Všechny recenze
Co se stane, když nám v cizině nerozumí? Pokračujeme v češtině, začneme přehnaně artikulovat a zesílíme hlas. Unsound je právě o komunikaci s neslyšící osobou, která na své cestě s jasným cílem, potkala citlivou uměleckou duši, utíkající před problémy.
Wtf!! Co tohle bylo? Celý seriál byl zbytečně dlouhý a v podstatě v něm nic zajímavého, kromě krásné přírody, nebylo. Obraz byl tak strašně přesvíceny, že jsem musela mhouřit oči a odbarvená, bledá dvojčata nebyla kolikrát skoro vidět. Oči jsem teda zavírala i u softpéčkových scén, které mě přišly skoro k smíchu (viz rozhovor na téma velikosti joysticků). Možná kdyby byl příběh kratší, s menší zápletkou dala bych vyšší hodnocení.
Máme tu opět seriál určený spíše mladším divákům, ale herecké výkony hlavních hrdinů jsou natolik dobré, že mě díky nim, celý příběh neskutečně bavil. Myslím že jim tento projekt sedl ještě více, než ten předchozí. Milá oddechovka.
Zajímavý film, kde hlavní postava vlastně nedělá nic špatného a divák jen čeká, co z toho bude, co se stane na další schůzce. Naštěstí nejde o nějaké velké drama, spíš o jakési pozorování. Velmi oceňuji klidný styl a především přirozenost, z čehož plyne, že to určitě není pro každého a nelze čekat masové nasazení v kinech nebo streamovacích platformách. Skvělý výkon Jaydena Cheunga, perfektní kamera a ač nemám rád černobílé filmy, tento je přesně tou výjimkou, kde to má smysl.
Bez zaváhania dávam plný počet plus 💗. Stačí odo mňa týchto pár slov, nechcem rušiť viacerými zážitok zo série, ktorá sa hlboko dotkla mojej duše. Určite sa k nej vrátim.
Tolik očekávaný seriál,dost jsem se na Jefa a Barcoda těšila ve společném projektu,ale nejsem si jistá co to vlastně mělo být,parodie, komedie, scifi. U 4.dílu jsem přemýšlela zda to dokoukám, vůbec mě to nechytlo, místy jsem posouvala i obraz, čekáte co bude a ono nic, ještě že tam byla alespoň ta pusa. Spíš doporučuji, za mě zklamání.
O projektu se mluvilo už dlouho před uvedením. Hraje tam totiž velká Kpopová hvězda a to je na korejské poměry dost odvážný a kontroverzní krok. Idol Ok Taecyeon se před uvedením stihl i oženit (možná si termín schválně vybral tak, ať si pojistí uměleckou kariéru, ale to je jen moje spekulace). Jeho role proto měla omezení k vyjádření. Já to ale vnímám jako velké pozitivum. Seriál je příjemné osvěžení v záplavě asijských projektů. Je plný skrytých náznaků, které vypadají v kontextu se stále hodně konzervativní Koreou a Japonskem přirozeně a to ani nemluvím o tom, jak se Rjú vyrovnával se...
Já jsem se tedy náramně pobavil ... 😛😛😛
S ohledem k tradicím, které se zde prezentují v širokém záběru, se seriálem nese poklidná atmosféra s minimem vypjatých situací. Záběry se nevyhnou ani zahrádkám velmi všímavých sousedů s neochvějnou vírou v pravdu - tu svoji. Herectví je...úsporné a vyžaduje si tzv. čtení mezi řádky.
I přes skvělé herecké obsazení a celkem zajímavý nápad to celé stojí na špatném scénáři. Solarův náhlý věkový degres je totiž svým okolím rychle přijat, jako by se jednalo o něco běžného, a i dětem ve škole hned přijde normální, že jejich učitel se najednou chová jako sedmileté dítě. O rodičích dětí nemluvě. Seriál si mě tak získával až v pozdějších epizodách, kde se začíná rozkrývat Solarova minulost. Tvůrci se snažili Solarovo trauma a psychické následky z dětství zabalit do komedie, ale přitom zapomněli na romantiku. Dvojrole byla pro Santu výzvou, ale postava Solara/Suna byla hodně svázaná, a celý seriál...
Toto téma mě nikdy moc nelákalo, navíc americky až moc přejícné, nicméně oceňuji herecký výkon Corey Fogelmanise v roli Bena.
Kudy se do toho pustit. "Ach Romeo, Romeo! Proč jsi Romeo?" Sakra, proč zase vlastně Romeo? Ale dobrá, beru tě na milost, vlastně jsi držel a promotal všechny tři páry dohromady... Musím říct, že první série se mi líbila víc. Dějové linky jednotlivých dvojic byly pestřejší, zajímavější. Tady se to (aspoň pro mě) pořád točilo na jednom místě. Spíš než na příběh se kladl důraz na emoční stránku. Co se mi ale hodně líbilo a nevyznělo do ztracena, to byl nápad se svěřováním pocitů jednotlivých postav do objektivu...
Skvělej seriál, který tě nutí sledovat jeden díl za druhým, klidně až do rána, a to mi poslední dobou chybělo... Něco zábavného, sexy, s dialogy, které dávají smysl a s příběhem, nad kterým musíš přemýšlet. Co se týká postav, mým číslem jedna je (stejně jako v první sérii) Boston.
Musím se přiznat k novému vztahu. Před zveřejněním jsem čekal, jak dopadne druhé kolo. Z mé strany...k plné spokojenosti. Tím/těmi šťastným/i jsou Zaheer Shaikh a celý tým Last Leaf Pictures. Podařilo se téměř nemožné. I přes nízké sympatie k představiteli Shikhara, jsem si vybudoval pevný vztah s jeho postavou.
Sexy lekce rafinovaného svádění promyšleného do nejmenšího detailu.
Only Friends: Dream On byl pro mě jeden velký emocionální chaos v tom nejlepším smyslu. Přísahám, že po každém dílu jsem měla pocit, že potřebuju minimálně flašku vodky a pár hodin na zpracování toho, co jsem právě viděla. Ten seriál člověka absolutně nenechá v klidu. Pořád se něco děje, pořád někdo ničí moje nervy a stejně jsem se od toho nedokázala odtrhnout. Earth a Mix byli neskuteční. Mezi nimi stačil jeden pohled a hned bylo cítit úplně všechno. Jejich scény mě dokázaly během chvíle rozesmát, dojmout i úplně zničit psychicky. Hrozně mě bavilo, jak přirozeně...
Kapitán s doktorem mi nedávno dělali společnost na cestě autobusem. A že to teda byla jízda. Ti dva mě vážně pobavili 😁. Puk napasovaný do míst, kde to chlapy hodně bolí, zázračná a fikaná doktůrkova léčba, přísný otec, omdlévající matka, samozřejmě nechyběli žárlivý a chtivý padouch a vlezlá kapitánova přítelkyně a hlavně spousta sladký cukrový vaty...prostě skvělej mix. Chechtám se ještě teď 😁 a navíc hokej plus sexy bílý plášť...takže možná zase vyšší hodnocení, ale já už to tak prostě mám 😁
Tak toto je asi první korejský bl seriál, který se mi nelíbil. Celý příběh, je tak zvláštně rozházený, divně podaný a neuvěřitelný. Ani ti herci mi moc nesedli. Divný to bylo,musela jsem přetáčet...
