Všechny recenze
Tak toto byla bomba! A kdo byl pes a kdo ta husa (?) Tak snad to bude jasné i ostatním. Znepokojivý film s otevřeným koncem, kdy si jako divák řeknete: Toto mi tvůrci nedělejte! Naštěstí jsem se díval až za závěrečné titulky a přemýšlím, jak tohle některé ty kraťasy dokážou - zaujmout a přitom nefandíte ani jednomu z obou jediných dvou protagonistů. Výborné herecké výkony, a to jak staršího sexuálního delikventa v dobrovolné izolaci, tak i naprosto přesvědčivě hrajícího sedmnáctiletého přidrzlého mladíka, který má tak rád svou babičku ... přidal jsem k filmu obrázky. ...
Až na to, že to nebyl mladík, ale vyžilý prostitut se strhaným obličejem, jinak OK
Za jeden ze znaků dospělosti považuju schopnost udělat si pořádek. Ať už v jakémkoliv smyslu. Evan k tomuto bodu ještě nedorazil, ale jednou se to snad podaří.
Dá se, ale nic nového pod sluncem.
Film nesrovnávám s nynější situací v Perském zálivu a já osobně jsem za deportace většiny ekonomicko-muslimských migrantů. Tady ale porovnávám soucit nesoucit a ten jde teď u mě stranou, když si uvědomím, co by čekalo Íránce, kterého by vrátili do Íránu po tom, odkud zdrhl kvůli tomu, že je gay a zanechal tam za sebou rodiče a manželku. Nakonec máme tady na GT dokument, na jehož konci věší v Íránu dva muže, jež se provinili jen proto, že se měli rádi. Také nebudu příběhu vyčítat, proč to bylo-nebylo tak či onak, prostě beru to jako filmový příběh a ne...
Zápletka lehce vtipná, jinak film beru spíš jako dobře natočení varování před lidma, jako je Liam.
To, že korejské krátké filmy jsou zvláštní, poutavé, jiné, mnohdy i "korejsky záhadné", tady na GT většina z nás vnímá již dlouho. A především ty kousky, které se tady postupně objevují ne jako zcela nové, ale jsou postupně vytahovány z průběhu času. Nejinak je tomu u tohoto snímku pět let starému, který mě hodně zaujal a byl natočen přesně tak, jak předepisoval námět, i když já bych si představoval konec trošku jinak, více citověji a méně fyzičnem, ale chápu, proč to takto tvůrci chtěli sděilit a upletli z hovínka bič. Česky řečeno vyrobili něco, nad čím se člověk...
Wau mám husinu, toto mi sadlo od prvých minút po posledné. Nebudem sa veľmi rozpisovať chcem si uchovať ten dojem, ktorý mám. Nádhera.
Ben Baur, především herec, kterého zde na GT známe z několika projektů, od kraťasů až po seriál, zde v pozici režiséra, toho, kdo příběh napsal a hlavního hrdiny Evana a v tomto dílku je další střípek ze života. Bena mám zaškatulkovaného jako představitele solidního průměru projektů kolem hodnocení 5-7,5, ve kterých hraje a nebo se na nich podílí i jinak a tak tomu bylo i zde. Zaujal mě ale Sachin Bhatt, Američan zcela jistě indického původu v roli Connora.
Námět, který je často zpracováván do podoby kraťasů až po nekonečné seriály a zase podán jinak. Kraťas začíná průhlednou výmluvou a končí ... to už se podívejte sami. Ne, že by bylo dílko špatné, ale z Británie jsem viděl samozřejmě už i lepší kousky. Jen jsem si znovu uvědomil, jak zde zmíněný starší film NDR Coming Out (1989) byl nadčasový a zasáhl až k nám do budoucnosti (také v něm hraje "roli" dítě)
Krásné prostředí, herci taky fajn, ale příběh je spíš něco jako otvírák pro dlouhý film nebo aspoň pokračování.
Každý film si svého diváka najde, ani zde o tom není pochyb. Děj prakticky žádný, furt do toho někdo kecá nějaké pohádky, hudba 70. let fajn, jen se občas prolíná s folklorem a divnými zvuky, obraz...no, někdy je to hodně art. Ale na druhou stranu scény, ke kterým zřejmě ani nebyl potřeba intimní koordinátor a přesto jsou reálné (jen zbytečně dlouhé). Konec dobrý, zřejmě tam žijí dodnes.
Typicky japonské zpracování příběhu. Je to sice milé, srdečné, ale příběh nepřináší nic originálního a místy se vleče. A vlastně nepřináší ani žádné větší drama. Herectví všech pěti hlavních protagonistů je ale naprosto úžasné, a typově se do svých rolí opravdu hodí. Čtyři králové a vykulený Hioki vážně neměli chybu :)
Dva vousáči tankují...humor. "I když to k sobě nepasuje, neznamená to, že z toho nevznikne něco dobrého." 😀
Skvěle zpracovaný, nadčasový film. Trabant, Wartburg, Bavorák, teda nee "ten" bavorák, ale fernet s tonikem, zakouřený bar, tanec tělo na tělo, paruky i šminky...tohle se mi přesně trefilo do chuti. Příběh o hledání se, o vnitřní osamělosti, popírání. Je úplně jedno, kdy se to odehrává. Současnost, 10, 20 nebo 30 let zpátky. Jedno je jisté...i když člověk utíká, tak sám před sebou nikdy neuteče.
Zpočátku jsem tomuto stylu komičnosti moc nedával, abych se nakonec i tak trochu pobavil.
Vzpomínky na budoucnoust. Ne, ne, není to Däniken, který teď nedávno odešel na druhý břeh. Tak bych nazval tento vynikající fim přesahující několik desetiletí a stvořený na konci socializmu v nejvyspělejší zemi tehdejšího bloku. Pro mě něco užasného, nadčasového a zabaleného do retro stylu pošmourného šedivého Berlína. Toto by v bývalém Československu nemohlo vzniknout ani omylem. Skvělý Matthias Freihof.
Jako v Patagonii jsem si moc nepřipadal, snad jen na konci na té silnici. Ani ten začátek příběhu mi nesedl s tím sklem a válením se s cigárem v cizí posteli, nicméně pointu to mělo dobrou.
Myšlenka dobrá, ale něco mi v tom kraťasu chybělo. Prostě dirty ...
Tady jsme viděli všechno a vlastně nic,první mě napadlo že koukám na učebnici Kámasútry,potom jsem přemýšlela jestli jsou některé polohy vůbec uskutečnitelné a kam ten neviditelný úd vlastně míří. Musím přiznat že i těch několik krátkých miniut v dílech se mi vlastně zdálo dlouhých, hudba byla dost rušivá,co se mi líbilo bylo střídání barev.Herci předvedli obdivuhodný výkon, klobouk dolů, hlavně terapeut s kamenou tváří mi připomínal Wednesday z Addamsovy rodiny, žádná emoce ani mrknutí oka i když v poslední díle nastal obrat v mimice obou aktérů při milostných scénách, sex prostě léčí. Spíš doporučuji, seriál nebude sedět každému, ale...
