vysněnému cíli? Je krásná a svůdná Jennista jen prací, útěchou, prostředkem k dosažení tohoto cíle nebo snad láskou? Ať už je čímkoliv, rozhodně je jednou z nejdůležitějších postav v tomto příběhu. Max, chlap přesně do vašich snů, Tenův krásný úsměv, hudba, kterou z hlavy nedostanete hodně dlouho a nakonec i třešnička, o které už...
Konečně! Chce se mi zvolat. Po dlouhém čekání, často přichází zklamání. Španělé jsou naštěstí stále sázkou na jistotu. Tedy alespoň v případě seriálů ze studentského prostředí. Byla to super jízda. I když se ubírala jiným směrem, než jsem očekával. I přes...Zažité přesvědčení nárokovosti na rovné příležitosti... a problémy s dodržováním požadavků na ně kladenými. V tomto případě to projely na plné čáře holky. Ale líbila se mi dynamika jejich týmu. K pochopení a ospravedlnění jejich hormonálních výkyvů a zvratů, by mi pomohl jejich menstruační kalendář. Často se chovaly jako k.r.á.v.y. U kluků vládla daleko lepší atmosféra a disciplína...
S přibývajícím věkem mám více pochopení pro režiséry, kteří se rádi obklopují, pro ně hezkými, kluky. V tomto případě se Robert Jerome Pagan nebál svůj objekt zájmu svléknout pouze do spodního prádla zdůrazňujícího genitálie. Jiný význam snímku mi zůstal zřejmě skryt.
Vsadit všechny karty pouze na chlapeckou krásu, je celkem rizikové, díky ryze subjektivním požadavkům samotných diváků. V kombinaci s herecky nepolíbenou hlavní dvojicí doprovázenou, na jejich první cestě, partičkou vlogerů. Děj je sice jednoduchý, ale osobně nám rád vyprávění ve stylu:"My se vlastně známe. Nepamatuješ si mě?" Více času by si určitě zasloužily i ostatní gay páry. Jak často se stane, že jsou všichni kluci na kluky?
Celkem chápu potřebu vracet se tzv. ke kořenům a budovat hrdost v rámci komunity i mimo ni. Pokud se nejedná o mnohokrát zpracované téma ve stylu:"Když oni, tak my také." V tomto případě si nejsem jistý, zda se nejedná o "medvědí službu" díky upevňování stereotypů. Gay se rád stylizuje do ženské role. Lesba zase do mužské. Předsudky se mají bourat, ne upevňovat. Hlavně v případě oslavných snímků. I v případě Španělska, ve kterém měla moje platonická láska opakovaně problémy s přistěhovalci z jiných kultur. Dokonce to vyvrcholilo fyzickým napadením. Pro mě byla vlastně přínosná jen linka matka - syn....
Paralelní světy...nevím, ale kvůli klukům z LITA jsem se do toho pustila. Byla jsem zvědavá, kam se BossNoeul posunuli. Herecky šli určitě hodně dopředu a o chemii mezi nimi pochybovat nemusíme. Ta by se dala řezat motorovkou. U nich mě bavilo sledovat, jak se z toho paralelního propletence Cir (Boss) nakonec vymotá. Co mě ale bavilo mnohem víc, bylo kočkování mezi druhou dvojicí. Jin a Wim mě prostě dostali. Jejich vzájemná interakce byla naprosto dokonalá a ještě teď se usmívám. Božííí.. No a kapitola sama pro sebe...Cirova matka, uspěšná kandidátka na titul Matka roku. Každopádně...
Fajn herci a film pre mňa skôr psychologický ako vyslovene horor.
Tak na tomto sa tak nasmiala napriek téme, ako každý ukázal svoju "Pravú tvár". Scény so zvieratami a ich poslanie do večných lovísť... No sú tam. Nadnesené v štýle crazy hororu. Osobne dávam prednosť originál jazyku a titulkám. Odporúčam ak máte chuť na bláznivú jazdu a gumových medvedíkov.
Musím říct že jsem se zamilovala jak do seriálu který mě hned od začátku vtáhnul a nenechal mě odejít, tak do postav které byly našimi herci Boss a Nouel ztvárněni tak skvěle že jsem jim baštila každé slovo. Příběh o paralerlním světě bylo konečně něco jiného než jsme zvyklí, na začátku se to může zdát matoucí ale časem se dozvíme co se děje a čím si paralerní světy prochází a jak se seznámili Phukan a Cirrus. Po celou dobu mezi Boss a Nouel byla úžasná chemie lepší než v Love in the Air jejich láska byla cítit i přes...
Tento zvláštní film z chudé hornické oblasti jsem napoprvé nedal. Neměl jsem v sobě dost sebekázně a pozornosti u takového stylu, který mi připomínal taiwanského režiséra Ming-liang Tsai-e (od kterého tady na GT máme několik filmů). A přece kvůli tomu nebudu snímek hned v recenzi odsuzovat, to ať si dělají jiní. Až teprve u druhého zhlédnutí, kdy jsem se dostal do snově-hypnotického tempa, jsem začal vnímat pozorněji a je potřeba, aby tento příběh vyprávěný tímto stylem nejdříve ve mě "uzrál" a minulost se propojila s přítomností a budoucností. Kromě režiséra bych ocenil ze svého pohledu i oba předtavitele hlavních rolí....
Tento projekt sa mi páčil a ani sa nedivím, že načreli do zákulisia toho, čo väčšina z nich, ako reálnych členov skupiny iste zažili na vlastnej koži a duši. Srdcovečkou mi bol Po (Est Supha Sangaworawong). Celkom pútavo natočené i na zamyslenie sa aký je váš sen v živote? Alebo žiaden nemáte? ... Príjemne na mňa pôsobil celý projekt a všetky obtiažne situácie okresali, lebo v osobnom živote v agentúrach to isto nie je ľahké ako períčko. Dobré otázky aj ohľadne fanúšikov a milovanej skupiny (tiež mám v živote svojich favoritov) a uvedomenie si nakoľko naše zmýšľanie, ale napokon i...
Film s velkým potenciálem nakonec sklouzne do obvyklých klišé, tajtrdlíkování a dialogů jak přes kopírák z jiných filmů. Nad tento rámec působí Brian Cox, což je asi ten důvod se na film podívat. Naopak ústřední dvojici jsem jejich role nevěřil.
Ohlédnutí do doby, kdy za cruising na toaletách hrozilo vězení. Tom Blyth je naprosto bezchybný a jeho společné scény s Russellem Toveyem patří k těm nejlepším. Režijní a scenáristický debut se silným závěrem je poctivě odvyprávěný a rozhodně si zaslouží vaši pozornost.
Vím, že je to strašný, stydím se za to, ale mně se to líbilo... Nahoďte český dabing a užijte si tohle ulítlé setkání s rodiči a jedním démonem. Možná to bude vaše guilty pleasure.
Film som videla pár krát, zaujal ma. Najsilnejší pocit, ktorý vo mne vyvolal bol kto si, žiješ kto si? Koľko masiek na tvári nosíš? Odporúčam. Zarazila ma v ňom veta matky v zmysle, myslela som, že sú to len drogy... Pochopíte, keď si ho pozriete. Pokrytectvo a prospechárstvo verzus prijatie, pravda... Ten film je stále pre ľudstvo aktuálny. Johnny a Romeo - príjemne sa na nich pozeralo.
