Všechny recenze
Námět, který je často zpracováván do podoby kraťasů až po nekonečné seriály a zase podán jinak. Kraťas začíná průhlednou výmluvou a končí ... to už se podívejte sami. Ne, že by bylo dílko špatné, ale z Británie jsem viděl samozřejmě už i lepší kousky. Jen jsem si znovu uvědomil, jak zde zmíněný starší film NDR Coming Out (1989) byl nadčasový a zasáhl až k nám do budoucnosti (také v něm hraje "roli" dítě)
Krásné prostředí, herci taky fajn, ale příběh je spíš něco jako otvírák pro dlouhý film nebo aspoň pokračování.
Každý film si svého diváka najde, ani zde o tom není pochyb. Děj prakticky žádný, furt do toho někdo kecá nějaké pohádky, hudba 70. let fajn, jen se občas prolíná s folklorem a divnými zvuky, obraz...no, někdy je to hodně art. Ale na druhou stranu scény, ke kterým zřejmě ani nebyl potřeba intimní koordinátor a přesto jsou reálné (jen zbytečně dlouhé). Konec dobrý, zřejmě tam žijí dodnes.
Typicky japonské zpracování příběhu. Je to sice milé, srdečné, ale příběh nepřináší nic originálního a místy se vleče. A vlastně nepřináší ani žádné větší drama. Herectví všech pěti hlavních protagonistů je ale naprosto úžasné, a typově se do svých rolí opravdu hodí. Čtyři králové a vykulený Hioki vážně neměli chybu :)
Dva vousáči tankují...humor. "I když to k sobě nepasuje, neznamená to, že z toho nevznikne něco dobrého." 😀
Skvěle zpracovaný, nadčasový film. Trabant, Wartburg, Bavorák, teda nee "ten" bavorák, ale fernet s tonikem, zakouřený bar, tanec tělo na tělo, paruky i šminky...tohle se mi přesně trefilo do chuti. Příběh o hledání se, o vnitřní osamělosti, popírání. Je úplně jedno, kdy se to odehrává. Současnost, 10, 20 nebo 30 let zpátky. Jedno je jisté...i když člověk utíká, tak sám před sebou nikdy neuteče.
Zpočátku jsem tomuto stylu komičnosti moc nedával, abych se nakonec i tak trochu pobavil.
Vzpomínky na budoucnoust. Ne, ne, není to Däniken, který teď nedávno odešel na druhý břeh. Tak bych nazval tento vynikající fim přesahující několik desetiletí a stvořený na konci socializmu v nejvyspělejší zemi tehdejšího bloku. Pro mě něco užasného, nadčasového a zabaleného do retro stylu pošmourného šedivého Berlína. Toto by v bývalém Československu nemohlo vzniknout ani omylem. Skvělý Matthias Freihof.
Jako v Patagonii jsem si moc nepřipadal, snad jen na konci na té silnici. Ani ten začátek příběhu mi nesedl s tím sklem a válením se s cigárem v cizí posteli, nicméně pointu to mělo dobrou.
Myšlenka dobrá, ale něco mi v tom kraťasu chybělo. Prostě dirty ...
Tady jsme viděli všechno a vlastně nic,první mě napadlo že koukám na učebnici Kámasútry,potom jsem přemýšlela jestli jsou některé polohy vůbec uskutečnitelné a kam ten neviditelný úd vlastně míří. Musím přiznat že i těch několik krátkých miniut v dílech se mi vlastně zdálo dlouhých, hudba byla dost rušivá,co se mi líbilo bylo střídání barev.Herci předvedli obdivuhodný výkon, klobouk dolů, hlavně terapeut s kamenou tváří mi připomínal Wednesday z Addamsovy rodiny, žádná emoce ani mrknutí oka i když v poslední díle nastal obrat v mimice obou aktérů při milostných scénách, sex prostě léčí. Spíš doporučuji, seriál nebude sedět každému, ale...
Já ti nevím, Františku... Akože už to tu niekto spomínal: Vidiecke kulisy (dom zariadený v štýle našli sme na bazoši, dvor plný neporiadku a sliepok, strhané ženy... pohreb na pozadí... zajace...) sú už dosť ťažko uveriteľné. Čo sa týka samotného filmu: Prekáža mi, keď je veľa scén tmavých, vidno len kontúry, rozmazané... Ten "sex" vo filme - ten záber na dve stískajúce sa ruky... to tiež zostalo niekde v roku 1987. Zvuk: Nepríjemne pôsobil šum rieky - chápem, že išlo o umelecký zámer... Ale nebolo to príjemné. ...
