Všechny recenze
Naskočit na emoční kolotoč hlavní postavy není žádný problém. Jenže Tore nemá vypínač ani pojistky. A tak se vám může stát, stejně jako mně, že vás přepadne touha pořádně mu jednu praštit. Teď, s nohama zpátky na zemi už si jen užívám dozvuky švédské filmařiny.
Další kraťas, který byl moc pěkně udělaný. Nic nechybělo, nic nebylo navíc, pěkně to odsejpalo, usmála jsem se, zamyslela...super... P.S. Moje romantická dušička už má jasno :).
Tvůrci udělali dobře, že místo další řady udělali film. Aspoň se to tolik nevleče. Slabinou je opět samotný děj, který by se dal shrnout slovy "od problému k problému, hlavně, že je pořád co řešit". Kluci prakticky nežijí, oni pořád jen řeší nějaký problém. Jakmile to na chvíli vypadá, že si taky trochu užívají života, hned to spadne do starých kolejí. Beru, že dnešní teenager je bedna psychoproblémů, ale tady mi to přišlo přehnané a nereálné. Naopak oceňuji závěr, který je nadějný, pozitivní. Nejsem cílovka, tak doufám, že film se bude líbit hlavně těm, pro které určen.
Že nemáte se rádi? Nevadí. On si s tím čas nějak poradí. Malá princezna už na pomoc rytíře čeká, ten se však chvíli svého srdce leká. Neboj se Gavine citů svých a pusť si do života radost a smích. Naštěstí rytíři čest a hrdost mají a na bílém koni vždycky přicválají. Oba už na tebe dlouho čekali, princezna s úsměvem a její táta?...konec pohádky 😉
Někdy to uteče příliš rychle. Další kraťas, který ukázal svou sílu. Skvělá práce s detaily, s pohledy... I s minimem slov je cítit jeho jemnost, hloubka, krása. Nádhera...
Dle popisu se mi do filmu moc nechtělo, ale byl jsem mile překvapen. Nakonec z toho byl krátký a příjemný příběh o setkání dvou docela rozdílných lidí.
Když svůj počet parta sníží, přidá ti to na potížích. Příbereš-li nový kousek, můžeš doufat, že to není dalši floutek. Sice z vyšší společnosti pochází, ruku k dílu ochotně nabízí.
Nejedno divákovo srdíčko zvýší počet úderů, když táta shání peníze pro nemocnou dceru. Jsou-li zdroje napjaté, nekoukej se po kdejaké lopatě. Prince ulov, rozum radí. I když se zpočátku nemáte rádi.
Téma není špatné, ale lépe by to vyniklo v divadle. Psycho příběhy nemusím, občas trochu napětí, ale jinak se to táhlo a spíš jsem už vyhlížel konec.
"Nevzdávej něco ještě předtím, než to skončí. Lásku ti nepředurčí osud nebo nějaká kosmická síla. Láska je volba. Volíš si jí každý den. A buď si jí zvolíš, nebo jí odmítneš." Reálné problémy, reálné postavy, nic nadpozemskýho. Toho si cením. Prostě život. Studentský život. Bylo fajn vrátit se na střední a vidět starou partu zase pohromadě. Vztah Nicka a Charlieho vstoupil do další fáze. Může studentská láska vydržet? Jak se dá zvládnout přechod od mládí k dospělosti. Noo, to může být sakra těžký. Vždycky ale záleží na...
Depresivní film, kde je prakticky každý hovado a nakonec kluka zradí i ten, komu jedinému věřil. Bez jakékoliv naděje nebo lepších vyhlídek. Jasně, malá města a vesnice jsou na celém světě podobná, ale tady si myslím, že to tvůrci už přehnali. Chování postav bylo prostě divné. Ocenit však musím představitele hlavní role, bylo to přesvědčivé.
