Všechny recenze
Pomalý príbeh, na povrchu pokojná hladina a pod povrchom silný prúd a na niektorých miestach priam vír, ktorý protagonistov môže stiahnuť dole. Snímka vo mne vyvolala tieto obrazy. A kto by to nepoznal i zo svojho života? Zaujímavá snímka.
Korea nezklamala ani v nejmenším. Krásný příběh o dvou lidech, kteří si k sobě hledají cestu, ale stále naráží na jakési bariéry, které mají vlastně pouze ve své hlavě. Úplně jsem prožívala ty situace, kdy si říkají: "ne, ať se snažím sebevíc, tohle fungovat nebude...". Ale naštěstí mají oba hlavní hrdinové obrovskou touhu být spolu a tak nakonec vyhraje láska nad pochybnosti a tak trochu pesimismem. Délka celého seriálu mi naprosto vyhovovala, zhlédnuto za jeden den (při dalších x povinnostech :-D), v žádném díle se nenudíte, prostě jim jen fandíte a modlíte se za dobrý konec. :-) Já tedy rozhodně...
Svojský štýl. Som vďačná za takéto snímky, rozšíria mi obzor. Mimo iného mi utkvela v pamäti veta v zmysle "Rozdiel medzi komunistickým režimom a kapitalistickým je v tom, že, keď ťa v komunizme nakopnu do zadku musíš tlieskať, v kapitalizme si môžeš zakričať."
Příliš krátké. Vše podstatné se ale v příběhu odehrálo. Talentovaní a pohlední herci, propracovaný scénář a zatraceně skvělá vzájemná chemie hlavních protagonistů je obrovským plusem této minisérie.
Životopisné filmy, to je množina projektů, co vyhledávám. Pokud je snímek dobře udělán, tak každá postava má svůj více či méně pravdivý příběh, je tam to, co u smyšlenin moc není - lidství. A přesně tak tomu bylo u tohoto projektu, rozepisovat se nebudu, už zde bylo téměř vše napsáno. Působivý projev hlavního představitele, ale pozor, i mnoha dalších rolí a postav, hudba. Šedesátá léta v Sao Paulu na ulici sice byla trošku zidealizovaná (myslím ta auta, komparz, ne příběh), ale nebudu za to ubírat bod za zpracování. Hezký zážitek.
Človeka tu vedia prekvapiť, všetko sa pomaly odmotáva ako niť, s ktoru sú pospájaní viacerí ľudia. Zaujímavý film.
Ney Matogrosso. Měla jsem v povědomí, že někdo s takovým jménem a hlavně hlasem je, ale nikdy jsem ho cíleně nevyhledávala, neposlouchala. Teď jsem to napravila. Životopisný film je, aspoň myslím, hodně povedený...nejsem hudební kritik ani znalec, ale pokusím se vyjádřit moje pocity. Nepřemýšlela jsem, jen jsem do sebe pustila hudbu, zaposlouchala se do Ney-ova hlasu (kontratenor), vnímala extravagantní kostýmy a sledovala jeho nelehkou životní cestu, která byla už od dětství hodně ovlivněná přísným otcem, kterého zde skvěle zahrál Rômulo Braga. Touha po svobodě, naslouchání přírodě a její propojení s jevištěm, jeho "já" schované za maskou, vypuštění vnitřních...
Přehlídka kýče a trapnosti pro jinou cílovou skupinu, než jsem já. Komu se líbí svalovci, bude jistě potěšen, stejně tak milovníci telenovel a kriminálek. Všichni se tu tváří děsně tvrďácky a cool. Nepochybuji, že si to svého diváka najde.
Užila som si tento film, nádherný.
V pár minutách toho bylo zachyceno tolik...a stačil k tomu jeden "porouchaný" sympatický vymahač dluhů s laskavým srdcem, co se sune k zemi při pohledu na krev a jeden osamělý a odevzdaný, sympatický dlužník se "vzpomínkou" v ruce. Spolu rozehráli něco, čemu se říká život. Musí nutně skončit? Když se snažíš, zvládneš cokoliv... Skvěle to oba kluci zahráli.
Solidní Korea, kde mě ale postavy a jejich chování víceméně někdy až vadily. Nemám co dodat, z Koreje jsem viděl už lepší kousky. Kromě příběhu samotného bych byl ale nespravedlivý dávat nižší hodnocení, vše ostatní bylo na výši. Zajímavým typem byl pro mě Choi Min Ho (postava Do Ba U).
Ano, příběh je hodně odlišný od množiny ostaních a tím dělá tento japonský projekt originálnějším. Takovýto toxický vztah jsem si ani nemyslel, že by mohl fungovat. Dospělácký. Jen na můj vkus už nemuseli moc svlékat toho kostitřase Mashiko Atsuki, působilo to, jakoby ho vypustili rovnou z koncentráku, ale vím, že někteří Japonci to takto mají.
