Všechny recenze
Filipíny si z nahého těla těžkou hlavu prostě nedělají. Nahotu ukazují s lehkostí a hlavně přirozeně. Thajsko by se od nich rozhodně mohlo něco lehce přiučit. Každopádně je to film, který se mi líbil. Tak nějak celkově do sebe všechno pěkně zapadlo. Příběh, herci, běžný hovor, kamera, hudba...Byla to ukázka rozdílného života v bohatství a chudobě. Myslím si, že chudobu umí filipínské filmy taky ukázat fakt dobře. Oba kluci se z ní snažili najít cestu přes bohatou nadrženou samici Salem, hérečku, manipulátorku a zase hérečku. Korupce a špinavý prachy, to byl její manžel kongresman. U mě rozhodně...
U prvních epizod mě vadilo pomalé tempo. To ale byl zřejmě záměr scénáristy, aby tento příběh o neopětované lásce byl pro diváka hodně frustrující a bolestivý, ale současně tak krásný a vizuálně působivý. Díky vizuální stránce, skvělému soundtracku a hereckým výkonům poměrně neznámých herců příběh působí hodně věrohodně, upřímně a srdečně. Velmi doporučuji.
Otto je loser a sledovat, jak se v tomto nic nemění, po chvíli přestane bavit. Nelze pochybovat, že jako partner by byl něco jako hodný pejsek. Nějak jsem ale neuvěřil tomu, že by byl až tak mimo, jak se mi scénář snaží ukázat. Není to vyloženě špatný seriál, vysoké hodnocení na IMDB naznačuje, že si toto dílo svého diváka asi našlo, ale já jím nebudu.
Největším triumfem Juliána Hernándeze jsou oba hlavní představitelé. Největší slabinou pro mě scénář, hlavně v době po podezření na HIV a silné tlačení na pilu promítající se především v Orlandově postavě zmítající se v neustálém napětí. Jeho tanec připomínal silové cvičení (i v sexu), bez ladnosti, procítění...Změna z prohlubující se lásky v nevím. No a konec...Realita nebo sen?
Umění má vyvolávat emoce. Se scénářem můžeme souznít, nesouhlasit...Na výsledku ale nic nezměníme. U více časových linií mívám problém s vyměřeným prostorem pro jednotlivá období. Osmdesátá léta mi přišla místy příliš popisná. Opět postava gaye - outsidera, téměř na pokraji společnosti. Přitahující se protipóly, šikana. Jaké pohnutky vedly agresora k tak silným útokům? Díky vzhledu se lze domnívat, že...Zase jsme ale u stereotypů. Současnost uspěchaná. Tolik otázek a tak málo času k odpovědím.
Rozšířená "kancelářská romance" o vnější (a vyšší) prvek. Nedorozumění jsou klasickými hybnými dějovými silami. Vzájemná komunikace zase klíčem k úspěchu.
Aktivisté jistě rozeznají facku do tváře macho mužům. V jejich řadách zavládne nadšení z nového woke člena. Oprávněně(?) Když odhlédnete od boření starého a tvoření nového, za každou cenu, budete se také bavit. Obě polohy jsou zábavné, ne zesměšňující. No, záleží na úhlu pohledu, že?
Zvláštní, hodně zvláštní fim. Když jsem ho viděla poprvé, tak mě napadla slova jako psycho, schíza, představy, sny, přání otcem myšlenky...? Sledovala jsem ho s "otevřenou " pusou. Na co se to dívám? Proč? Protože mě bavilo přemýšlet, co mě u tohoto filmu drží, co mě vlastně vtáhlo dovnitř, v čem je jeho kouzlo. Ano přemýšlení, zapojení všech mých smyslů...Poprvé to byly oči, mozek. Vnímání barev a stínů, nahého těla na bílém, lehce osvětleném pozadí, práce fotografa s foťákem. Fotograf byl vůbec hodně zajímavý. Otázky a hlavně zmatenost v jeho očích a na jeho tváři byla skoro...
Lechtivější film s nekomplikovaným příběhem, ale i tak si odvahy tvůrců a především herců cením. Možná někomu bude vadit ta nevyváženost mezi výrazným zaměřením na intimitu a (ne)hloubkou příběhu, také mi to napoprvé moc neladilo a spíše bych projekt zařadil téměř do soft porna, ale když jsem se na snímek podíval podruhé a podrobněji na některé rozhovory, tak ten rozdíl již není u mě tak velký, naopak ... a to, jak to vlastně všechno bylo, si nechám pro sebe, neboť je to jen má domněnka. Sexualita, chtíč, city a necity, láska a neláska, to spolu úzce souvisí a je na...
