Všechny recenze
Enzo je typický představitel své generace - neví, jestli holky, nebo vdolky, má všechno, ale to vlastně nechce, protože je to nuda. Tak se snaží na sebe upozornit a nejjednodušší cesta je (jako obvykle) udělat ze sebe blba. Rodiče jsou naopak typickým protikladem těch dnešních, protože se starají až moc. Zahráno přesvědčivě, ale cosi tomu chybí, celkově slabě lepší průměr.
Nová situace, která se na první pohled zdá být zradou, je ve skutečnosti součástí plánu pomsty. Intriky, potlačovaná touha, vysílání klamavých signálů...Vše, co k dramatické tvorbě patří. Určitou zdrženlivost lze pochopit vzhledem k zemi natáčení. Divák se ale zase nemusí domýšlet, zda jde o BL seriál.
Snímka na zamyslenie, oslovila ma. Otvoriť Pandorinu skrinku, pozrieť sa, zvedomiť si sklony, odhaliť ich a zdolávať napriek ohromnej trýzni, strachu... Carlo Krammling to zahral presvedčivo - klobúk dole. Kto je vinník a kto obeť - táto linka sa dá veľmi ľahko zameniť (vymeniť)...
Oceňuji, že to nebyli kluci z plakátu, ale obyčejní filipínští mladíci. V první půli mě moc film nezaujal, ale nakonec se to rozjelo. Ale i tak řadím tento snímek na pinoy poměry jen jako průměr.
Polovina filmu zajímavá, přirozená, z krásného prostředí a nelze pochybovat, že se to odehrává před 40 lety. Nahota působí přirozeně, nejde o nic vnuceného. Motorka, na kterou spadne televize... pak se "uzdraví"... no budiž, ten venkovský vzduch a doba, kdy byla tráva zelenější a nebe modřejší, dělají své. Syn se postaví otci, je to chlap, žádná fňukna, fajn, to je mi sympatické, ale zbytek filmu je zřejmě nějaká umělecká licence, jejíž myšlenka se po cestě z autorovy hlavy do té mé někde zatoulala. Tak aspoň, že ten mladý gay pár nemusí shánět psa.
Po deseti letech se dědic impéria Noah konečně setkal se svým zachráncem Carsonem, ke kterému celou dobu choval silné city. Pomoci lsti zajistil, aby se stal jeho bodyguardem a měl šanci se s ním konečně sblížit. Příběh plný manipulací se místy, díky spletitosti, zamotával. U některých postav se o herectví nedalo mluvit, ani o ochotnickém, či cirkusovém. V rámci přeslazených limonád se jednalo o průměrný počin.
V prvé řadě bych chtěl ocenit herecké výkony. Ten, kdo vydrží až do konce a má citlivou duši, prožije jistě hezký filmový zážitek tak, jako já. K filmu mě přivedl jednak obrovský počet vítězství a nominací na filmových festivalech, zdejší výstižná recenze a také to, že atmosféru jedné z největších aglomerací světa jsem zažil na vlastní kůži a vnímal jsem ji při sledování filmu všemi smysly. Dokonce i v tom pornokině jsem byl ... dále no comment. Vztah mezi Baby a Ronaldem, těžký, toxický, živočišný, někdy téměř krásný přes všechno to filmové vyprávění méně hezké části života São...
Film No Dogs Allowed se může pochlubit skvělým hereckým obsazením. Mladý herec Carlo Krammling je skutečným objevem. Podává přesvědčivý výkon jak v odlehčených, tak i vážných momentech, které musí jeho postava v příběhu prožívat. Nevím, jak moc se tvůrci drželi skutečnosti, ale dost mě v tomto příběhu zaráží postup policie, kde jsem měl pocit, že zde bylo všechno špatně, a že by Gabovi bylo lépe, kdyby s policií nikdy nezačal spolupracovat.
Toto by se hodilo spíš na divadelní prkna. Na své si přijdou melancholici. Kamera je bohužel často moc blízko. Jestli něco ale na severu umí, tak je to hudba.
