Všechny recenze
William Lee, v podání Daniela Craiga, je téměř dokonalým ztělesněním, ne zrovna moc pozitivně vnímaného, označení (nejen) starších gayů - teplouš. Starý pán milující mladé maso, které může téměř výhradně sledovat pouze přes sklo mrazící vitríny. Při troše štěstí si nemůže moc vybírat a spokojí se i s kouskem x-té jakosti. Za lepší si musí jinak řádně zaplatit. Pan Lee žije z donucení v mexickém vyhnanství. Se zbraní po boku. V takové zvláštní Potěmkinově vesnici. Okolí často působí jakoby film promítající se na pozadí. Napomáhá tomu i nasvícení odpoledním sluncem. Děj je rozdělen do několika částí. "Obrážení barů" s...
<div>Sice se příběh odehrává v uzavřeném světě věznice, ale zvolené prostředí jako by bylo jen okrajová záležitost. S obecným povědomím o životě v thajských věznicích nemá nic společného. Naštěstí pro mě, se seriál zaměřil na vztah hlavní dvojce a speciálně Art (Bible) se mi moc líbil (18letý kluk, první role... jen tak dál). Vzájemná chemie mezi herci mě bavila a intimní scény jsem jim do puntíku věřila. Jen prostě ta věznice - ach jo! Někdy jsem měla dojem, že jsou snad na táboře, pak zase scéna na zoufání... , pár nelogičností se taky najde. </div>
Byl jsem zvědavý na zakomponování počítačové hry do samotného děje. Ta dobře zafungovala jako odpočítávání k velkému finále hry, ale i velkému otazníku samotného závěru filmu. Zpočátku hezky vykreslila sílu vztahu dvou sourozenců. Tvůrčí silou se stala ale až ke konci děje. Škoda. Samotné vyprávění si udrželo celou dobu svižný ráz. Hereckým výkonům jsem neměl téměř co vytknout. Celek působil velice věrohodně.
Krásné a dojemné svědectví. Tolik lásky, citu a něhy ... Při překladu a následných kontrolách jsem film viděl již několikrát, ale pokaždé se mi oči zalily slzami. Opravdu velmi doporučuji zhlédnout.
Zkoumání paralelních světů, ve třech časových rovinách, je rozhodně zajímavý námět. Jsou spolu propojené a pomalu posouvají děj dopředu. Vzájemné souvislosti vyžadují divákovu pozornost. Vhodné je se zbavit myšlenky zda, kdy a jak se setkají. Zbytečně rozptylují koncentraci. Herecké výkony středoškoláků působí hodně dospěle a vyzrále. Herci totiž nejsou ve skutečnosti nezkušení mladíci.
Domácí video natočené na pár metrech čtverečních. Nabízí pár neotřelých nápadů, sex přes igelit, skládání kamínků na nahé mužské tělo. S herci, které by jiní nechali spíše oblečené.
Jedna z mnoha tváří Japonska. Japonsky japonská. Povinnost k rodičům, k roli ve společnosti je tam mnohem silnější, než evropské standardy. Připadá mi, že v tomto filmu se promítají Takeshiho přání, touhy a představy, jak by svou situaci nejraději vyřešil. A Akira? Na velký problém, velká záplata.
Yin a War jsou zpět, a rádi je vidíme. Od seriálu Love Mechanics se jejich herectví mnohem zlepšilo a působilo přirozeněji a vyzráleji. Zejména u Wara. Jeho talent je pro mě jedním z největších letošních překvapení. Jack & Joker: U Steal My Heart! je příběh o Jokeovi, který pomocí svých výjimečných schopností okrádá bohaté, a peníze dává chudým. Na druhé straně máme Jacka, dobrosrdečného mladého muže, který chce otevřít školu taekwonda pro chudé. Líbí se mě, jak syrově realisticky jsou obě hlavní postavy vykresleny. Jack zápasí téměř se vším ve svém životě, ale stále pomáhá druhým, místo toho, aby se...
V době začátku jejich kariéry, jsme si v Žigulíku pouštěli jiné interprety. Popravdě, podobného ražení. Zvláštní, že v případě Milli Vanilli, museli po odhalení zpěvu na playback, skončit. Přitom se, (nejen) v té době, jednalo o běžný jev. Svět chce být klamán. Snímek je přehlídkou extravagance, pro někoho kýče a hudebního (ne)vkusu...Ale jistou výpovědní hodnotu mu nelze upřít. Živelnost, později svázanou a pestrobarevnost. Taková estráda pro odpolední zhlédnutí.
