Všechny recenze
Já ti nevím, Františku... Akože už to tu niekto spomínal: Vidiecke kulisy (dom zariadený v štýle našli sme na bazoši, dvor plný neporiadku a sliepok, strhané ženy... pohreb na pozadí... zajace...) sú už dosť ťažko uveriteľné. Čo sa týka samotného filmu: Prekáža mi, keď je veľa scén tmavých, vidno len kontúry, rozmazané... Ten "sex" vo filme - ten záber na dve stískajúce sa ruky... to tiež zostalo niekde v roku 1987. Zvuk: Nepríjemne pôsobil šum rieky - chápem, že išlo o umelecký zámer... Ale nebolo to príjemné. ...
Jediná cesta, jak přežīt tuto akrobatickou show a zachovat si duševní zdraví, je nadsázka. Spolu s komičností hezky zvládá ovlivňovat náladu a přetahuje se s chvílemi zrychlené srdeční aktivity. Možná někde za polovinou se začne 1234 poloh přejídat. Na pointu z lekce zbylo minimum času. Je to škoda, ale i tak jsem se dosti pobavila:)
Vizuálně naprosto dokonalé dílo, odehrávající se v 60. a 70. letech minulého století, které se ponořuje do témat politiky, korupce a samozřejmě přistání muže na Měsíci. Bylo vidět, že tvůrci chtěli posunout hranice, jenomže vyprávění příběhu úplně neodpovídalo vizuálním ambicím. Některé scény se hodně vlekly, často přecházely v melodrama zahalené cigaretovým kouřem. Sexuální orientace postav je zde spíše druhořadý prvek k tomu, co se zde děje. Herecké obsazení je očividně dobré, chemie mezi nimi je, příběh je originálně zasazen do historického prostředí s výbornou hudbou. Takže všechny ingredience tam jsou, ale nebyly dobře promíchány. Hlavní postava (Tanwa) je už od...
"Škaredinec na vycházce" nezapadá do rozšířeného konceptu lidí "ze žurnálů", které vídáme v rozličných produkcích. Některé vyloženě sází pouze na fyzično. Když vám "mořský muž", ne panic, jak jsem se mylně domníval, připomíná bývalého žáka, tak nutkání zmáčknout stopku během přehrávání sílí. Odolal jsem, ale byl to boj. To vám povím. I když jsem měl pocit, že mám pokoj plný much a v ruce jsem držel pomyslnou plácačku. Za odměnu mi bylo dovoleno nahlédnout do niter obou herců obnažujících vlastní duše. Nepopsatelný zážitek, za který děkuji.
Hlavní poselství příběhu o životě dvou cizích lidí na útěku zní: "Co znamená být černochem v Texasu? Před právem si nejste rovni."
Stínohra, které by pomohl černobílý obraz umocňující kontrast mezi životem a očekávanou smrtí.
Pohodlně se usaďte. Vyčkejte do zvonění pro opozdilce a po roztažení opony se nechejte unášet proudem barev a emocí. Bez přestávky na odskočení si na toaletu, popř. drink, vás může bolet zadek. Za ten zážitek to ale stojí.
Bum, prásk...láska. Někdy jsou to vanilkové rohlíčky, někdy sluníčko, tady jsou to tvarohové buchty, bohatě posypané moučkovým cukrem a zalité hektolitrem sladkého kakaa. Ano, až tak 😃. Základ je dívat se a brát to trochu s nadhledem a s nadsázkou, nepřemýšlet nad logickým a nelogickým a pamatovat si, že Thee (Pond) si nikdy nedělá srandu. Já jsem si tenhle střet zlaté lžičky s obyčejným světem náramně užívala. Bavilo mě sledovat, jak se Thee-ovo vlčí tetování roztéká do podoby malého, milujícího "retvívřího" štěňátka. Jak se jeho toporný, prkený krok mění v lehce nemotorné cupitání. Navíc...
Pro mě druhá nekonvenční Korea a zase nízký hodnocení (MDL 6.6). Nevím, ale je škoda, že tenhle "jiný pohled" zůstane opět asi nepochopený. Co dodat... Každý záběr na oba herce tu měl svoje místo, smysl. Bylo skvělý sledovat postupný vývoj emocí od počátečního zděšení až do prožití posledního přírazu. Vsadila jsem se, že se pan profesionální kamenná tvář aspoň jednou usměje...a??? Neprozradím 😀. Občas mi cukaly koutky, v Asii by měli na školách přidat do rozvrhu hodinu anatomie navíc 😃. Problém byl ale spíš ve výběru hudby, která hodně rušila a kazila celkový dojem. Zachránila to poslední...
Po přečtení synopse jsem byl mírně skeptický, ale dostal jsem příběh, který jsem vůbec nečekal. Velmi příjemné překvapení.
To asi pro mnohé diváky, co mají rádi mladistvě vypadající herce BL a zvyklé na konci seriálu na pusinky v tom "zhavějším" případě à la kapřík, nebude, a proto dávám spíše nedoporučuji. A ani pro mnohé zdejší uživatele, kteří toto dílko pojmou vážně. Miniseroš přesně odpovídá charakteru produkce východní Asie. Buď převažují projekty strohé, mnohdy afektované, pro "západního" diváka bezcitné (ale my co Asii můžeme, víme své) se sexem maximálně rybí pusinky a nebo naprostý opak, oraz, odvážný, nekonvenční projekt. Něco "mezi tím" snad ani nevím, že by se produkovalo (myslím stále východní Asii). Kamasutra (píši...
