Všechny recenze
Nalijme si čistého vína. Nejdůležitější je VZHLED hlavních představitelů. To ostatní se poskláda z katalogu námětů pro tvůrce BL. Taková růžová knihovna. Vůbec nevadí, že by Han Ji Won ve skutečnosti mohl v gymnastice vynikat v...Kategorie mě stále nenapadla. Celá recenze by mohla tedy znít. Klukům to slušelo.
Potenciál tu byl, má to pár světlých míst, ale celkově mám s timto filmem zásadní morální problém. Ne úplně sympatičtí hrdinové se s různou mírou jejich zavinění postupně účastní úmrtí čtyř zcela nevinných osob, přičemž jednu poměrně drsně nahání a druhou fakticky ubodají k smrti. A když už se snaží poskytnout první pomoc, tak ji přeruší, protože volá budoucí matka... To vše v rámci hesla "pro dítě jsme ochotni udělat vše".
Dva príbehy, ktoré spolu súvisia oveľa viac, ako sa na prvý pohľad zdá. Po poslednej sekunde vám dôjde, čo si obaja prežili a ako sa s tým v sebe "pasujú". Oslovil ma tento film, nie sú to výmysli, ale žiaľ reálne skutočnosti. Otvorili moju pandorinu čiernu skrinku. V komente som dala odkaz na rozhovory, možno napomôžu.
Pomalu plynoucí příběh, skoro beze slov, plný náznaků, vnitřního neklidu a napětí, sbírání odvahy, jemného našlapování...vědět tak, co si myslí a cítí ten druhý. Někdy to v životě prostě nejde tak rychle a jak bychom si přáli. Naštěstí je tady krabice se vzpomínkami na dětství. Skvěle zahráno, skvělá hudba, kamera, detaily...
Film, který si mě získal svou hloubkou, dějem i projevem lidských slabostí. Příběhem, který nestojí na slovech, ale na potlačovaných emocích a rozhodnutích. Dva muži ve společnosti, která je svázaná tradicemi, dogmaty, rituály...tohle se vlastně (ne)mohlo stát...ale stalo. S minimem slov i gest a navzdory všemu a všem. "Konečně žiju. Potřebuju ho." Ještě hodně dlouho ve mně bude rezonovat i scéna na střeše řeznictví. Síla proti síle. Vášeň a pokušení proti síle a moci náboženství..."Proč Bůh stvořil touhu?"... Ukázka života ortodoxních Židů a autority rabínského zákona, čtení z Talmudu, emoce, vnitřní boj, výsledek...pro mě neskutečný zážitek i...
Zapadlý a málo vyhledávaný film o ortodoxních židech mě bodl rovnou do srdce a oceňuji naprosto herecké výkony všech tří hlavních představitelů (Aaron, Ezri a Rivka).
Na Rakousko, neutrální zemi, bych toto ani nečekal, navíc dle skutečnosti. Myslel jsem, že toho Eismayera v první půli snad zabiju. Skvělý film a ještě lepší Jugoš Falak.
Protože jsem různé končiny Indie vloni na podzim navštívil, byl jsem zvědavý a ani já nemohu dát jiné hodnocení, než plný počet bodů. Po první třetině jsem ale ještě o svém hodnocení nebyl plně přesvědčený, ale příběh se dál odvíjel a spěl ke konci, který jsem očekával. Prostě Indie.
Roztomilý příběh mezi bývalým olympijským reprezentantem gymnastiky a univerzitní hvězdou, hráčem basketbalu. Jeden se obětuje pro kariéru druhého, než si vlastně uvědomí, že nakonec nechce být bez něj. Moc mě bavilo sledovat plachého introverta a přímočarého extroverta, jak se se svým vztahem každým dílem vypořádávají a jejich dva vtipné kamarády, co nedostali moc příležitosti rozvinout svůj vztah, i když náznaky tam jsou. Seriál hodnotím velmi kladně, určitě se řadí mezi ty korejské zdařilejší. Nebylo tam hluché ani trapné místo, chemie fungovala fantasticky. Užijte si ho jako já.
