Prora (2012)

Rozumiem že niektoré archetypálne príťažlivé motívy si diváci žiadajú opakovať donemoty - a nie je na tom v podstate nič zlé. To je ako s receptom na obľúbený koláč. Variácie vzáchadzajú buď z prostredia (na Rügen-e sme ešte gay príbeh nemali), z presvedčivosti a kvality prevedenia alebo v lepšom prípade z nejakej inovácie dôverne známeho postupu.

Toto je model teenegerská (T1) comming out (C1) letná (L1) romanca (R1). :D Variáciu žiaľ vidím len v prostredí. Prora bola svojho častu najrozľahlejšia budova na svete, plánovaný nacistický ľudový rekreačný rezort, v rámci programu Sila skrz Radosť. No z tohto pozadia sa nedozvieme skoro nič, nedočkáme sa ani "strašidelného zámku", len taký čajový odvar urbexu.

Chlapci odohrávajú klišé "pravidiel-dodržiavajúceho Nemca" a "slobodymilovného nezodpovedného Francúza" ... (facepalm) ... a tiež sexom posadnutého mladého hetero samčeka a po ňom nejapne túžiaceho (a očividne femínneho!) kamaráta z jazykovej výmeny. "A nikto nič netuší." Miestami sa chlapci len tak strojene pitvoria a excitovane škeria, že im normálne čítam z tváre "a teraz už fakt nemáme čo hrať! čo budeme robiť?".

Filmík ma začal iritovať smiešne prehnanou reakciou Nemca keď trebalo vojsť dnu (sorry, ale Prora je asi najzaujímavejšia päsť v oku na celom ostrove! fakt by sa tam nešlo jedno zvedavé šťeňa pozrieť?) ale najviac samozrejme tou podivnou sexuálnou scénou. "Nenaplnenú túžbu", "nesmelý pokus", "pokus-omyl" - by som prijal, ale toto čo a hlavne ako sa medzi nimi odohralo mi jednoducho logicky ani nijak inak nesedelo.

Najsilnejší moment filmu mi prišiel, keď sa v situácii podfarbenej vrejúcimi emóciami budova zrazu zmenila na zlovestný labyrint ... no tiež som rozmýšľal že reakcie boli znova trošku "pritlačením na pílu". Tu niekde by som film práve rozvíjal (nocovanie v ruinách, strach zo samoty verzus hnev na toho druhého) - no tvorcovia sa už ponáhľali so záverom, i keď sympaticky mĺkvym.

Na jednej strane skvelá kamera, farebnosť, nálada leta, no na druhej fakt trebalo viac popracovať na príbehu alebo aspoň dynamike postáv. A využiť nejako intenzívnejšie fascinujúce kulisy. Nielen "nejako sa snažiť napodobniť ako sa asi správajú súčasní teenageri". V niektorých momentoch sympatická rozjímavosť no v iných zbytočné skratky. Nesúrodosť a trochu prázdno. Nie, nie také prázdno ktoré by ma motivovalo domýšľať si, dopovedať, pracovať s fantáziou.

Možná už popáté jsem se k Proře vrátil, a pořád myslím, že je to žhavý kandidát na nejlepší krátký gay film. Bez falešného sentimentu, falešné romantiky, falešných nadějí. Ohromně to připomíná Sommersturm v tom, že vlastně neuvidíme nic mimořádného, nic zvlášť atraktivního, žádné velké emoce, napětí, erotiku, ale že se filmařům podařilo dílku vtisknout atmosféru, cosi... třeba, že tenhle příběh bychom (v tom věku) rádi prožili. Navíc se - oproti Letní bouři - podařilo vyhnout polopatickému závěru i přeci jen poněkud humpoláckému německému humoru. Určitě se na dobrém dojmu podepsalo, že včetně herců jde o práci profesionálů, že se nemuselo moc šetřit, a že se podařilo naplno využít působivé prostředí. Prora na míle předbíhá celou tu záplavu školních cvičení, jimiž většina krátkých gay filmů je, a která jsou v drtivé většině splácána podle jednoho kýčovitého a desítky let starého mustru.

Tento krátký film mě zaujal, nejen tím zvláštním, pro mě doposud neznámým místem v Německu, ale i příběhem samotným. Kromě toho, že to kluci moc dobře zahráli, byla i výborná hudba a skvělé zpracování ...

Snímek by se obešel zcela i beze slov. Vše bylo jasné z výrazů.

Křehký, podmanivý příběh o dvou kamarádech, z nichž jeden už má jasno !

Fajn námět, ale jak napsal už někdo jiný - není to pro ty, kteří chtějí ve filmu všechno vidět. Nevíme, co se vlastně stalo, a celý děj je příliš otevřený a založený na domýšlení diváka.

To téma je stokrát obehrané a jen to, že ho umístíme do opuštěných prostor nestačí, (je zajímavé, jak posedlí bývají filmaři podobnými místy zmaru). Na druhé straně, život těch "uvěřitelných" situací až tak mnoho nenabízí a herecký projev obou hlavních postav (zvláště Jana) je velmi sympatický a civilní. Jen poněkud nechápu, proč tu během dvou dnů máme stejný film.

Netradiční, ale zajímavé prostředí. Prázdninové, jednoduché, ale krásné dobrodružství dvou kamarádů, kde jeden dá všanc přátelství.