Všechny recenze
Po všech stránkách dokonalé dílo. Samotná fakta ze života Thomase Manna a jeho rodiny jsou podivuhodná. Způsob, jakým je látka zpracována, se však vymyká z obvyklého průměru. Propojení dokumentárních rozhovorů s hranými sekvencemi, herečtí představitelé, práce s hudbou, to vše zasluhuje absolutní hodnocení. Určitě doporučuji každému ponořit se a užít si ten filmařský zázrak.
Projekt jistě stojí za zhlédnutí, i když v průběhu jsem měl období, že jsem na chvíli přestal. Všechno bylo sice tak pěkné, měkké a očekávaný konec byl až přesladký, ale něco nevyslovitelného mi tam chybělo. Není to na závadu a nedávám za to nízké hodnocení. Jen ... hlavní pár byl .... jak bych to nazval ... asi jen líbezný. Chyběla mi tam v tom jejich vztahu šťáva, drajv, vzrušení, chtíč, více člověčenství. Pokud byla pusinka, tak jen taková ulízaná, jako mamince. Druhý pár byl na tom lépe, ale nějak mi zase až tak nepadl do oka, hudba velmi dobrá. A...
Dojemný príbeh, rozplakal ma.
Mám rád jak erotické filmy, tak porno (hodnocení... ehm... zvedám za gay trojku a selfsuck), ale podle mě se režisér musí rozhodnout, co točí. Lidi tu prakticky jenom souložili a když už něco řešili, bylo to tak otravné, že mi byla nejsympatičtější terapeutka, která měla už dost keců. Naopak nejméně mi byl sympatický James (Dawson), kterého tlačili jako hlavní gay postavu. Fňukal pořád proč? Že mu nevyhovuje otevřený vztah, nedokáže navázat jiný či že ho všichni (vč. jeho samého, režiséra a diváků) berou jen jako sexuální objekt... nebo úplně naopak se mu nelíbila žádná intimita, vč. té fyzické?
Príjemný rozbeh na dlhšiu trať alebo viac častí?
Ze španělštiny sice chápu každé třetí, páté slovo, ale bylo to ok. Pro mě moc pěkné, niterné. Sympatičtí herci a krásná hudba.
Film tak starý, že řada herců už nežije, včetně Delona a nebo jsou už vetchými starci či stařenkami. To ale nic nemění na tom, že se na mě přelila ta letní atmosféra Středomoří a v kombinaci s krimi zápletkou mě to zaujalo až do konce. Delon byl jistě hvězdou, ale nevím, co na něm všichni kromě hezkého obličeje viděli. Každopádně mě to přimělo k tomu se na Matta Damona podívat po čase znovu. Gay složka je zde minimální.
Zpečetit přátelství se dá různě. Tady k tomu stačily dvě kecky. Krásný okamžik, krásné gesto. Příběh dvou kluků, kamarádů. Sympatický Max Pelayo (Ari) a jeho dospívání a mně hodně příjemný Reese Gonzales v roli Danteho. Krásný, jemný kluk, který chtěl a nakonec i udělal ten "první krok". I když... Kluci hráli skvěle. Jejich pomalé a nenápadné sbližování, přiznání i popírání, vnitřní boj a objevování svého já, pochopení toho, co vlastně chci, co můžu mít nebo o co mohu přijít. Velký význam tu má i kousek jejich života, vepsaný do řádků v dopisech. Všichni vedeme soukromé...
Dva světy, dvě nádherné bytosti. Líbilo se mi hned na začátku, že kuchařský svět se z toho hereckého "nepodělal". Stála tu kuchařova kamenná, chladná tvář proti herecké vytrvalosti a přímočarosti a krásnému úsměvu. Nebyl to jen černobílý příběh. Byl tu i další odstín. Odstín dvou bolavých duší. Strach, smutek, osamělost. Kluci ty jejich vnitřní boje zahráli skvěle. Přiblížení a zase oddálení. Zatvrzelost proti odhodlanosti. A mezi nimi důležité vedlejší postavy, které nerušily a které naopak celému příběhu dodávaly uvěřitelnost a lidskost...ředitel Kim, asistent Ho Min a hlavně malá Yu Ha. Ta to vždycky parádně a vtipně rozstřelila. ...
Snaha byla, ale mě to moc neoslovilo. Mnozí píší film od žen pro ženy. Táňa a Klára mě zaujaly, vizáží, svěžestí, ostatní jaksi moc ne. Polák mi vyloženě vadil. Nevím proč, ale s českou tvorbou se jaksi ne moc dobře při sledování sžívám, ale existují i výjimky.
Nenásilný příběh s obyčejnými herci a přirozeným herectvím. Slabou stránkou je kamera a především zvuk, který mi v určitých obrazech rval uši. Chápu potřebu jakéhosi artu, ale tohle bylo moc. A hlavně zbytečný, protože dobrý film nemusí jít do extrémů. Celkově jeden z těch lepších filipínských filmů.
