Všechny recenze
Konverzačná artovka, ktorú možno ocenia fanúšikovia severských filmov pre náročného diváka, i keď nad obsahom a odkazom by sa dalo značne pochybovať. Nie je to film ktorý mi nadlho uviazne v pamäti. Koncept to nie je zlý - rozhovory mezi dvoma kominármi, resp. individuálne interakcie s ich rodinnými príslušníkmi - každodenného až banálneho rázu. Pohodlný život "normálnych" štyridsiatnikov v Osle, jemne okorenený témou sexuality. Jeden z nich má prvý krát mimomanželský pomer a to dokonca s chlapom, druhému zasa jemneje hlas a sníva sa mu s Davidom Bowiem, ktorý na neho "zvláštne pozerá - ako na ženu" a nevadí...
"Nejím ryby"...Ratane v poho, to já taky ne. A tohle bylo tak reálný. Špalek, rybí krev, šupiny, miliony much... Ale pak tu hlavně bylo CURRY. Jeho vůně mě přenesla skrz obrazovku do příběhu, který byl vlastně stejný jako spousty dalších a přesto tak jiný, krásně indický, propojený kořením, barevným sárí, láskou, hudbou a nádhernou písní s krásným textem, která potrénovala moje slzný kanálky. Všechno bylo tak, jak to mělo být, s řekou, s rybami, i se špínou a potem, bez příborů, pěkně olízat všechny prsty... Celkově mě dojal přístup Raaymala k Ratanovi. Hned od začátku. Velkej chlap a...
I takové příběhy se stávají. Kluci si byli sympatiční, cosi mezi nimi vzniklo, ale ... neřekl bych, že vše vyšumělo. Příběh končí otazníkem, na který si odpoví každý sám. Já to pochopil tak, že Elijah měl dilema, jestli jako policista může mít vztah s mužem.
Ten Gunův herecký výkon byl prostě parádní. Věřila jsem každému gestu. Má v sobě měkkou energii, téměř ženský projev, ale nepřehrává, neparoduje. Stojí na něm celý seriál. Chvíle nabité chemií střídají sladkobolné okamžiky a moc mě bavil příběh i nevyzpytatelnost postav. Překvapivě snadno jsem se sžila s jejich osudy. Logika nelogika, přijato bez komentáře. Skvělé BL.
Ženský svět. Křehká bublina. Hýčkaná… neskrývaná… Vykvetla. V příběhu válečného Berlína.
Film na téma imigrace ukazuje klady i zápory obou stran. To oceňuji. Bohužel i přesto jde více o emoce než fakta. Chápu, je to trend, ale divák přece není hloupý - i dojímající se dušinku v jistém okamžiku prostě napadne "WTF?", "proč neřekl...?" apod. Vzpomněl jsem si na seriál Fellow Travelers a dobu 50. let v USA. Být tehdy gayem ve státní správě byl problém. V tomto filmu vidím jistý malý náznak pochybnosti, jestli je cajk mít gaye ve státní správě, navíc v době zvýšené imigrace, právě na takovém místě. Tvůrci to tak určitě nezamýšleli, ale malý červík pochybnosti o...
Film o brazilské legendě, Ney Matogrossovi nádherně natočený.
Otázka...vybrat si pocit jistoty, lásku, která je stabilní a nezraňuje...nebo vzrušení, vášeň, inspiraci, oheň, který je nevyzpytatelný a může kdykoliv spálit a ve vteřině dohořet?? Odpověď...stačí se pořádně podívat na obrazy, které namaloval Jira. Skvěle postavený děj ze mě dostal emoce, který byly rozlítaný nahoru dolů, žadný odpočinek. Dialogy i přesně a trefně zvolená slova mířily přímo na solar, parádní hudba, která vygradovala hlavně v posledním dílu, obrazy, do kterých vložil své vnitřní, osobní pocity neskutečně zahraný Jira a celkově i herecké výkony všech kluků plus Emi (kurátorka Ing)....
Podruhé s překladem se mi zalíbil tento chilský kraťas ještě více. To spojení příběhu s písněmi, které byly rovněž přeloženy, mi přesně sedlo. Příběh nepříběh, někdo bude namítat, že nemá konec. Ale má. Spojení obrazů, písní, herců a příběhu dodalo pro mě tomuto snímku na zajímavosti. Hezké.
Britský kraťas mě tentokráte moc nepřesvědčil. Zpracováním, hereckými výkony či příběhem. Průměr.
