Všechny recenze
Toto bylo naprosto famózní. Opravdu bych nečekala, že mě ne-asijský BL snímek takto nadchne. Ano, člověk si ze začátku musel trochu přivyknout na chlapy jak hora a drsný slova. Ale zvykla jsem si opravdu velice rychle :-D. Zde dostanete opravdu vše co chcete: příběh, úžasné, neokoukané herce, kterým to spolu naprosto sedlo, děj má spád, s napětím čekáte jak se bude vše vyvíjet dál a prostě milujete oba kluky. Jejich narůstající zamilovanost je krásně vyobrazená. Co mi přišlo úplně kouzelný jsou taková nenápadná gesta, např. přisunutí nohy pod stolem, jako projev podpory, atd. To člověk úplně roztaje :-). Prostě se...
Němci opět dokázali, že dokáží vytáhnout na denní světlo téma, které ostatní míjí mílovými kroky. Tentokrát optikou samotného pedofila, který během dospívání zjišťuje svoji pravou sexuální orientaci, se kterou po celou dobu zápasí. Není to starší chlápek v kabátu lákající na bonbóny malé děti na hřišti. Také jsem prožíval jeden virtuální zápas. S přiřazením mladých herců do správné škatulky....věkové. Na Dave-ovy sexuální objekty mi přišli "staří" a psychicky dost vyzrálí. Především v kontextu lovení mladého masa tzv. chlapů na chlapy.
Už během sledování jsem si říkal. Co by se stalo, kdyby ti otec řekl, že je gay milující jediného muže, se kterým si pouze psal? Rozhodl se pro tebe, miloval tě (i matku) a dal vše z toho mála, co měl.
Emanuel Soriano, vzhledově lehce připomínající Kryštofa Rímského, se v roli Ramóna, vydal na cestu do rodného domu předat strýcovi otcův popel. Se svým novým parťákem, spřízněnou duší Mateem, podnikli zároveň výpravu do minulosti spojenou s tradicemi, obavami, nejistotou a strachem.
Seriál je celkově velice povedený, herci si vedli poměrně skvěle a oba jsou nádherní. Ale konec mi přišel chaotický a upřímně, kdyby byl tragický i pro hlavní hrdiny, dávalo by to větší smysl a vzbudilo ve mně osobně lepší dojem.
"bla bla bla", aneb v některých produkcích zřejmě mají nadbytek finančních prostředků a neví, co s nimi; no tak se nás, obyčejné, nepozérské gay-bytosti, zřejmě snaží dostat až natolik silným poklesem.
Dva bratranci a špetka neřesti si umí získat pozornost. Jenže nic není jak se zdá, a i když mě seroš docela bavil, mám dojem, že mě trochu napálili. Dráždila mě práce s detaily, které tvůrci velkoryse ignorovali, ale na druhou stranu mám pár nových songů v playlistu.
otřesné
Tenhle seriál mě chytil, omotal a už mě nepustil. Intriky, pomluvy, drama, akce, láska i romantika – prostě kompletní balíček, kde nic zásadního nechybí. No… vlastně možná jedna věc. Upřímně? Ten samotný „Reset“ bych klidně oželel. Já vím, já vím, bez něj by to byl „jen další seriál o herectví“… ale ruku na srdce – opravdu by to někomu vadilo? Já si ho dokážu úplně v pohodě odmyslet a pořád mi vyjde skvělý příběh. Co se týče hlavních postav: Peterpan Tadsapon (Thada) herecky bez chyby, přesvědčivý, přirozený – radost se dívat. U...
Miluju vanilkové rohlíčky. Bohužel mi je už nemá kdo udělat. No a já trefím spíš do haly na hokej než do kuchyně, kde by mi stejně nepomohla ani ta nejlepší GPS navigace. Naštěstí pro mě, jsou i jiné sladkosti. A jednu takovou jsem si teď rozbalila. Jestli mi něco dokáže přidělat rohlík na obličej, tak rozhodně japonští kluci. To jejich zvláštní osobité kouzlo, jejich příběhy, jejich přátelství i jejich lásky mají u mě zvláštní místo. A i když se zrovna tady vlastně nic neděje, já si prostě to svoje vždycky najdu. "Čtyři králové" a...
Mám ráda korejské BL a hlavně manhwy, ty jsou nejlepší. I tento příběh je podle stejnojmenné manhwy. Jen mi občas vadí, když jsou ty postavy, až moc sdílné na své city. Ale to je asi můj problém, jinak v celku příjemná jednohubka.