Ano, explicitní. A taky velmi estetické, minimalistické, trošku dekadentní… a za mě fantastické. Krásné světlo ateliér vs. interéry, scény bez hudby střídá melancholický klavír, druhý rozhovor před focením jsem snad ani nemrkala aby mi neuniklo jediné gesto v obličeji herců. Herecké wow. Je to trošku umělecké dílko a v příběhu je třeba sledovat detaily. Dejte si nerušenou chvilku na sledování a snad nezůstanu jediná nadšená. Pro mě je film velké překvapení.
Režisér zpracoval osobní příběh, který si prožilo mnoho z nás. A myslím, že velmi dobře. Herecky přesvědčivé, technicky zmáknuté, mohli to trochu prostříhat. Velké plus za natáčení v autentickém prostředí.
Výstižne natočené a herci to zvládli. Takéto snímky mi pripomínajú, že šikana stále žije (v súčasnosti aj v ročníkoch 1.stupňa ZŠ). Natočili to celkom mierne, za čo som rada aj kvôli tomu potkaníkovi. Milo ma prekvapilo, že sa Andrej možno neskoro, ale predsa len nedal celkom zblbnúť (vrátenie peňazí Mariovi) aj overenie si Zeleho (keď sa zastavil u neho). Aká bude jeho ďalšia cesta v živote, tak to môžeme len hádať.
Příhěh s nostalgickou atmosférou pomalu plyne ale v dialozích se odehrává mnoho. Jsou plné emocí i když se kluci tváří, že o nic nejde. Nádech romantiky navozují vizuálně působivé záběry a ohlazují hrany příběhu. Vnīmám a přijímám.
Po Choco Milk Shake a Happy Ending je tohle další minisérie od Strongberry. A vidím zde úplně stejný rukopis. Všichni čtyři hlavní představitelé jsou úžasně pohlední a roztomilí. Hlavní pár má vážně skvělou chemii. Roztomilost ale nezachrání slabší scénář, a zdlouhavost prvních epizod. Komu se líbily výše uvedené série, bude se líbit i Sweetheart Service.
Další z filipínských filmů, který se do mě zavrtal hodně hluboko. Nádherný příběh. Jak dlouho člověk dokáže čekat na osudovou lásku, kolik smutku a bolesti dokáže snést. Navíc v době, která nebyla vůbec jednoduchá, což se ukazuje hned v začátku filmu. Krásně zahrané postavy Juna i Errola. Dvě nádherné bytosti. Dva lidské osudy propojené čekáním, doufáním, že jednou...možná... "Hledáme partnery, abychom nebyli sami a někdo se o nás postaral?" "Ne... hledáme partnery, které bychom milovali a kteří by milovali nás, abychom nebyli smutní."
Otto je NUDNÝ. Zřejmě největší handicap při seznamování. Obrovskou změnou je miniaturní vytetované B...jako Boris, který ho po návratu z expedice opouští. Jedinou "jistotou" tak zůstává kamarádka Lente, která se ale rozhodla s partnerem usadit v domečku, mimo Brusel. Stejně, jak jistoty zdánlivě mizí, otevírají se mu nové obzory...Online seznamování, sauny...Nic výjimečného. Další variace na otřepané téma.
Ale jo, pro mě to byla hezká pětiminutovka, kterou jsem si natáhla na 10 a koukla se hned dvakrát :)
Začalo to fajn, ale postupne ku koncu som sa v tom stratila. Najžhavejšia scéna pre mňa bola, keď Seon fotil Juna po ležiačky a on na ňom "sedel" viac ako všetky polohy, ktoré striedali.
Spíše amatérský film ocení více fanoušci fantasy a sci-fi žánru, ač musím i já uznat, že některé momenty byly vtipné. Nejvíc se mi líbila závěrečná scéna s nádhernou krajinou.
Dlouho jsem se na tento seriál chystala, ale pořád přicházely nějaké nové projekty, které Bed Friend vždycky předběhly :-D. Ale konečně na to došlo a jsem ráda. Hezký seriál, který se nevyhýbá vážným tématům. Romantická linka se mi líbila v začátku, pak to pro mě začalo trochu pokulhávat i dějově. Nějaké věci mi přišly nedotažené, nebo takové utnuté. Celkově hodnotím jako fajn seriál s hezkými herci na které se dobře kouká a kteří nás pěkně provází celým příběhem.