První dva díly jsem viděla dvakrát. Zbytek seriálu jsem si raději pustila přes den, abych nevytuhla potřetí :-D Je to zajímavý, typicky japonský kousek, kterých máme mnoho - přesto dokázal být jiný. Jen pozor na tu Rohypnolovou kombinaci pomalého tempa, mystické atmosféry, tmavého vizuálu, snové hudby a pracovního tempa “Bílých límečků”, ať nemáte pocit, že se vám něco zdálo :-)
Ne vždy mi sednou někteří herci ne svými postavami, které hrají, ale svým fyzičnem. A tak tomu bylo i v tomto snímku. O to víc si vážím, co příběh sdělil. Na Indii, indické poměry a složitost kultur, kast a lidských vztahů v jednotlivých indických státech a tak odlišných a dívám se na vše indickýma očima, ne diváka ze střední Evropy, jež bude vyčítat příbehu to a to, protože to nechápe, proč je to podáno zrovna takto - prostě KRÁSA. Když si vzpomenu na poslední indický film, co jsem tady viděl, tak to byla také nádhera - We Are Faheem &...
Spíše amatérský film s ne zrovna běžnou zápletkou, ale fajn koncem.
KONEČNĚ!!! Konečně jsem se dočkala skvělého příběhu s OffGun. Mojí nejoblíbenější dvojicí. BurnoutS je skvěle propracovaný příběh milostného trojúhelníku a snad poprvé jsem neměla hlavní postavy ani trochu ráda. Z celého srdce jsem fandila tomu třetímu... frustrovanému Pheem-ovi (jehož představitel mě naprosto okouzlil, hereckým výkonem i vizáží). Bylo mi ho až líto a trochu jsem se o něj bála, prostě nechápal proč Jirovi nestačí, vždyť on je přece ten dobrý, hodný hoch. Za to p.Koh byl pro mě naprosto nečitelný, dlouho jsem mu nerozuměla a doteď nevím jaký z něj mám...
Tento seriál mě přišel jako softporno s hokejovou zápletkou, kde ta zápletka byla docela zajímavá, a jen díky ní jsem seriál dokoukal. Co se týká hlavního páru, tak postavy neprochází téměř žádným vývojem, dialogy často působí hodně toporně, a co je zásadní, mezi kluky není vůbec žádná chemie, nevidíme žádné emoce, pokud tedy nepočítám skvělou třetí epizodu. Třetí epizoda se ale nevěnuje hlavnímu páru. Většinu času tedy sledujeme jen hokej, sex, skok o několik měsíců vpřed, zase hokej, zase sex, zase skok o několik měsíců vpřed a tak pořád dokola. Tvůrci si zřejmě řekli, že když už nemají dostatečně kvalitní...
Kdyby se přidalo sexu a ubralo tak hodinu na stopážo, mohlo tp být hezké. Takto je to nekonečně nastavovaná a protahovaná podívaná s krásným hlavním hrdinou, který bohužel není gay.
Lucas je typický dnešní teenager, který neví, co se sebou, takže když mu do života vstoupí taková událost, logicky se sesype. A těžko říct, jestli silná vazba na matku mu v tom pomáhá, nebo je to spíš naopak. Má sice štěstí na kluky, kteří ho mají rádi, ale on není schopen jim to opětovat. Kvalitě filmu přidávají herci a hudba, mohlo to však být lépe prostříhané.
"That's so gay“...trefně vystihuje tento "vysoce obohacující" počin, který vznikl nejspíše jen proto, aby se utratily peníze z několika kinemografických fondů a ty si mohly odfajfknout podporu queer produkce. Dotační tituly mívají v požadavcích mnoho kolonek k odškrtnutí. Úvodní fráze na první pohled působí celkem nevinně, ale zlidověla tak moc, že ztratila svůj původní význam. Z hanlivého označení gayů se stala synonymem slov blbé, trapné...Přidal bych ploché a šíleně klišoidní. Zkrátka...Další medvědí služba komunitě.
Vertikální dramata jsou primárně natáčena pro mobilní streamovací aplikace. Sází na pěkný vzhled herců. Vše se podřizuje líbivému vizuálu. Může to na první pohled působit prvoplánově, snad i povrchně. Ruku na srdce. Do kin chodíme především na děj a nebo našeho oblíbeného herce, režiséra...I ty v sukních? Je to pohádka. Proč se ale občas nenechat konejšit příběhem o hledání prince, byť v hávu vlčím?
