Všechny recenze
Oba herci jsou fajn, ale příběh už ztrácí dech.
Dídac je kluk s bohatou představivostí, který hledá nejen svoji sexuální identitu, ale i místo v rodině, která působí na první pohled kompaktně a harmonicky. Během jízdy na kolech, kolem Dunaje, která má rodičům připomenout začátek jejich vztahu, se Dídacovi začne zjevovat mořský muž, tedy říční. Původně jsem si myslel, že je protějškem panny - panic, ale mýlil jsem se. Nejprve se jen párkrát mihne nahý ve vodě, později už oblečený na souši. Cestou navštíví pár architektonicky zajímavých míst. I temnou uličku...To je vše.
Příroda, která je stejně tak krásná jako drsná a drsný je i tamní život. Tohle byl příběh, který chytil a nepustil. A ano, hodně je to o očích...
Pokračovačka jedničky. Hmm ... no, dobrý
Při sledování balkánských snímků na mě padá často tíseň a pocit návratu do našich devadesátek. Období hledání vlastní identity a budoucího politicko-společenského směřování. Tamní vesnice působí jako skanzeny, do kterých teprve nedávno natáhli kabely s internetem. Gay námět působí jako invaze z velkoměst. V tomto případě mají naštěstí kluci už zkušenosti z minulosti. Scénář i herecké ztvárnění působí opravdově a uvěřitelně. Zajímavým zpestřením je mladší brách s Downovým syndromem, který je až moc sociálně adaptovaný.
Filmy o drag queens mívají šablonu, kdy se drag queen zamiluje do chlapa, ten se tváří, že taky a že je s tím vším okolo v pohodě, načež se ukáže, že to tak není a že i ona drag queen je tvrdě zakořeněna ve svém stylu života, takže se rozejdou. Toto dílo je na tom podobně, ač zde je navíc módní nebinárnost, která to pochopitelně komplikuje. Film i přesto stojí za zhlédnutí.
Dneska bylo u nás počasí "že bys psa nevyhnal", takže to chtělo náhradní sluníčko. A tohle sluníčko se opravdu povedlo. Super příjemné dílko. Hodně mě bavil Xiao Bai a jeho "nemotornost", která se rodině Bai naopak moc nelíbila a vlastně celkově odhalovala generační propast. Ocenila jsem oddanost v jiné rodině, kterou ukázal Da Hei. Líbil se mi i ouško Dou..."Lidi lžou, ale jejich oči ne...", ochranářský Da Bai i šéf No Sir. Všechno sympaťáci, každý se svým úkolem. Co se mi hodně líbilo, a co se (pro mě) táhlo celým příběhem, byla symbolika. Dobro a zlo, bílá a černá, Jin...
Romantická komedie ve stylu těch našich. Takže trochu hloupé, spousta klišé a sem tam vtipná scéna.
Námet filmu je určite zaujímavý - aj ako pripomienka pre novú generáciu, že ešte relatívne nedávno v niektorých krajinách polícia "poľovala" na gay mužov, ktorí sa stretávali na rôznych poloverejných miestach - toalety, parky, sauny. Dnes sa už príležitostný sex ako taký neodsudzuje, cruising sa považuje za súčasť gay dedičstva/subkultúry, deje sa aj navzdory digitálnym možnostiam. Etika policajných provokácii, ktoré nečakali na hlásené verejné pohoršenie, ale lovili mužov aktívne - je vrcholne kontroverzná. Príbeh má pomerne jednoduchú štruktúru, aká bola naznačená v popiske - no zaujímavé odhalenia sa udejú u obidvoch postáv. Hoci som rád...
Najaktraktívnejší na filme bol asi názov a situovanie do ikonických priestorov gay polosveta. Dej však bol značne vycucaný z prsta, tlačilo sa na pílu, a správanie oboch hlavných postáv bolo svojim spôsobom nesympatické - takže najväčší problém som mal s akoukoľvek emocionálnou účasťou. Ako portrét dvoch nedospelo sa správajúcich jedincov, ktorí sa pokúsia o nepravdepodobný vzťah a sabotujú ho svojimi návykmi (aj keď určite zdôvodniteľnými individuálnou sociálnou situáciou a príbehom) - to bolo ukážkové - chábal mi nejaký prerod, východisko, alebo aspoň nádej. Postavy sa správajú tak trochu ako príslovečné "mimobežky", každá zajatá vo svojom...
Je veľmi fajn vidieť prvý pokus o osvetu z Guayany, v zmysle exotiky, ale tu sa asi moja zvedavosť končí. Film ma síce peknú kameru (v dobe Netflixu by to inak bola anomália), príjemné pomalé tempo, nekričí sa tu a nedramatizuje zbytočne - no to je asi tak všetko. Herecké výkony sú ochotnícke, láska je podaná takým tým precukrovaným civením na seba a gúlením očí - aj keď chápem že sa varí z ingrediencií (sebauvdomenia, rozhľadu), ktoré gayovia v izolovanej lokalite majú. Z ich pohľadu možno odvážne, u nás to ale emocionálne a komunikačne pôsobí trochu ako 80. roky. Príbeh...