Famózní seriál, který bude bavit nejen young adult publikum. Já prostě miluju švédskou kinematografii. :) Kromě příběhu dvou hlavních hrdinů musím vyzdvihnout i neskutečně zajímavé vedlejší postavy a jejich osudy, které mě popravdě řečeno místy bavilo sledovat dokonce více než Willeho a Simona, byť ti jsou samozřejmě k sežrání. Škoda závěrečné třetí série, které trochu dochází dech a stává se lehce utahanou procházkou směrem k předvídatelnému konci. Ale za první dvě si Young Royals určitě zaslouží téměř dokonalé hodnocení. :)
amatérsky film
Odpovídající reálie, poměr obrazu 4:3, natáčení "analogovou technikou", užívání "domácích videí" a jiné prostředky simulující dobu 90. let minulého století, jistě dobře posloužily dané věci. Mě však kazily pozitivní dojem ze sledování. Kluci byli...přirození a výteční. U Russella jsem nevěděl, zda přibral tělesný tuk nebo svaly.
Krásný film. Skutečný, niterný životní příběh. Vojenské prostředí je pro mě velká neznámá, ale z vyprávění vím, že žádný med to rozhodně nebyl a není. Je ale úplně jedno, kde se příběh odehrává, protože láska si místo nevybírá. Je to o lidech a hlavně lidských hodnotách. A tady konkrétně o vojácích. Přísném důstojníkovi rakouské armády Charlesovi Eismayerovi a rebelském rekrutovi Mariovi Falakovi, které skvěle a přesvědčivě zahráli oba herci. Lukovy (Mario) oči a úsměv dostaly i mě :-). Jak se cítí člověk, který skrývá své tajemství hluboko ve svém nitru a s maskou nasazenou na skutečné já....
Ak sa chcete pobaviť tak odporúčam, tento film mám rada a videla som ho viackrát. 🙂
Úvodní záběry zachycující jízdu na motorce krásným, ale zároveň i velice drsným prostředím, dokázaly ve mně vzbudit silné emoce a mnohá očekávání. Během jejich prvního očního kontaktu jsem byl zcela lapen a pušťen až na samotném závěru.
Vesmír a prvé zaľúbenia sa, študentský život, mlčať alebo vyjadriť sa. City prirovnávané k vesmíru. Pomaličká jazda a skoro som praskla od nedočkavosti, ako to skončí. Jemnučký príbeh, ako pohladenie nežné pierkom po tvári. 🙂
Film, který mi dal víc, než bych ještě v polovině čekal. Ono se to zdá ze začátku možná trochu nudné, jeden by si říkal, proč se Liam tak snaží. Ale to už k tomuto věku patří. Drobná vada na kráse je v tom, že se divák doví víc než Liam. Jinak ale herci v pohodě a krásný konec.
Dlhá snímka, plynúca veľmi pomaly, keď ju načnete vydržte do konca. Ten ma naozaj odrovnal. Svojským spôsobom ma oslovila a kopu pohľadov na svet i samých seba otvorila. Scény medzi hercami a tá tichosť ma dostávali, dialóg sa odohrával možno kdesi medzi.
Zazvonil zvonec a je koniec. Trošku uletené, mať crazy rodinu, ktorá vás však prijíma, takých akých ste je celkom fajn no nie? A ešte priateľa...
Pobyt na "pionýrském táboru" spíše skrápěl déšť, jeden z mnoha aspektů celkově půvabného vizuálu. Oťukávací fázi mezi stromy liči, které to léto moc neplodily, provázela pro mě zvláštní pachuť pedo/efebofilie. Hu Yi Chen vypadal fyzicky příliš křehce a mladě. Inspirace knihou Call Me by Your Name byla hodně patrná. Jenže...Když dva dělají totéž...Filozofické chvilky působily příliš násilně naroubované. Snižovaly už tak pro mě nahlodanou důvěryhodnost. I když mezi kluky byla znát vzájemná sehranost. Bonusy byly jakýmsi pokusem o dojení vydojené krávy.
