Všechny recenze

Někdy to uteče příliš rychle. Další kraťas, který ukázal svou sílu. Skvělá práce s detaily, s pohledy... I s minimem slov je cítit jeho jemnost, hloubka, krása. Nádhera...

Dle popisu se mi do filmu moc nechtělo, ale byl jsem mile překvapen. Nakonec z toho byl krátký a příjemný příběh o setkání dvou docela rozdílných lidí.

Když svůj počet parta sníží, přidá ti to na potížích. Příbereš-li nový kousek, můžeš doufat, že to není dalši floutek. Sice z vyšší společnosti pochází, ruku k dílu ochotně nabízí.

Nejedno divákovo srdíčko zvýší počet úderů, když táta shání peníze pro nemocnou dceru. Jsou-li zdroje napjaté, nekoukej se po kdejaké lopatě. Prince ulov, rozum radí. I když se zpočátku nemáte rádi.

Téma není špatné, ale lépe by to vyniklo v divadle. Psycho příběhy nemusím, občas trochu napětí, ale jinak se to táhlo a spíš jsem už vyhlížel konec.

"Nevzdávej něco ještě předtím, než to skončí. Lásku ti nepředurčí osud nebo nějaká kosmická síla. Láska je volba. Volíš si jí každý den. A buď si jí zvolíš, nebo jí odmítneš." Reálné problémy, reálné postavy, nic nadpozemskýho. Toho si cením. Prostě život. Studentský život. Bylo fajn vrátit se na střední a vidět starou partu zase pohromadě. Vztah Nicka a Charlieho vstoupil do další fáze. Může studentská láska vydržet? Jak se dá zvládnout přechod od mládí k dospělosti. Noo, to může být sakra těžký. Vždycky ale záleží na...

Depresivní film, kde je prakticky každý hovado a nakonec kluka zradí i ten, komu jedinému věřil. Bez jakékoliv naděje nebo lepších vyhlídek. Jasně, malá města a vesnice jsou na celém světě podobná, ale tady si myslím, že to tvůrci už přehnali. Chování postav bylo prostě divné. Ocenit však musím představitele hlavní role, bylo to přesvědčivé.

Obyčejný příběh. Ale i obyčejné jídlo, když ho lehce dochutíte, tak si pak vychutnáváte každé sousto. Takže?...do děje přihodíme malé vlakové nádražíčko a vyvážená chuť je na světě. Japonsko mě vždycky dostane. Herecky to bylo opravdu hodně povedené. Kouzlu osobnosti japonských kluků prostě nedokážu odolat. Hodně se mi líbila svižnos a pohotovost dialogů. Hlavně Miyata se s upřímností moc nepáral a s asistentem Shiraishim fakt perlili 😃. Celkově to bylo rozechvělé, okouzlující, hřejivé a něžné...

Z filmu mám rozpačitý pocit. Silnější částí filmu byla linka postupně vznikajícího vztahu Noeho a hlavního hrdiny, a také linka narovnání vztahů mezi hlavním hrdinou a jeho bratrem, bojujícím s rakovinou. Velmi pozitivně hodnotím výkon herce, který ztvárnil postavu Noeho. Líbil se mi ten příběh kluka, který se snaží té rozbité rodině pomoci, je asi zbožný, ale zároveň rozhodně není zaslepený, takže dobře ví, jak důležitá je láska - což je zároveň to, co všem ostatním postavám uniká, co ostatní postavy po celý svůj život zřejmě nechápaly. Ostatní herci zdaleka tak dobří nebyli, zejména představitel hlavní role připomínal spíše nešikovného...

Příběh sice nikterak nový, ale celkem dobře natočený, oba kluci to skvěle zvládli, jen ta kamera nic moc. Celkově na studentský film velmi dobré.

