Všechny recenze
Krásný seriál, stejně jako hudba, která se nese celým příběhem...klavír, trubka, smutek, jazz... Všichni si v sobě nesou nějakou bolest, trauma, strach a vše pomalu vyplouvá na povrch...s každým slovem, nádechem i výdechem, s každou ránou pěstí. A s každou notou, tónem klavíru, úsměvem, odhodláním, dochází i k pomalému uzdravování duší. Každý se se ztrátou někoho milovaného vyrovnává po svém. A když se objeví někdo, kdo vám ho připomíná, je to potom o to těžší boj. Hlavní dvojice pracovala hodně s emocemi, mimikou. A hudba nakonec ukázala svou sílu. ...
Film se odehrává v přímořské vesnici a je složený z několika příběhů, které se postupně propojují. Z hlediska gay obsahu je jedním z nich příběh gaye, kterého matka neakceptuje, ale zároveň nedokáže být tak radikální, jak by si okolí přálo. Pomalý styl vyprávění vyžaduje divákovu trpělivost, není to pro každého. Příjemně působí, že gay zde není středobodem vesmíru, ale dílkem ve skládačce. Skvělý závěr, fajn kamera i zvuková část.
Krásný příběh, který jsem zhltla v jedné porci. "Mmm...Mňam." Koheiovi se vůbec nedivím, Taichiho prostě nejde nemilovat. Taichi, kluk se srdcem na dlani, je pro něj to nejlepší, co se mu mohlo skutálet do života...
Ano, zfilmované divadelní představení původní verze komediálního muzikálu z roku 1968, ošperkované hollywoodskými hvězdami, mě bavilo. Ta přemíra afektu a ztřeštěnosti k tomu patří, i když se spíše hodí na divadelní prkna. Přeneslo se na mě přesně to, co tím chtěli tvůrci sdělit včetně smyslu pro karikaturu. Bezva Uma Thurman a prvotřídní scéna s těmi chodítky.
Jedna z podob groomingu se mi líbila, jakým způsobem byla natočena. Hodně působivé, reálné a vcelku i dobře zahrané.
Opravdu oceňuji ten nápad pojmout rande jako zcela originální, takto jsem se s tím nikde zatím nesetkal a konec jsem takový očekával. Pro mě rozhodně nad průměrem
Do tohoto filmu se mi moc nechtělo, přece jen koukat na "dědky"... Ale on to nakonec vůbec nebyl špatný nápad. Příběh Vicenta ostatně může být jednou příběhem kohokoliv. I tak si ale nemyslím, že je film pro každého. Nejde o žádné přehnané drama a je zde několik vtipných scén. Herci to zvládli bravurně, jen ta delší stopáž mohla být využita lépe.
Vek tejto snímke neubral na autentickosti, ale dozrel ako kvalitné víno. Perfektné herecké výkony všetkých. Stojí za povšimnutie.
Vierohodne natočené, brutal silné - chúlostivé scény decentne ukryté a dno duše naplno otvorené. V niečom majú obe postavy toho viac podobného, ako sa v prvých minútach zdá. Obaja herci sa presvedčivo zhostili svojich rolí. Určite je k tomu treba aj isté naladenie, pred rokmi som nebola schopná pozrieť sa na túto snímku - až teraz.
Kim Chan Kyu a Kim Chang Min, ze seznamovací reality show His man, se setkali společně před kamerou v tomto mini projektu. Působili stejně jako při jejich prvním účinkování. I přes společnou minulost, se spíše jen oťukávali. Oba působili nesměle. Vzhledem k celkové délce (krátkosti) - lehce omluvitelné.
Britský humor mám ráda (Black Books, Father Ted...), takže "přemluvit" mě na tenhle film nebylo těžký 🙂. Jsem ráda. Skvělý film, skvělý zážitek. Dokonalá práce se slovy, která propojují vzdělání, historii, život. Elitní osmička, učitelé. Moje myšlenky se hodně zastavovaly u Hectora (starší učitel) a ve spojení s ním mě dostalo i Dakinovo gesto, vlastně dvě gesta. Herecky naprosto dokonalý koncert. Užívala jsem si to od začátku do konce.
Mě film zaujal zásluhou obou dánských herců v hlavních rolích, především samozřejmě Madse Mikkelsena. Co mě ale nazaujalo byl "dánský" pohled na Česko, záběry šedivé Prahy, mnohdy vybrané oprýskané budovy, na počasí čekali a nebo bylo zrovna vždy pod mrakem (?), některé debilní neexistující zvyky atd. Nebýt pár pražských záběrů, tak bych si připadal jak někde v Užhorodu a s tím taxíkem v Chánově.
Zkoukl jsem to jedním dechem, Čisté, příjemné, i když to bylo částečně o válce. Jen, když jim natřeli huby černidlem, jako že jsou "špinaví", tak tu část těla, která by měla být nejvíce ve válce špinavá, měli sněhobílou a čisťounkou, jako Panna Maria.
Sebepřijetí na pětistý způsob, ale tentokráte pro mě nic, co by mě hodně zaujalo, na co bych si po čase vzpomněl, ale i tak za to tvůrcům dík.
Tak tentokrát jsem si myslel, že jsou to třicetiletí chlapi a ne středoškoláci, jak už většina z nás ví, jak se dá u Asiatů s věkem čarovat.
V úvodu jsem chtěl Duanga nejraději nakopat do zadní části těla a absolutně jsem nečekal, že jeho snaha zbourat Qinovu vysokou zeď se vyvine v až tak úžasnou, srdečnou, sladkou a emotivní jízdu, kterou každému doporučuji absolvovat.
Z pohledu doby prima film pro dobrou náladu, kterou jsem už dlouho postrádal a divák, který je naladěn na stejnou strunu, jistě pochopí tu nadsázku a jde fajn prožitku vstříc a nehledí na to, že příběh není kdovíjak hluboký. I když je to indický film, tak bylo poznat, že se točilo jinde (na Floridě), neboť komparz tvořilo mnohdy více blonďáků jako těch černovlasých.
Je to naprosté psycho, emoční kolotoč, který trochu děsí nebo vyčerpává, ale stejně jsem s každým koncem dílu okamžitě zapínala další. Proč? Vlastně ani nevím... asi za to můžou Fort a Peat. Věřila jsem jim každou minutu jejich hereckého koncertu. Nemuseli mluvit; stačil jediný pohled nebo výraz a dostala jsem přesně ty emoce, které chtěli vyjádřit.
Úžasné lokace japonského venkova, originální příběh a opravdu skvělé herectví hlavního páru mě na této sérii zaujaly úplně nejvíc. V této sérii sledujeme tajemného mladíka Odajimu, kterého jeho boss vyslal zabít Kataoku. Odajima, který dříve nikdy nebyl milován, se s Kataokou sblíží a postupně si uvědomuje, že mezi nimi vzniká silné pouto. Uvědomuje si, že je Kataokou milován. Jeho vnitřní boj je zde zobrazen velmi přirozeným a věrohodným způsobem. Mafiánská zápletka je na Japonsko docela netypická, ale tady si myslím, že tvůrci odvedli skvělou práci.
Vzpomínám na úplně první recenzi, kterou jsem kdy napsala. Jak hluboko se do mě zavrtal filipínský film. A je to zpět, déjà vu.