Korejský seroš s herci všemi přes třicet let (31, 33, 34) a všichni, jako mnohdy ve východní Asii, vypadali o deset let mladší. Byl jsem na projekt zvědavý. První díly byly ponuré a přitom svůdné, drsné. Herce Jeong Ri U, představitele Jeonghana, jsem už někde viděl a zprvu jsem nevěděl, zda jej mám nenávidět či milovat, neboť z despoty a hrubiána se postupně vyklubal nešťastný milující beránek. Každopádně mě v průběhu okouzlil nejen jak postavu ztvárnil, ale i svou aurou, zjevem, vysokou postavou, dlouhými prsty. V temném začátku ve svém bytě vypadajícím jako málo osvětlená lékárna pohlavně...
Výborné herecké výkony. Nesmírně mě překvapil Machida Keita, kterého již znám a působil na mě ze všech čtyř (počítám i partnerky) nejtanečněji. Palec nahoru! Rovněž Takeichi Ryoma se snažil, ten to měl ale obtížnější, neboť latina přeci jen potřebuje větší pohybový rozsah, a tak to tvůrci tak jemně zaobalili, že z tance ča ča udělali slow cha cha a z rumby slow rumbu, aby Ryoma všechno stíhal. Rovněž palec nahoru. Takováto tempa by na soutěžích neuspěla, kde je předepsané i tempo-rytmus (počet taktů za minutu). Myslím, že tak, jak to tvůrci celé vyrobili, to bylo akorát včetně příběhu, vkusná kamera...
Tolik japonských BL filmů a seriálů už jsem spolykal. Tolik recenzí už jsem napsal a nyní se přiznám ... nevím, co napsat, což se mi snad ještě ani nestalo. Na tento školní seroš bych se ani nedíval, nebýt jeho tak vysokého hodnocení. Rozhodně oceňuji jeho kvality a hodnocení nepíšu proto, abych projektu nějak ublížil. Japonský až na půdu. Jen jemná roztomilost, pěkné zpracování a žádné velké drama v podobě hádek, bitek a podrazů, kdy se konečně u poslední epizody dobereme k pusince, mi ale v dnešní době na velmi vysoké hodnocení nestačí. Naivita, lehký...
Japonské seriály mám moc ráda. Většinou je to něčím speciální a toto nebyla výjimka. I přesto však mě to nějak 2x nezaujalo. Herci byli fajn, soulad mezi sebou měli. Ale nevím, možná kdyby bylo více dílů a bylo to více rozpracováno. Je to taková krvavá jednohubka pomalu na jeden zátah. Vracet se k tomuto seriálu asi nebudu a myslím, že kdybych to neviděla, tak by se zase tolik nestalo. Ale pokud máte náladu na něco trochu jinačího než naše věčné vtipné, romantické a klasické školní/kancelářské zápletky, tak si myslím, že The Journey to Killing You by vám mohlo trochu zpestřit...
Pocit, že sleduju neobvyklý seriál se ve mě usadil od prvního dílu a chvíli jsem ani nevěřila, že se dívám na BL. Je to tak lidský a živý odraz své doby, kolikrát jsem si říkala PROČ?!!!... Vysokou úroveň si drží ve všech ohledech zpracování. Klobouček před režisérem za práci s herci a za bravurní hudbu, která nejen dokresluje atmosféru 70. let, ale také plní roli vypravěče. To byla čistá nádhera. Závěrečná scéna pak už byla něco jako Ibalgin na bolest.
Příjemné, oddechové dílko. Příběh, který si vystačil s pěti hooodně sympatickými kluky, střechou a miskou plnou voňavých a horkých jjajangmyeon.
Nádherný film, čo sa týka umenia, užila som si, že v tomto nie sú žiadne nadávky, noblesný, mierne provokatívny. Vybrali perfektných hercov a to, čo stvárnili, zatancovali - klobúk dole. Začalo to parádne, od stredu a ku koncu ??? Možno zámer tvorcov , nechať divákov prahnúť po ďalšej časti v spoločnosti týchto dvoch šarmantých mužov. Démon i anjel, ktorý je ktorý. Ku koncu som nevedela, či ide o fantáziu oboch, alebo o ich realitu. Príbeh : možno keby viac odtancovali z mangy a pridali vlastné kroky... Užila som si to celé a som rada za dielo bez vulgarizmov. PS:...
spoiler: poslední dvě části jsem proplakal.
Na filmy se běžně moc nedívám, jsem spíš seriálový typ. Ale 10DANCE? Na ten jsem se těšil už od chvíle, kdy se objevily první ukázky. A nelituju ani vteřiny. Film má skvělou energii a silnou atmosféru. Postavy jsou zajímavé a působí přirozeně – aspoň na mě rozhodně. A pokud herci před natáčením neměli pořádné zkušenosti se závodním tancem, tak klobouk dolů. To, co předvedli na parketu, nevypadá jako „jenom naučené kroky“, ale jako poctivě odtančené hodiny a hodiny dřiny. Možná se na to dívám trochu zaujatě… možná. Jenže já vím,...