Jediná cesta, jak přežīt tuto akrobatickou show a zachovat si duševní zdraví, je nadsázka. Spolu s komičností hezky zvládá ovlivňovat náladu a přetahuje se s chvílemi zrychlené srdeční aktivity. Možná někde za polovinou se začne 1234 poloh přejídat. Na pointu z lekce zbylo minimum času. Je to škoda, ale i tak jsem se dosti pobavila:)
Vizuálně naprosto dokonalé dílo, odehrávající se v 60. a 70. letech minulého století, které se ponořuje do témat politiky, korupce a samozřejmě přistání muže na Měsíci. Bylo vidět, že tvůrci chtěli posunout hranice, jenomže vyprávění příběhu úplně neodpovídalo vizuálním ambicím. Některé scény se hodně vlekly, často přecházely v melodrama zahalené cigaretovým kouřem. Sexuální orientace postav je zde spíše druhořadý prvek k tomu, co se zde děje. Herecké obsazení je očividně dobré, chemie mezi nimi je, příběh je originálně zasazen do historického prostředí s výbornou hudbou. Takže všechny ingredience tam jsou, ale nebyly dobře promíchány. Hlavní postava (Tanwa) je už od...
"Škaredinec na vycházce" nezapadá do rozšířeného konceptu lidí "ze žurnálů", které vídáme v rozličných produkcích. Některé vyloženě sází pouze na fyzično. Když vám "mořský muž", ne panic, jak jsem se mylně domníval, připomíná bývalého žáka, tak nutkání zmáčknout stopku během přehrávání sílí. Odolal jsem, ale byl to boj. To vám povím. I když jsem měl pocit, že mám pokoj plný much a v ruce jsem držel pomyslnou plácačku. Za odměnu mi bylo dovoleno nahlédnout do niter obou herců obnažujících vlastní duše. Nepopsatelný zážitek, za který děkuji.
Hlavní poselství příběhu o životě dvou cizích lidí na útěku zní: "Co znamená být černochem v Texasu? Před právem si nejste rovni."
Stínohra, které by pomohl černobílý obraz umocňující kontrast mezi životem a očekávanou smrtí.
Pohodlně se usaďte. Vyčkejte do zvonění pro opozdilce a po roztažení opony se nechejte unášet proudem barev a emocí. Bez přestávky na odskočení si na toaletu, popř. drink, vás může bolet zadek. Za ten zážitek to ale stojí.
Bum, prásk...láska. Někdy jsou to vanilkové rohlíčky, někdy sluníčko, tady jsou to tvarohové buchty, bohatě posypané moučkovým cukrem a zalité hektolitrem sladkého kakaa. Ano, až tak 😃. Základ je dívat se a brát to trochu s nadhledem a s nadsázkou, nepřemýšlet nad logickým a nelogickým a pamatovat si, že Thee (Pond) si nikdy nedělá srandu. Já jsem si tenhle střet zlaté lžičky s obyčejným světem náramně užívala. Bavilo mě sledovat, jak se Thee-ovo vlčí tetování roztéká do podoby malého, milujícího "retvívřího" štěňátka. Jak se jeho toporný, prkený krok mění v lehce nemotorné cupitání. Navíc...
Pro mě druhá nekonvenční Korea a zase nízký hodnocení (MDL 6.6). Nevím, ale je škoda, že tenhle "jiný pohled" zůstane opět asi nepochopený. Co dodat... Každý záběr na oba herce tu měl svoje místo, smysl. Bylo skvělý sledovat postupný vývoj emocí od počátečního zděšení až do prožití posledního přírazu. Vsadila jsem se, že se pan profesionální kamenná tvář aspoň jednou usměje...a??? Neprozradím 😀. Občas mi cukaly koutky, v Asii by měli na školách přidat do rozvrhu hodinu anatomie navíc 😃. Problém byl ale spíš ve výběru hudby, která hodně rušila a kazila celkový dojem. Zachránila to poslední...