Krásný, krásně natočený, skvěle zahraný film. Gruzie, gruzínský tanec, hudba, rytmus, pohyb, ale i chudoba, která je tu vidět na každém kroku, vše vypilované do posledního detailu, včetně podlahy tanečního studia. Životní sen, který drží nad vodou. Merab, skvěle ztvárněný Levanem Gelbakhianim, se ke svému snu snažil přiblížit každým krokem, každou otočkou. A pak mu do života doslova přitancoval Irakli, který mu pomohl vyrůst a hlavně díky němu v sobě mohl objevit vášeň a tu vložit do tance. Merabův závěrečný tanec bere dech, stejně jako jeho odchod se zdviženou hlavou...
Malinko divný film s ještě divnějšími postavami se svým pomalejším tempem se ve mně nakonec rozezněl a získal si mou pozornost. Díky Ewane, Christophere a Mélanie! "Co teď bude?" "Já nevím." "Co se dělává?"
Když se řekne George Michael, moje okolí slyší jen vánoční Last Christmas od Wham!. Ale George Michael je pro mě daleko víc. Krásně zpracovaný dokument, který mě přenesl o 14 let zpátky do O2 arény na koncert, který jsem vnímala všemi smysly. Z jeho verze Russian Roulette od Rihhany mám husinu ještě dnes. George Michael. Úspěch bohužel znamenal vést dva životy. Skutečný George a falešný George. Sláva, obdiv a štěstí na pódiu nedokázaly zaplnit prázdno v jeho duši a to se podepsalo na jeho životě. "Přijde okamžik, kdy mít všechno nestačí." ...
Herecký koncert Judi Dench, Cate Blanchett a dalších, například Bill Nighy. Dříve mě nenapadlo se na toto drama a psychotriller podívat, protože neobsahuje dominantní složku mužů co mají rádi muže. Až dnes, snad jsem dozrál a objevuji další postarší filmové skvosty, alespoň pro mě a ty duše ... "něco mi říkalo, že mám na to právo" ... ano, právo na to, aby se učitelka sblížila s patnáctiletým žákem, kterého zahrál pihatý a roztomilý Ir Andrew Simpson bezvadně (tehdy měl 17 let). Zdena Hadrbolcová a Simona Postlerová namluvily obě hlavní postavy úžasně. Doporučuji všem, s výjimkou těch, kteří jsou jednoznačně orientovaní...
Po celou dobu sledování, tohoto brilantního seriálu, jsem cítila zvláštní tíhu na hrudi a nervozitu, proplakala jsem pár kapesníků, zamilovala se do úžasných písní a dech beroucích myšlenek hlavních představitelů a jejich vyznání lásky. A přestože, v celém seriálu nebyl vlastně ani kousek radosti (přiznávám, jsem konzumní divák) nakonec cítím uspokojení, že jsem seriál viděla a potrápila své srdce.
Ano, je to tak. Velmi solidně zpracovaný dokument (vyprávění účastníků, dobové momentky, nově dohrané scény) mi osvěžil mysl a tvorbu tohoto skvělého především zpěváka, v jehož hlasu jsem nacházel duši. Sláva, polní tráva. Mít všechno a nemít nic ... Hezké, smutné.
Film z počátku třetího tisíciletí jsem před několika lety odložil do pořadníku a přistupoval jsem k němu dle zdejších protichůdných recenzí. Zezačátku jsem se díval a necítil jsem téměř nic, ale postupem doby jsem se do příběhu vžil a musím říci, že herecké výkony lahodily mému oku, byly hodně uvěřitelné a herci věkově odpovídali, což se často nestává. Dylan Walsh to jistil a k tomu navíc Kanada s Britskou Kolumbií. Ještě, že jsem všechny recenze nečetl textově, jen proletěl hodnocením. Závěr mě totiž mile překvapil a i slzička byla ...
Tak tohle byla síla... a když si uvědomíte že je to podle skutečného příběhu tak vás bude mrazit ještě víc. Vůbec jsem nečekal že si po sobotním obědě pustím tak strhující a mrazivý film. "Gabo" - jeho představitel to zahrál opravdu dobře. Nechci se uplně rozepisovat takže jen doporučuji, podívejte se.. Dávám plný počet :-)
Enzo je typický představitel své generace - neví, jestli holky, nebo vdolky, má všechno, ale to vlastně nechce, protože je to nuda. Tak se snaží na sebe upozornit a nejjednodušší cesta je (jako obvykle) udělat ze sebe blba. Rodiče jsou naopak typickým protikladem těch dnešních, protože se starají až moc. Zahráno přesvědčivě, ale cosi tomu chybí, celkově slabě lepší průměr.