Moc krásný a dojemný příběh, který ale na samém konci donutí diváka zapojit vlastní fantazii. Bylo úžasné sledovat, jak silné pouto si kluci dokázali navzdory všemu vybudovat. Herci v hlavních rolích mají úžasnou chemii a marně přemýšlím, kdy se z ošklivého XuYuana stal tak pohledný kluk. Moje interpretace konce: Několikrát bylo v příběhu zdůrazněno to, co řekl mnich XuYuanovi: V místě dopadu komety vyslov přání a zvrátíš tak běh osudu. Jeho přáním tak bylo vrátit se zpět v čase. XuYuan má totiž trauma ze smrti svého otce, dává si ji za vinu a hlavně si uvědomuje, že Zhan Wang má...

V kriminální zápletce sahající až k prodeji lidských orgánů nabízí scénář něžnou romantiku, dva náhradní tatínky, kousek školy a k tomu zkušenosti barových společníků, i náhled do rodinných a přátelských vztahů. Příběh je pestrý, jako thajská kuchyně. Několikrát jsem se přistihla při myšlence, že by si měli Up s Poomem prohodit role, a pak jsem zase brala názor zpět. Ta herecká vyrovnanost mě moc bavila. Těším se na jejich další projekt.

Že je horko, je evidentní, neb z obou teče, jak z okapu. Ale přitom jsou oblečený, jako kdyby bylo o dost chladněji. Transmuži chtějí být obvykle co nejvíc jako jiní muži, proto mě u Owena překvapilo, že se chová spíš jako žena. Příběh, děj veskrze žádný, konec nijaký. Ale aspoň je znát, že mezi nima něco je.

Příjemný kraťas...o kráse, ale i křehkosti, pomíjivosti...balónků?...života... P.S. příjemný není zrovna to správné slovo. Vrátila jsem se ke kraťasu několikrát. Zvedám hodnocení.

Tomu se říká trefa do černého. Rovnýma nohama do žhavé současnosti, do světa frustrátů, kteří hledají příčiny vlastních selhání v boji proti jinakosti, v homofobii a v rasismu. Silné, i když velmi bolestné.

Zapůsobila na mě lehkost a křehkost prvních vztahů lásek a mnohdy pomíjivé zamilovanosti jako příměr balónků, které mají většinou jepičí život a málokteré doletí až do nebe. Dalším plusem byl pro mě styl vyprávění jednoho z těch dvou hošíků a hudba nebyla rovněž k zahození. Pěkný dojem.

Tento kraťas byl tak hodně jiný, pro mě se odlišoval od většiny ostatních. Ve všech směrech hodnocení se mi postupně vrýval do nitra, přitom příběh není zdaleka tak originální, a přesto ve mě zanechal silnou stopu. A postupně nabýval na intenzitě, gradoval, i když se obrazově zase až tak nic nedělo. Ale vlastně dělo ... atmosféra začátku padesátých let a postavení tehdejších bytostí, které přihovalo stejné pohlaví, ta velmi zdařilá kostýmová práce, výprava, tři sympoši a dvě krásné dívky a zahráno přesně, jako tehdejší střípek doby, ta bezbřehá radost končícího mládí, hravé dovádění v chladných oceánských vodách a užití si...

Pozoruhodná skládačka příběhů z různých koutů světa. Společná je jim jistá nejasnost situací a vztahů, ale také naléhavost a pravdivost.

Moc hezký seriál s trochu zvláštním koncem, který nemusí úplně každému sednout, ale tady zkrátka stačila ta myšlenka, že bez sebe nemohou být a možná nám takový konec dává prostor k fantazii a domyšlení si konce. Každý to pojme asi jinak. Nicméně příběh i herecké výkony byly povedené. Některé scény na sebe tak zvláštně nenavazovaly, nebo spíše bych kolikrát neočekávala scénu, které přišla. Něco mohlo být trošku víc dotažené možná, ale vcelku musím hodnotit pozitivně. Teď mám chuť na trochu odlehčenější seriál, ale tento snímek se určitě zařadí mezi ty lepší :-) Doporučuji.

Thajský seriál, jaký už jsem dlouho neviděla. Tichý, bez velkých gest a předlouhých pohledů, ale se vším, o čem musí přemýšlet a srovnat se. Smekám před Fourthem, Geminim a především Aofem, že to dokázali takhle natočit. Přestože tam byla spousta silných a bolestivých momentů, které byly dost "na tělo", byla tam i spousta hravosti a něžné romantiky první lásky.