Obyčejný příběh. Ale i obyčejné jídlo, když ho lehce dochutíte, tak si pak vychutnáváte každé sousto. Takže?...do děje přihodíme malé vlakové nádražíčko a vyvážená chuť je na světě. Japonsko mě vždycky dostane. Herecky to bylo opravdu hodně povedené. Kouzlu osobnosti japonských kluků prostě nedokážu odolat. Hodně se mi líbila svižnos a pohotovost dialogů. Hlavně Miyata se s upřímností moc nepáral a s asistentem Shiraishim fakt perlili 😃. Celkově to bylo rozechvělé, okouzlující, hřejivé a něžné...
Z filmu mám rozpačitý pocit. Silnější částí filmu byla linka postupně vznikajícího vztahu Noeho a hlavního hrdiny, a také linka narovnání vztahů mezi hlavním hrdinou a jeho bratrem, bojujícím s rakovinou. Velmi pozitivně hodnotím výkon herce, který ztvárnil postavu Noeho. Líbil se mi ten příběh kluka, který se snaží té rozbité rodině pomoci, je asi zbožný, ale zároveň rozhodně není zaslepený, takže dobře ví, jak důležitá je láska - což je zároveň to, co všem ostatním postavám uniká, co ostatní postavy po celý svůj život zřejmě nechápaly. Ostatní herci zdaleka tak dobří nebyli, zejména představitel hlavní role připomínal spíše nešikovného...
Příběh sice nikterak nový, ale celkem dobře natočený, oba kluci to skvěle zvládli, jen ta kamera nic moc. Celkově na studentský film velmi dobré.
Moc krásný a dojemný příběh, který ale na samém konci donutí diváka zapojit vlastní fantazii. Bylo úžasné sledovat, jak silné pouto si kluci dokázali navzdory všemu vybudovat. Herci v hlavních rolích mají úžasnou chemii a marně přemýšlím, kdy se z ošklivého XuYuana stal tak pohledný kluk. Moje interpretace konce: Několikrát bylo v příběhu zdůrazněno to, co řekl mnich XuYuanovi: V místě dopadu komety vyslov přání a zvrátíš tak běh osudu. Jeho přáním tak bylo vrátit se zpět v čase. XuYuan má totiž trauma ze smrti svého otce, dává si ji za vinu a hlavně si uvědomuje, že Zhan Wang má...
V kriminální zápletce sahající až k prodeji lidských orgánů nabízí scénář něžnou romantiku, dva náhradní tatínky, kousek školy a k tomu zkušenosti barových společníků, i náhled do rodinných a přátelských vztahů. Příběh je pestrý, jako thajská kuchyně. Několikrát jsem se přistihla při myšlence, že by si měli Up s Poomem prohodit role, a pak jsem zase brala názor zpět. Ta herecká vyrovnanost mě moc bavila. Těším se na jejich další projekt.
Že je horko, je evidentní, neb z obou teče, jak z okapu. Ale přitom jsou oblečený, jako kdyby bylo o dost chladněji. Transmuži chtějí být obvykle co nejvíc jako jiní muži, proto mě u Owena překvapilo, že se chová spíš jako žena. Příběh, děj veskrze žádný, konec nijaký. Ale aspoň je znát, že mezi nima něco je.
Příjemný kraťas...o kráse, ale i křehkosti, pomíjivosti...balónků?...života... P.S. příjemný není zrovna to správné slovo. Vrátila jsem se ke kraťasu několikrát. Zvedám hodnocení.
Tomu se říká trefa do černého. Rovnýma nohama do žhavé současnosti, do světa frustrátů, kteří hledají příčiny vlastních selhání v boji proti jinakosti, v homofobii a v rasismu. Silné, i když velmi bolestné.
Zapůsobila na mě lehkost a křehkost prvních vztahů lásek a mnohdy pomíjivé zamilovanosti jako příměr balónků, které mají většinou jepičí život a málokteré doletí až do nebe. Dalším plusem byl pro mě styl vyprávění jednoho z těch dvou hošíků a hudba nebyla rovněž k zahození. Pěkný dojem.






