Všechny recenze
Stačí zamíchat pár ingrediencí — něco nového, pořádnou hrst tajemna, přisypat magii, přidat sympatickou dvojici a… vuala! Máme tu seriál, který mě vtáhl už od prvních minut. Khemjira je přesně ten typ příběhu, který mě baví: mystický, trochu temný, občas magický a sem tam vám na zádech přeběhne lehký mráz. A hlavní dvojice? Za mě skvělá. Chemie funguje líp než v hodinách chemie na základce (a to je co říct). Ale abych jen nechválil — mám jednu výtku. Jak seriál postupoval, začal jsem mít pocit, že ta strašidelnost pomalu mizí. Hlavně v posledních třech epizodách se...
Z nějakého záhadného kosmického důvodu jsem tenhle seriál dokoukal až teď. Možná vesmír čekal, až budu mít dost trpělivosti na Elyese. Každopádně — mě to bavilo! Prostředí firmy bylo super, takové příjemné dramatické akvárko, kde každý na každého civí a dělá, že pracuje. Co mě ale vytáčelo, byl Elyes. Ten člověk by měl mít vlastní varovný štítek. A Pat? Ten je naopak až nebezpečně hodný — tak hodný, že mu Elyes může udělat prakticky cokoliv a on jen pokrčí rameny a ještě mu uvaří čaj. Kdyby někdo dělal mně to, co Elyes dělá Patovi… no, nejspíš bych neprošel...
Filipínský film, to jen připomínám. Hned na začátku u té rakve otce mě ta "dáma" zaskočila, až jsem se musel pousmát. Film o hledání pravdy. Film o vztahu syna a otce, schválně dávám na první místo syna. A jak si to kluci pěkně vyříkali přes to zrcadlo. A poslední část filmu? Téměř až slzičku jsem uronil a niterně to oba zahráli, jak syn, tak mladý otec. Znovu píšu: Filipínský film, to jen připomínám. https://mydramalist.com/802658-sana-sinabi-mo
Lidské osudy, tíha žití a to, co člověk prožije v tom nejšťastnějším období, už v něm zůstane. Bohužel mnohdy mnoho desetiletí už jen ve vzpomínkách. To dusivé krásno, to "něco", co si všichni jednou odneseme tam na druhý břeh, do jiné dimenze. Špičkoví hlavní protagonisté. Bolely mě oči v první třetině z těch tmavých scén, i v období 1. sv.války bylo ve dne světlo nebo dokonce svítilo slunce, nehledě na to, že tvůrci pro mě zbytečně (ale je to jen můj názor) vsadili víceméně jen na šedavé a hnědavé pošmourné barvy, jakoby ožily ty staré vybledlé černobílé fotografie sto let...
Film artové kategorie. herecké výkony jsou velmi dobré. Příběh se opírá o hudbu, respektive sběr kvalitních lidovek. Josh O’Connor je můj oblíbený herec. Letos byl skvělý i ve filmu Rebuilding, který mě zaujal na letošním KVIFF (2025).
Začíná období, ve kterém mají své místo hlavně pohádky. A tohle pohádka byla. Byla krásná, dospělácká a přinesla přesně to, co jsem od ní čekala. Zábavu, dobrodružství, úsměv i slzy a moudrá slova. "Loď plující v oceánu narazila do sopečného ostrova" a přinesla příběh o přátelství, pomoci, skrývání, lásce a vzpomínkách. Rybářská vesnice dodala kouzlo. Winny a Satang. Naprosto pohodová, sympatická dvojice (mám je ráda už od MSP). Lava (Winny), tvrďák a zároveň nádherně zamračený medvídek se zatraceně osamělou duší a princátko Wave (Satang) s "vypnutou" pamětí a s milým úsměvem. Jejich společné chvíle byly...
Mexický venkov, drsný i poetický. Výchova dětí podle jejich vlastních měřítek. Vlastní pravdy, vlastní pravidla. Přátelství, láska, pomoc bližnímu. Dotkne se vás mnoho scén v téhle mexické šperkovnici. Prožijete neobyčejné životní příběhy a na konci budete jako sklenice plná červeného vína. Plní života.
