Všechny recenze
Skvělej seriál, který tě nutí sledovat jeden díl za druhým, klidně až do rána, a to mi poslední dobou chybělo... Něco zábavného, sexy, s dialogy, které dávají smysl a s příběhem, nad kterým musíš přemýšlet. Co se týká postav, mým číslem jedna je (stejně jako v první sérii) Boston.
Musím se přiznat k novému vztahu. Před zveřejněním jsem čekal, jak dopadne druhé kolo. Z mé strany...k plné spokojenosti. Tím/těmi šťastným/i jsou Zaheer Shaikh a celý tým Last Leaf Pictures. Podařilo se téměř nemožné. I přes nízké sympatie k představiteli Shikhara, jsem si vybudoval pevný vztah s jeho postavou.
Sexy lekce rafinovaného svádění promyšleného do nejmenšího detailu.
Only Friends: Dream On byl pro mě jeden velký emocionální chaos v tom nejlepším smyslu. Přísahám, že po každém dílu jsem měla pocit, že potřebuju minimálně flašku vodky a pár hodin na zpracování toho, co jsem právě viděla. Ten seriál člověka absolutně nenechá v klidu. Pořád se něco děje, pořád někdo ničí moje nervy a stejně jsem se od toho nedokázala odtrhnout. Earth a Mix byli neskuteční. Mezi nimi stačil jeden pohled a hned bylo cítit úplně všechno. Jejich scény mě dokázaly během chvíle rozesmát, dojmout i úplně zničit psychicky. Hrozně mě bavilo, jak přirozeně...
Kapitán s doktorem mi nedávno dělali společnost na cestě autobusem. A že to teda byla jízda. Ti dva mě vážně pobavili 😁. Puk napasovaný do míst, kde to chlapy hodně bolí, zázračná a fikaná doktůrkova léčba, přísný otec, omdlévající matka, samozřejmě nechyběli žárlivý a chtivý padouch a vlezlá kapitánova přítelkyně a hlavně spousta sladký cukrový vaty...prostě skvělej mix. Chechtám se ještě teď 😁 a navíc hokej plus sexy bílý plášť...takže možná zase vyšší hodnocení, ale já už to tak prostě mám 😁
Tak toto je asi první korejský bl seriál, který se mi nelíbil. Celý příběh, je tak zvláštně rozházený, divně podaný a neuvěřitelný. Ani ti herci mi moc nesedli. Divný to bylo,musela jsem přetáčet...
Duang "s tebou", ježiš jak ten mi lezl na nervy... Ale k emočně vypnutému Qinnovi se výborně hodil a spolu vytvořili docela zábavnou dvojku. Myslím, že za pár let nám předvedou jak dobrými herci jsou, teď je jasné, že seriál cílý především na teens diváky, nelze ho brát vážně. Za mě to byla prostě praštěná komedie, nic víc jsem od toho projektu nečekala. Co se týká druhého páru, zajímavé, že si nedali ani pusu...
Mně se to líbilo, je ze života, v jednoduchosti je někdy právě ta síla, nemusí být vždy zfilmované jen pozlátko. Naopak zajímavá byla ta jednoduchost lidí, obyčejnost života a práce na farmě a příběh mezi dvěma mladými lidskými bytostmi se vyvíjel a oba kluci to zahráli bezvadně.
Na to, že film má již tolik ocenění, mě to zase až tak úžasné nepřišlo. Zezačátku jsem nemohl zcela strávit tu americkou upachtěnou komediálnost, ale nakonec se to dalo, solidní lepší průměr.
Existují typy lidí/herců, kteří jsou přímo určení pro životní role, třeba otloukánka v podobě Zacharyho Shadrina. Z jeho nitra vyloženě řvalo: "Ubližuj mi, ponižuj mě, ale zároveň mě sváděj a miluj."
Idola do každé rodiny, minimálně jako poster nalepený na zdi. Čeho je moc, toho je příliš.
Tak nám zase svlékli před kamerou Declana Clifforda. Za soupeře v ringu vybrali Tristana Greena. Zažehli "spalující rivalitu".
Opět úžasný, opět originální Marco Berger. Překvapivé propojení může a psa v jedinou milující a milovanou bytost. Nádherní herci, podmanivá černobílá kamera, která kouzlí dokonalé kompozice.
Příběhy některých (nejen) seriálů mi připomínají dovolenou v zimě, kterou podnikáme kvůli načerpání síly ze slunce a dvě třetiny proprší. Vzpomínky jsou však zalité slunečními paprsky. Když se přidají dva nepříliš sympatičtí spolucestující, se kterými musíte bydlet ve sdílném pokoji a nemůžete zatáhnou záclonku, na pohodlí vám to taky nepřidá. Poučení pro příště? Musíte změnit svůj přístup a čekat, že se změní (k lepšímu) i okolí.
Docela milý příběh o dospívání, sebeobjevování a nakonec i nalezení. Herecky je to na japonské poměry hodně nadprůměrné. Je to ale i typicky japonsky rozvláčné.
Zlákalo mě to vysoké hodnocení, ale na mě seriál nezapůsobil, stačily dva díly a zase to samé. Načesaní chlapečcci, zpracování a komediálnost jak pro děti, jeden má drápy jak hraboš, ale hlavně, je to úplně mimo realitu. Tvůrci už jsou tak slepí, že se ani neřeší sexualita majoritní, je tam plno holek v komparzu, ale řeší se jen chlapečci a to jejich hermafroditní pindání okolo. Takto přeci život ani náznakem nevypadá a jen roztomilost, to už je dnes pro mě málo. Chybí mi tam civilnost, reálnost a když to nyní srovnám s posledními zde uvedenými projekty z jiných zemí, i...
Režisér Kuno (I Told Sunset About You, nebo The Paradise of Thorns) to znovu dokázal, když ve mně opět vyvolal tolik pocitů najednou. Příběh je velmi frustrující a zároveň tak výjimečný. Je to skvělé drama zobrazující teenagerské úzkosti až do morku kosti. Ukazuje, jak snadno může špatná komunikace nebo nedorozumění zničit vztah nebo přátelství. Je to chaotické, je to barevné, je to horská dráha plná emocí, ale garantuji vám, že si zamilujete všechny čtyři Gelboys i po tom všem, co všechno se v příběhu odehraje. Má to poutavě napsaný příběh s promyšlenými dialogy, a celé to rámuje skvělý soundtrack. Velká...
Malá chuťovka, co sdělila za pár minut, co měla
