Všechny recenze
"Toto se opravdu stalo. Vážně ... Opravdu ano.", píše se v úvodních titulcích, a potíže s tím mají i diváci na IMDB. Ale opravdu, k tomu už přeci párkrát došlo, že se dva hezcí mládenci, málo přes dvacet, pomilovali v hotelu (a pak ještě na spoustě dalších míst), dokonce tak pěkně, že to stálo za poznámku "To jsem předtím neviděl ani v pornu." To snad není k neuvěření, že ne? A zbytek příběhu... jeden to vezme jako jednoduchou, ale zábavnou a roztomilou parodii na špionážní story, druhý to vezme vážně: i to se občas stane, že někdo nepochopí. ...
Díky Jiříkovi a Ien-ovi25 jsem mohl tento seriál zhlédnout. Jen podotýkám, že u dílu 5 první série (hodnotím jen ji) nesedí titiulky na danou verzi uložto (odkaz Ien25). Já nemohu dát za příběh jinou známku, než deset. Vzal si tak těžké sousto a píchl do tak bolavého místa lidské sexuality. Tolik herců i neherců z LGBTQ komunity, naprostý okraj a spodina společnosti, vše zasazené do 80. let ... Když k tomu jste vyzbrojeni doznívajícími pocity z dokumentárního zde na GT rovněž uvedeného seriálu Visible: Out on Televosion, tak není co dodat. Herecké...
Nesmírně nesourodá kolekce krátkých filmů, jejichž pojítkem je téma homofobie v juniorských fotbalových týmech. V kolekci se setkávají školní práce těch, kdo jsou teprve zárodky budoucích filmařů, s filmy ostřílených matadorů, kteří mají za zády velké profesionální týmy a odpovídající rozpočty. Těžko se zahání otázka, jaký to má smysl. I otázka, proč je zacíleno jen na fotbal, když homofobie nepochybně bují i v jiných chlapáckých sportech. Asi někde vybyly peníze na granty a musely se svižně utratit, jak odhaduje petr12 u jiného filmu...
Mínus: Taky mi to přišlo krátké a proto i plytké… Plus: …ale když jsem přemýšlel, co mi tam chybělo, tak mi došlo, že to tam vlastně všechno bylo. .
Mnohé filmy vznikají jen kvůli nutnosti rozpustit prostředky z různých kinematografických fondů. Ze stejného důvodu zřejmě vznikl i tento film, který je vlastně docela o ničem. Neřízená střela Diane potkala během mise ve jménu učinění "správné věci" chlápka, který se rozhodl její trajektorii pozměnit. Toť vše.
SPOILERY!!! Plusy: Zdánlivé mínusy - laciná produkce, nejspíš neherci a nijak zvlášť dramatický vývoj ani aktivní hrdina, ale nakonec příjemně civilní, v mnoha ohledech výstižný a sympaticky uměřený tam, kde bych předpokládal silnější emoce. Mínusy: Přestože si mě Nick postupně získal a byl jsem ochoten uvěřit, že na jeho "alternativním životním stylu" a umění něco je, nedokázal jsem se úplně zbavit dojmu, že to byl povaleč a vandal. .
Krátký, spíš už středometrážní film začínajících autorů. Dojemný idealistický příběh o vztahu dvou bratrů. Homosexualita hraje roli nejspíš jen náhodou: autory asi honem nenapadlo jiné tajemství, které by nebylo podstatou zlé, které by bratři mohli sdílet, a nad nímž by se dal vystavět přesvědčivý příběh ochránce a chráněnce. Podobně, jako kdysi Bohdan Sláma vynalezl pro vesnického učitele vinu, která není vinou, ale pokání a odpuštění jsou působivé. Pěkná kamera, uvěřitelně zahráno, avšak na skutečné filmy této autorské dvojice si budeme muset ještě počkat.
Při sledování bude hodně záležet na úhlu pohledu. Pokud se zahledíte na film optikou heteráka s pár pivy v sobě, budete se náramně bavit na účet roztodivných a pitvořících se gay postav. Ale jestli jste gay bojující za rovnoprávnost, máte právo být dotčeni. První část jsem se opět divil, co vše lze natočit. Ale vzal jsem nakonec Divos! na milost a dokoukal jsem se do konce bez kroucení hlavou.
Nejsem žádný kritik, ale za mě výborný. Co bych za možnost shlédnout takový seriál dal, v době, kdy jsem sám zjišťoval jak to s mojí orientací je. V té době byly takové filmy tabu a navíc byla homosexualita trestná. Myslím si, že tápajícímu mladému klukovi může takový příběh trochu pozvednout sebevědomí a přestat se stydět, kým je. Děkuji za to a seriál doporučuji.
Velmi podnětný pětidílný dokument se solidními českými titulky, zakousl jsem se do něj a už jsem se nemohl odtrhnout. Velmi dobře udělaný, spousta dnes už historických dokumentů, vtipně prokládaný, pestrý. Mnohdy ale i velmi smutný až šokující. I já jsem se dozvěděl nějaké drobnosti z historie TV vysílání v USA, které mi nebyly známy a celou sérií se stále prolíná neuvěřitelný, a ani dnes nezakončený, boj LGBT komunity za svá práva. Vystupuje řada osobností, které známe z filmů či seriálů, z těch posledních i transgender hvězda ze seriálu Pose Mj Rodriguez ... ...