Příběh docela zajímavý, beru to jako další důležitý pohled do historie. Zpracování už je takové klasické, herci v pohodě, jen je dost okaté, že tvůrci vsadili na ksichtík Jacoba Elordiho, který zas tak přesvědčivý nebyl. Závěr trochu klišé.
Už to bylo mé padesáté nebo sté Japonsko, dávno už to nepočítám a také jsem si všiml, že divácí tuto tvorbu buď milují a nebo ne a že mezi tím nic moc není. Já jsem ten první případ a poslední epizoda byla tak roztomilá ... a píseň provázencí závěr každé epizody byla pro mě také moc příjemná.
Jak začít, jediné co mě drželo u obrazovky tak byl hlavní herec, pěknej kluk, zajimavej kukuč, jinak se tam nic moc neděje, celkově je to na okraji vypnutí v pulce nebo dokoukání...
Je to taková milá jednohubka. Kdyby se jednalo o delší seriál určitě by to mělo velký potenciál a myslím, že čínští tvůrci by si s tím dobře poradili. :-) Nicméně i přesto, že se nám zde nabízí pár minut zprvu až nenávistného vztahu mezi vymahačem dluhů, kterému se jaksi nedaří peníze získat a dlužníkem, který už tak trochu rezignoval na celý život. Uvidíme vážné téma, pocit bezmoci, ale také šanci na nový život. Doporučuji se podívat. Čína mě rozhodně začíná sakra bavit. :-)
Nové neokoukané tváře, více miliskování, což na čínské poměry BL je úplný porno. Možná i tím, že tvůrci utíkají, jak jsme si i tady na GT mohli poslední dobou všimnout třeba s Ostrovem Litchi do Hong Kongu, nebo nyní s příběhem do japonské Osaky, snad aby nebyli tak na očích čínských cenzorů ... A teď si představme, kdyby šest Českých republik plných čínských mužů a kluků, co mají rádi kluky, se mohlo chovat tak uvolněně, jako třeba v Thajsku, Taiwanu. To by byly tisíce nových herců a jistě i skvělá BL tvorba, vždyť v té neBL jsou Číňané velice oblíbení....
Nádherný film. Boxerské rukavice dědící se z otce na syna nebo přitažlivost hudby a tance? "Dyk boxuješ jak ponocnej."...jasná volba. Naprosto úžasný výkon Jamieho Bella/Billy. Jeho hraní... vlastně nehrál, on svou rolí žil. Jeho slovník byl taky dokonalý (odrážející prostředí, ve kterém vyrůstal), stejně jako pravačka. Skvělá učitelka baletu v podání Julie Walters, která viděla a hned věděla. Otec, brácha babička... ukázka tvrdého hornického života, finančních problémů, ale i soudržnosti rodiny a hornické komunity. Typické anglické domky, stávky, písně T. Rexe, Labutí jezero, emoce...jedním slovem nádhera. Mít odhodlání a hlavně mít...
Zase jeden školní, ale fakt povedený. Sice dlouhý, ale rozdělený do tří, vzájemně se prolínajících příběhů. ForceBook, BookForce... tihle dva...kam "vlezou", tam to prostě rozsvítí. Book mě svojí vitalitou a ztreštěností zaručeně vždycky nabije a hlavně rozesměje. S Force-m se oba občas divíme, co to zase vymyslel za lumpárnu nebo do čeho se namočil. Tady si ho Force/Arc pěkně hlídá už od prvního zamračeného pohledu. A stejně se nakonec tajně usmívá 😀. Líbí se mi propojení jejich povah a to, jak se tím pádem vzájemně skvěle doplňují. Vzájemné provokování i slovní přestřelky jsou prostě skvělý. Jejich příběh je víc komediální...
Mám z toho pocit, že hlavním cílem tvůrců bylo melodrama, protože příběh nepřináší nic zas tak extra a odpovídá tomu i celkové zpracování. Občas drhlo navazování obrazů, dost zklamala kamera, v některých chvílích taky zvuk, který je poplatný spíš dnešní produkci. Chybělo mi aspoň stručné info, co se dělo těch 20 let. Věčně fňukající Roby Schinasi taky nebyl můj šálek čaje. Naopak velmi oceňuji přirozenost Alexise Rosenstiehla a Max Liberta, nebyl jim ale dán takový prostor, jaký by si zasloužili. Prostředí 80. let bylo velmi povedené. Je určitě dobře, že se točí takové filmy, protože minulost je třeba si připomínat....
