Podrobnosti recenze

Poprvé od filmu Mami! (2014) jsem měla pocit, že sleduju ten pravý Dolanovský Dolan film. Nádherná kamera, úchvatná hudba, perfektní herecké výkony, všechno to dávalo perfektní smysl a jak se píše už v recenzi od khaktus, měla jsem z toho často pocit, že koukám na něco od Marca Bergera (a to je pro mě prostě vítězná kombinace).
Chaotické chvíle filmu střídaly klidné záběry protkané krásnou hudbou pro uklidnění, každý kousek filmu byl propracovaný do detailu a sálá z toho energie, že Dolan vyprodukoval film, se kterým je on sám spokojený (narozdíl od Donovan filmu). Film můžu jen doporučit, na Mezipatrech nás byl plný sál a myslím, že se na tom můžeme většinou shodnout.

Pár rýpavých poznámek se spoilery:
1) Chtěla bych vědět, kdy se dočkáme nějakého Dolan filmu, kde nebude mít postava komplikovaný vztah s matkou. Jen se jeho matka objevila na plátně a já už jsem jen čekala, kdy začne ten křik.
2) Zajímalo by mě, čím to je, že má Dolan snad každý film nějaké zranění..