Hezký příklad člověka, který se narodil do předem dané/vybrané role. V tomto případě, hráče amerického fotbalu. Využití řady osvědčených postupů nedávalo moc prostoru k originalitě. Nemile mě řekvapil přístup k nahotě, vzájemné onanii...I heterosexuálové si je poměřují ve sprchách a vzájemně si "vypomáhají". Není to výsada gayů. Puritánství bylo všudypřítomné. Ale pták v lese a nebo na poušti, zabodoval.
Docela jsem se bál, že hlavní nosnou myšlenkou bude zrovnoprávnění vztahů gueer komunity s většinovou. "Stejná práva pro všechny." Během sledování jsem začal silně koketovat s myšlenkou, že v pojetí především agresivních a kontraproduktivních aktivistů, se řeší hlavně právo na informace o zdravotním stavu protějšku a především jeho ztráta. Opomíjí se otázka rozvodů. Ve společnosti s více než padesátní procenty rozvodovosti. Když se začnete blíže zajímat, tak zjistíte, že neexistuje ochrana toho slabšího. "Díky" bývalému ministru spravedlnosti Pospíšilovi, zvanému Meda. Nevyoutovanému gayovi. Ten, se silnějšími lokty, vyhrává. Vizuální stránku bych mohl zkopírovat z recenze k seriálu I Told Sunset...
Vtiahla ma "hra". Príbehy každého z nich, citlivé miesta, ktoré pri oslave niekto načne. Nik nie je dokonalí. Na zamyslenie v rôznych smeroch i o tom, kto sú skutoční priatelia. Rozšírila by som linku niektorých načatých rozhovorov resp. podpichovaní (Zachary Quinto - Jim Parsons). Mám rada diela, ktoré otvoria paletu rôznych situácií a ukážu správanie sa ľudí medzi sebou navzájom, vyhnutie zapadnutých vecí pod povrchom... a toto je jedno z tých, ktoré ma primäjú tiež pozrieť sa na samú seba i svojich priateľov...
Poutavý film, zaujalo mě to. Herecké výkony jsem vnímal jako hodně přirozené, což někdy u amerických filmů ten pocit nemívám. Teď nemyslím jen "upírka" Riley-e, ale i všechny ty hlavnější postavy kolem něj. Hezký zážitek právě proto, že příběh je takový, jaký je a je vidět, že když je dobrý tvůrce a režisér v jednom, nasměruje si postavy tak, jak potřebuje a celá řada vítězství, ocenění a nominací především pro Benjamina Howarda je toho důkazem.
Taková klasická japonská taškařice s větší dávkou erotiky (samozřejmě po japonsku). Pobaví už úvodní scéna, pak je zde spousta nakousnutého, tajemný mořský vlk, ale má to i vtipné momenty a je hezké sledovat tu energii mezi chlapama.
Hned z úvodní znělky dokážete "přečíst" atmosféru a herecké projevy provázející celou sérii. Následně se rozhodnout, zda a jestli vůbec, má smysl se dívat. Pokud bych měl užít nějaké slovo vystihující tento výtvor, vybral bych - šílené. Hodně záleží v jakém psychickém rozpoložení se díváte.
Mám pocit, že zasazení produkce do doby minulé, slouží jako možné ospravedlnění případných nedostatků. S odstupem času stále postrádám smysl točit tyto oťukávající snímky. Závěr mi přišel jako z počátku gueer kinematografie.
V hlavní roli, metla lidstva - alkohol. Výborná atmosféra, místy by se dala krájet. Zajímavý námět, který občas bohužel sklouzával do polohy:"Vy, privilegovaní bílí muži". Celkem uvěřitelný Mark Clennon. Celek působí kompaktně.
Když dva dělají totéž, není to totéž, přesně vystihuje tento seriál. Odehrává se v notoricky známém školním prostředí. Mezi dvěma, na první pohled, odlišnými kluky. Kromě základní kostry, typické pro tento žánr, nahlíží pod pomyslnou slupku, až na úroveň samotné existence.
Za mě zajímavé, poutavé, s fajn herci v hlavních i vedlejších rolích. Pro všechny to bylo jejich poprvé, alespoň dle infa na MDL a myslím, že se s tím poprali dobře. Z hlavní dvojky mi víc sednul Art (Bible), který působí starší, než ve skutečnosti je. Reálnost prostředí thajské věznice, pro méně závažná provinění nemůžu posoudit, protože mám info pouze o vězeních, kde sedí obchodníci s drogami a nejtěžší zločinci. Malinko mě iritovali no-name spoluvězni...rádoby tvrďáci potetovaní od hlavy k patě, ale v jádru koloušci s příšerným hereckým projevem. Hudba lehce "změkčovala" realitu věznice a speciálně píseň All I Ever...