Ne nadarmo se říká, že stará láska nerezaví a prý i hory přenáší. Proto je dávná zrada odpuštěna. Jenže, nový začátek je ovlivněn skrytou agentskou identitou dávného střelce, který se zmítá mezi profesními povinnostmi a potlačovanými city. Jeho postava bohužel působí jako nějaká karikatura akčního hrdiny Hollywoodských produkcí.
Eduardo přijel do Guadalajary. Na záchodcích potkal Maria, který se stal průvodcem velmi intenzivního výletu plného "poprvé". Zcela pohlcen se stal pomyslným dřevem plujícím divokou řekou. Hlavou se mi honila myšlenka: "Pojede domů autobusem celý a živý a nebo v pytli na odpadky?" Kamera je opravdu největší slabinou filmu. Jako kdyby ji v ruce držel medik připravující se na zkoušku z endoskopie.
Sex a hrůza. Prostě vtipněděsná krátká skládačka, která mě tentokráte neodradila tím násilím, ale naopak to tam mělo svůj smysl ...
Asi si založím nějakou neziskovou organizaci a zažádám si o grant. Budu zjišťovat procentuální šanci zamilování se heterosexuála do muže, při zachování své sexuality. Když se udělují granty na zkoumání, zda šťourání v nose nesouvisí s Alzheimerovou nemocí.
Vedlejší postavy jsou sice jako polena vytažená z dřevníku, ale mezi hlavní dvojicí proudí solidní chemie. Kdo by odolal psím pohledům? Zvláště, když po vás nechtějí laskominu.
Nalákalo mě herecké obsazení, jak jinak. V podání Colina Firtha a Stanleyho Tucciho vypadá herecká profese neuvěřitelně jednoduše. Své role zahráli civilně a mnohé nevyřčené vycítíte. Film dává na odiv nádherné záběry anglické krajiny, ale na mě působily nějak smutně, osaměle. Tento záměr tvůrců, v kombinaci se směrem, kterým se příběh ubírá, už byl možná trochu moc. I tak je závěr filmu silný a pak už jen zbývá otázka, kdo byl na tom vlastně hůř.
Před mnoha lety, v době, kdy nebylo běžné dokumentovat fotografiemi celodenní aktivity od vsávání až po usínání a z mobilu jste mohl poslat fotku přes multimediální zprávu ve VGA rozlišení...s nadsázkou... rozmazaný obrys tváře, těla...jsem jel na jednostranné rande s holkou. Dotyčná se matky zeptala, jak mě pozná? Učitel a gay? Bude mít na zádech batoh. Bingo. Dnes bych doplnil i brýle. Další trefa. Stačí nasadit herci brýle a je z něj intelektuál. Ani nevadí, že vypadá na...náct. Phatovi jsem jeho roli neuvěřil.
Podoba čistě náhodná a nebo tady někdo opisoval? Desired by My Unknown Husband také vychází ze svazku z rozumu, aniž by se oba při podpisu střetli pohledy.
Hra na kočku a myš dostala ke konci zajímavý ne/očekávaný rozměr.
Zajímavý příběh podle autentických vzpomínek zpracovali tvůrci v dnešním opatrném stylu. Nesmí samozřejmě chybět dojímací scény. Herecky sympatický Max Parker a naprosto perfektní Heizer, jen bych na jeho roli volil někoho méně roztomilého. Ale kdo ví, jaký byl původní Cameron. Trochu se obávám, že se po zhlédnutí ozvou staromilci vojny, protože film názorně ukazuje, jak vojna dělá z chlapců muže. Mno, já spíš vidím změnu z chytrého kluka na zelený mozek. A ne jen u Camerona. Celkový dojem mám tedy povážlivý.
Povedená věc, skvělá chemie mezi hlavními postavami, dobrý scénář a děj, při kterém se nastartují všechny emoce je přesně to, co se mi líbí.
