Recenzi napsal/a petrsv
Velmi dobrý kraťas, který by měl vidět každý mladý gay snažící se o první seznámení. Je to jako vystřižené z reálného života, ač si teda myslím, že většina seznámení dnes probíhá ve virtuálním světě. Ale ono je to vlastně to samé jako ve filmu. Z konce mám pocit, že tím tvůrci chtěli cosi naznačit...i když si myslím něco jiného, film rozhodně doporučuji.
Ze začátku to vypadalo nadějně - konečně film, který ukazuje, že sexuální orientaci si člověk neuvědomuje až v dospělosti. Bohužel, následovala ledová sprcha, po které mé nadšení totálně opadlo. Nicméně film je to milý a pozitivní. Oceňuji, že tvůrci vybrali kluky, kteří nejsou karikaturami gayů.
Kravinka s typickými americkými figurami pobaví, jen by mě zajímalo, který z těch 3 exotů pak uklízel to peří :-)
Stačily první minuty, aby mi bylo jasné, že tohle nebude můj cup of tea. A na konci filmu jsem si to jen potvrdil.
Jsem rád za každý překlad do češtiny, nicméně proti třeba francouzským kolekcím se mi tato až tak nelíbila. Dobrý je Land of the Free, slušný náběh má Virgin My Ass, naopak téma travesti v Premier amour už moc netáhne a El joven Diego je poněkud bizár, ač teda nejspíš související s názvem celé kolekce (černý humor). Určitě bude ale fajn, jestli se bude v překladech filmů z Mezipater pokračovat.
Setkání dvou osob v situaci, která bude připomínat to, co tu bylo poslední 2 roky.
Nastavení zrcadla některým gayům, ač obecně takovéto zrcadlo může být nastaveno vlastně kamkoliv.
Začátek dobrej, pojato vtipně a lehce, ale včlenění dramatu do filmu byla chyba. Měli to pojmout jen jako komedii, takhle je výsledek takový nijaký.
Ani po druhém shlédnutí nevidím na filmu nic speciálního. Průměrný kraťas s trochou humoru a lesbou, kterou bych za kámošku radši ani nechtěl :-)
Zajímavý styl vyprávění, dobří herci, svižnost. Na druhou stranu opět gay, který přichází na to, kdo se mu líbí až ve věku, kdy už to dávno musel vědět. Ale je to seriál pro teenagery a tento styl dneska frčí, takže to chápu.
Celkem rozmanitá kolekce, kterou sráží především film Polly, naopak bych ocenil Gryning. Některé filmy nesou dost ulítlé nápady, jiným chybí konec, je zde i téma vztahu v rodině, chybí však humor.
Krátké, ne moc ukecané, s trochou romantiky při svítání na konci dlouhé noci, kdy si kamarádi vyjasňují, jak to mezi nimi teda je. Skvělý výběr herců i prostředí.
Za synem přijíždí na návštěvu matka, která se před lety vrátila do země svého původu, protože se jí ve Švédsku prostě nelíbilo. Syn to těžko chápe. Místo hádek by oběma prospělo více pochopení, což se zdá, že by i mohlo, ale film končí dřív, než k něčemu takovému dojde. Chtělo to ještě nějakou tu minutu přidat, ale jinak dobrý.
Téma šikany, tentokrát zasazené do prostředí korejské armády. Nic, co by něčím vyčnívalo z řady.
Setkání bývalých partnerů, mezi kterými to sice nevyhořelo, ale jeden trouba se z toho stále nedostal a ten druhý žije se ženou. Obojí je pro mě těžko pochopitelné vzhledem k době a místu děje.
Je to vlastně takový předstudentský film, který Alexandra Litén natočila ještě před studiem na filmové škole. Tomu odpovídá i obsah a zpracování, na kterém není nic špatného, na druhou stranu od toho ale nelze moc čekat. Takové lehké dotknutí se, naznačení.
Sice už více než 10 let staré, ale jisté věci se nemění. Aspoň ne všude. Možná se nad tím dnes pousměje více teenagerů, protože ti už to tak neřeší, ale určitě to pomůže někomu, kdo ty myšlenky honící se hlavou, má taky.
Velmi dobrý italský film o tom, že je úplně jedno, kdo tvoří rodinu, problémy mají prakticky všichni stejné, o tom, že je úplně normální mít za rodiče jen chlapy. Film krásně vykresluje také pozici ženy, která dítě porodila, ale přitom matka není. Možné problémy syna s tím vším ve škole jsou spíše upozaděně, a je to tak dobře, protože film, který chce upozornit na mnoho věcí, nedopadne dobře. Je dobře, že se takové filmy točí už jen proto, že více upozorní na legislativní otázky s tímto tématem. A také samozřejmě, aby ukázaly, že rodina v dnešní době není to samé...