Skvelý seriál. Jeden z mála, kde som nemala potrebu posúvať nudný dej, dokonca som predýchala aj pre mňa trochu nepríjemnú thajčinu. No tento seriál ma strhol hneď od prvej časti a držal v napätí až do konca. Herecké výkony skvelé, spracovanie vcelku tiež na pár drobností, ale to je oproti iným jednoduchým thajským nič. Trošku mi to celé pokazil posledný zbytočne sentimentálny diel, kde sa nasilu snažili akoby všetky vzťahy urovnať, čo v reále po tom čo všetko vyviedol napríkald Tong by isto nebolo možné. No ale inak ako vravím perektný strhujúci dej, toxický vzťah, ktorý sa pomaly a komplikovane...
Nenápadný "civilný" film ktorý bol pravdepodobne najzaujímavejším prekvapením FFI 2025. Bez štylizácie, bez intenzívneho brnkania na struny, očaril ma najmä autenticitou prostredia - vnútrozemskej chorvátskej dediny, ktorá svojim ľudským ekosystémom aj každodennými rituálmi evokuje dôverne známu atmosféru. Mohol by sa odohrávať kdekoľvek na Slovensku či v Česku - pocit familiarity človeka až zamrazí. O to silnejšie "obyčajné" výjavy z domáckeho života zaliezajú pod kožu, o to nepríjemnejšie je tušenie všetkého čo by sa mohlo stať a zbehnút - pretože tie reálie dobre poznáme, vieme ako ich dynamika funguje, čo je možné a čo nie. A o to milšie je pozorovať...
Pre mňa jedna z udalostí sezóny. Film ustojí nielen ako gay príbeh o láske ktorej doba a osud nebol naklonený (akých sme už videli množstvo), či remeselne kvalitne spracovaný dobový snímok, ale má aj svoju vlastnú nosnú tému ktorou je pocta americkej ľudovej hudbe, ktorú solídne rozvil a vyčerpal. Náplň práce postáv nie je našťastie len to že sú homosexuáli. Z filmárskeho pohľadu má snímok pomerne konzistentný tón, náladu a vizuál - hoci sa odohráva v rôznych prostrediach a obdobiach života postáv, zotrváva v jesennej hnedej melancholickosti. Nie sú tu žiadne dramatické výbuchy emócii, skôr akási clivota, ktorá pekne korešponduje...
Konverzačná artovka, ktorú možno ocenia fanúšikovia severských filmov pre náročného diváka, i keď nad obsahom a odkazom by sa dalo značne pochybovať. Nie je to film ktorý mi nadlho uviazne v pamäti. Koncept to nie je zlý - rozhovory mezi dvoma kominármi, resp. individuálne interakcie s ich rodinnými príslušníkmi - každodenného až banálneho rázu. Pohodlný život "normálnych" štyridsiatnikov v Osle, jemne okorenený témou sexuality. Jeden z nich má prvý krát mimomanželský pomer a to dokonca s chlapom, druhému zasa jemneje hlas a sníva sa mu s Davidom Bowiem, ktorý na neho "zvláštne pozerá - ako na ženu" a nevadí...
"Nejím ryby"...Ratane v poho, to já taky ne. A tohle bylo tak reálný. Špalek, rybí krev, šupiny, miliony much... Ale pak tu hlavně bylo CURRY. Jeho vůně mě přenesla skrz obrazovku do příběhu, který byl vlastně stejný jako spousty dalších a přesto tak jiný, krásně indický, propojený kořením, barevným sárí, láskou, hudbou a nádhernou písní s krásným textem, která potrénovala moje slzný kanálky. Všechno bylo tak, jak to mělo být, s řekou, s rybami, i se špínou a potem, bez příborů, pěkně olízat všechny prsty... Celkově mě dojal přístup Raaymala k Ratanovi. Hned od začátku. Velkej chlap a...
I takové příběhy se stávají. Kluci si byli sympatiční, cosi mezi nimi vzniklo, ale ... neřekl bych, že vše vyšumělo. Příběh končí otazníkem, na který si odpoví každý sám. Já to pochopil tak, že Elijah měl dilema, jestli jako policista může mít vztah s mužem.
Ten Gunův herecký výkon byl prostě parádní. Věřila jsem každému gestu. Má v sobě měkkou energii, téměř ženský projev, ale nepřehrává, neparoduje. Stojí na něm celý seriál. Chvíle nabité chemií střídají sladkobolné okamžiky a moc mě bavil příběh i nevyzpytatelnost postav. Překvapivě snadno jsem se sžila s jejich osudy. Logika nelogika, přijato bez komentáře. Skvělé BL.
Ženský svět. Křehká bublina. Hýčkaná… neskrývaná… Vykvetla. V příběhu válečného Berlína.