Zajímavý jihokorejský film vypráví o pozvolna stárnoucím učiteli, který plánuje vstoupit do heterosexuálního manželství - nebo to alespoň všem okolo sebe tvrdí. Ve skutečnosti se však nikdy nevyrovnal se svým dávným "zamrznutím" v opětovaném rodícím se citovém vztahu se spolužákem v rodné vesnici. Tento počínající vztah byl - ačkoli možná nemusel být - přerušen jeho odchodem na studia do Soulu ještě dříve, než se mohl skutečně rozvinout. Spolužák se následně oženil. V učitele skličujícím okamžiku plánovaného vlastního manželství se však tím výrazněji znovu začnou drát na povrch potlačované city a vzpomínky. Učitel je pronásledován představou nahého těla svého žáka,...
Když dokonce nedojde ani na sex, hrozí to ještě daleko větším průšvihem, než sex nechráněný. A do toho Žižek *) na začátku i na konci... Ještě, že v Čechách jsou takové bouřky vzácností. Jediný celovečerní z pěti filmů Davida Moragase. Pokus o konverzačku, která by byla opravdu o něčem. Vzrušující oťukávání, poznávání i přetahování. Jenže divák by musel být dokonale prost jakýchkoli dalších vnějších podnětů i vlastních starostí, aby mohl a chtěl přes hodinu trvající přehuštěný koncentrát velmi osobních výpovědí a stále silnějšího erotického jiskření vstřebat na jeden zátah. A na to, aby se k filmu vracel...
Krátký film je jistě nejobtížnější způsob vyprávění, děj tohoto filmu však nepůsobí příliš pravděpodobně. Celkový dojem tak v mých očích nezachrání ani jinak solidní kvalita hereckých výkonů, kamery, střihu a hudby.
Ač vůbec nemusím seriály typu záchranářů a detektivů (i když jejich práce je nedocenitelná a vážím si jí), na českých kanálech se na party českých vysloužilých herců, co vždy včas přijedou a všechno vyřeší, vůbec nedívám, přesto jsem se do tohoto seriálu USA pustil. A jak píše TheTrouble ve svém prvním odstavci, když jsem se postupně seznamoval s jednotlivými postavami "týmu", musel jsem se pousmát, neboť tam snad už chyběl pouze Aboridžinec a indická hidžra. Gay linka, jak by se po úvodním díle mohlo zdát, není vůbec nosná, v dalších a dalších dílech je téměř...
Sám si pamatuji na šok, který jsem zažil při poslechu vlastního hlasu ze záznamu. Dokázal jsem se tedy vcítit do Davidovy kůže. Jen jsem neměl a nemám potřebu ho měnit, jelikož mě charakterizuje. Stejně jako chůze a několik dalších znaků.
Francie je známa tradiční masivní podporou své národní kultury, v tom i filmu. Vede to občas ke vzniku děl, která jinde by spíš nevznikla, která se nemusejí ohlížet na to, zda zájem mas diváků zaplatí náklady, jež jsou u filmu z povahy věci vysoké. Děl, která jsou intelektuálními konstrukty či manifestacemi tvůrčích schopností, leckdy jsou v některém ohledu třeba i vynikající, mluví se o nich na festivalech či v médiích pro fajnšmekry, avšak většina diváků zůstane ve svém myšlení, cítění a činech jejich shlédnutím nepoznamenána. Jours de France jsou jasně tento případ. Všechno je vypiplané: scénář (akceptujeme-li...
Nepřišlo mi to tak zajímavé jako 4% filmová tajemství možná proto, že se soustředili na nezávislejší produkci; tu nemám tak nakoukanou. I když si pamatuju euforii z průlomového hnutí New Queer Cinema. .
Jak píší kolegové, natočit na téma pandemie AIDS něco zásadně nového už asi nelze. Obsahově nového určitě ne, protože základem příběhu vždy budou dávno známé reálné skutečnosti. Prostor pro usilování však stále zůstává v oblasti nápaditosti a kvality zpracování, a zde patří Sa raison d'être spíš k tomu lepšímu. Téma AIDS se sice může zdát vyčerpáno, v každém případě to ale zásadní téma je, ještě dávno není vyhráno *). Příběhů, jak sedmnáctiletý Bill vzal na střední do pusy šestnáctiletého Franka, a jestli neumřeli, tak tam mají plné pusy dodnes, je také hodně, taky se o tom moc nového natočit nedá,...
Yaoi je jako péčko. Jednoduchý, šablonovitý děj, ve kterém se mění v lepším případě hlavní aktéři. Nemá ambici diváky zbytečně překvapovat. The Shipper se ale rozhodl zavedené mantinely značně rozšířit. Děj je docela košatý, vývoj méně předvídatelný, bohužel i na úkor logické návaznosti. Místy jsem měl však pocit, že se autoři zalekli vysokých ambicí a zatáhli za ruční brzdu pro uklidnění zčeřených vod, aby se však záhy zase rozjeli.