Je to milá mini série a vím, že existuje něco jako otevřený konec, to uznávám, ale tohle? Tohle prostě sprostě random utli. Nepříjde mi to jako otevřený konec, ale jakoby to prostě nedokončili.
Pěkný, spíš artový film. Sladkobolný příběh dvou studentů, kteří se do sebe zamilovali, a i když to verbálně nedali najevo a nakonec se jejich cesty rozešly, tak ten krásný pocit z jejich nejšťastnějšího období v nich zůstal do konce života. Oba herci zahráli své postavy skvěle. Jeden z nich, Josh O’Connor, hrál v rovněž krásném filmu "God's Own Country", který zde na GT taky máme. Film chvílemi připomíná almanach amerických lidových písní a balad ze začátku 20.století. Je to zajímavá i poučná sonda do života lidí před sto lety. Problémy měli podobné jako my dnes, ale byli pospolitější,...
super seriál bavím sa
Připomnělo mi to českou novou vlnu, jen místo třešní pojídali liči. :)
"Mít odvahu být sám sebou ... každá vteřina se počítá"! Hezká pohádka o "Princi", a i když byl konec očekávatelný, nerozvíjel se tak přímočaře a měl osvěžující zatáčky. Zpočátku mi nesedl Lava a především doktor a zatímco na prvního z nich jsem si zvykl rychle, ba si jej až zamiloval, prostě mi na "Ostrovana" sedl jak zadek na hrnec, tak na doktůrka s pisklavým hláskem a brýlemi jsem si zvykal těžko, aby nakonec přeci jenom a bez brejlí jsem jej také přijal. Co k hlavní dvojici - heteráčci to zahráli pěkně. Dávám vyšší hodnocení než na IMDb a...
Natiahnutá nuda. Dopozeral som to. Nevyužitý potenciál. Postavy, ktoré nekomunikujú. Nálada, atmosféra, melanchólia... A klišé na záver.
Film z roku velkých změn (1989) a zíral jsem v udivení, jak je stále aktuální a dobu kdy vznikl, bych nedal jako mínus, ale naopak jako plus! Proto přidávám jeden bodík za příběh a naprosto přelomové zpracování . Dýchla na mě doba konce doby DeDeRonů, a to jak stylem, oblékáním (ženy vypadaly kolikrát jako strašidla do zelí z dnešního pohledu s těmi naondulovanými vlasy a s vycpávkami, kdy ramena měly širší jak muži), vybavením „socialistických“ pokojů a při záběrech z ulic jsem se před obrazovkou dusil z výfuků dvoutaktních trabantů a wargburgů. Ale to nejdůležitější – ten úžasný příběh, který...
Nejvíce mě na tomto delším komornějí laděném kraťasu upoutalo jinaké poskládání příběhu a herecké výkony (především Marco).
Dvaatřicetiletý Michael Varde hraje devatenáctiletého Clarka v příběhu, jehož konec jsem očekával ještě dříve, než kraťas začal. Jen v průběhu jsem se lekl, když poprvé nastoupila matka, myslel jsem totiž, že je to "otec" 😻
Bláznivá středoškolská komedie o hledání vlastní idendity a coming-outu. Pro mě bylo zajímavé a viděla jsem asi poprvé, že do hlavní role Ethana - chlapce, který v sobě objeví ženu obsadili opravdu ženu, Mishu Osherovich. Tím mi tvůrci zbourali stereotypní úhel pohledu, který možná mám ještě z Dánské dívky. Líbila se mi reakce matky, její výbuch a přišlo mi přirozené, že hned nereagovala, jak by člověk očekával v tom liberálním prostředí, které film prezentuje. Já se na americkou tvorbu nedívám moc často, proto mě vždy překvapí a pobaví kontrast s tím, co se točí na druhé polovině zeměkoule....
Prijemný, milý, jemný kraťas...
Silná vzájemná chemie kluků je zde patrná už od prvních okamžiků, a celé je to dost umocněno úžasným vizuálním pojetím. Je velká škoda, že příběh tvůrci nezpracovali do formátu celovečerního filmu.
Sdělení je jasné, vesnicky přímočaré.