Zvláštní sci fi o vztahu duchovního a tělesnho světa. Celý příběh se až na pár dialogů odehrává prostřednictvím vyprávění "vnitřního hlasu" hlavního přestavitele. Kratší stopáž by filmu prospěla. Zbytečně dlouhé scény amatérsky podkreslené zadní projekcí, která se používala v 1.polvině XX.století nebo sex, rozostřený a sytě zabarvený tak, aby moc nepohoršil puritány v zemi s největším porno průmyslem, filmu uškodily. Proto za zpracování dávám nízké hodnocení.
Není to líbivý film, ale v přežívací fázi života se občas ocitne každý. Přenáší se na mě Mishova frustrace i Christova stagnace. Z jejich setkávání mám dojem spíše symbiózy nižších druhů, než lidského vztahu. Není se čemu divit, pozitivní škála emocí prakticky neexistovala. Zaujaly mě akrobatické scény, které vnáší do filmu dynamický pohyb, ale svým pravidelným rytmem a opakováním scén opět navozují pocit, že se život nikam neposouvá. Objevují se zde tak statické záběry, že jsem si chtěla "kliknout myší", jestli se vůbec ještě dívám... až do takového stavu příběh zastavili. Chválím závěr filmu, směrovaný k odchodu ze slepé uličky....
Ani po přečtení synopse jsem netušil, do čeho jdu a vlastně se mě do toho ani moc nechtělo jít. I když obsazení to má hvězdné: Sea, kluk s přirozeným hereckým talentem a řečí těla v roli Ina, který si zde se svým magickým břemenem nese hluboký pocit osamělosti, dále Jimmy, vystudovaný lékař v roli zásadového lékaře Thapa, a v neposlední řadě Nut z LYKN v roli Thapova bratra. Přesvědčilo mě až to, že producentem tohoto projektu je Aof Noppharnach, podle mě nejlepší tvůrce v GMM-TV a pohodový chlapík, se kterým jsem se letos v lednu osobně setkal ve fastfoodu nedaleko...
Moc hezký seriál se zvláštní zápletkou a ještě zvláštnějším rozuzlením, které mě docela pobavilo, šest let odloučení a trápení šlo vyřešit jedinou otázkou. Jinak krásně zahrané role, mladšího, oddaného Thana i nejistého Akina, věřila jsem jim to. Též se mi líbili dětští herci, ti tak často v bl příbězích nebývají. "SPOILER" Co se týká druhého páru, skoro mi přišlo, že je tvůrci dali do příběhu protože se to tak v bl dělá, a pak nevěděli co s nimi tak jim vymysleli konec takový jaký je, aby tomu dali sílu...
Marko už není dítě, sice žije na vesnici, ale přece jen máme 21. století, kdy zejména mobil je prodloužená ruka této generace. Zde to není tak markantní, tvůrci se snažili zachovat ráz vesnice v tradičním obraze, takže Marko tráví hodně času venku. Fajn, proč ne. Bylo by ale zcestné si myslet, že takový člověk nemá přístup k informacím. Snaha dělat ze sebe heteráka až tak, že budu chodit s holkou, je proto úsměvná. Scenáristi by si měli uvědomit, že tento styl patří spíš do století minulého, aspoň tedy v našich končinách "západního" světa (kam převážně řadím i Chorvatsko). Dneska toto...
Líbilo se mě, že na japonské poměry to má až moc dobře propracovaný scénář, kde nesledujeme jen hlavní herecké duo (a jejich bratry), ale do příběhu jsou vkusně zakomponované i další postavy, zejména všechny ty drag postavy z baru. Dále mě velmi zaujalo celkové vizuální vyznění, kompozice scén a filmové lokace. Překvapilo mě velké množství vkusně a přirozeně působících intimních scén, které zde ale mají své místo a posouvají děj vpřed. Ze všech postav mě asi nejvíc zaujal Minato, který byl příliš zaseknutý ve své minulosti, a až osudové setkání se Shizumou mu zcela změnilo pohled na svůj život. ...
Příběh celkem nijaký, gay ve sportu teď prostě frčí.
Seriál Secret Lover vypráví příběh, který mě úplně pohltil svou upřímností. Příběh dvou dospívajících kluků, jejichž pouto je zakořeněné v dětství, je zde tak krásný, tak srdečný a tak emotivní. Místy až příliš emotivní. Perfektní scénář pochází z pera Lin Pei Yu, taiwanské spisovatelky a scénáristky, která má mimo jiné na svědomí i takové skvosty, jako jsou například HIStory2: Trapped, Kiseki: Dear to Me, nebo We Best Love. Ona prostě dokáže napsat příběh, který chytí za srdce.
Položit pětku, zapít vítězství, obstarat dobytek, a pak...tak zase někdy... Líbilo se mi i lehké zjemnění v podobě mámy a babči 😃
