Žánr knihy je Román

Po své prozaické prvotině Lázně se Martin Reiner po letech autorsky znovu vrací k próze. Kdyby se do knih vkládaly také jejich příběhy líčící cestu, jakou dílo prošlo od početí až k finále, v případě prózy Lucka, Maceška a já by to bylo čtení velmi objemné, vzrušující a dramatické: první a poslední verze jsou totiž od sebe vzdáleny o jeden vesmír. Kniha si hledala svou podobu několik let. Co však zaujme nejspíš jen literárního historika, nemusí vůbec zajímat čtenáře. Toho zajímá výsledek. A jaký je? Je to příběh o jemných a křehkých věcech: o otcovském vztahu dospělého mladíka k...

Strhující příběh Andělů je podán jako retrospektiva, jako volný rozhovor hlavního hrdiny, stíhaného za vraždu, a soudní znalkyně (psychiatryně). Mimo jiné nám zde autor, významný představitel hnutí gayů, mezi řádky sděluje, že v milostném vztahu je fakt rozdílnosti pohlaví nepodstatný, jde spíše o náhodu. Zápletky, nedorozumění či bouřlivost intimního vztahu nejsou touto náhodou omezeny, vždy jde o dva lidi jako součást společnosti a ti jako takoví prožívají svá, v základu univerzální, lidská dramata. Přes všechnu do popředí se deroucí pornografičnost a líčení surových násilných scén je v přítomné knize možné vypozorovat proplétání obvyklých atributů milostných příběhů: lásky, vášně utrpení...

Dívka Jana líčí své dětství a dospívání, postupné odhalování odlišné citové orientace a několik svých vztahů se ženami a dívkami. Její vyprávění je poměrně živé, čtivé a autentické. Autorka zastává názor, že světy homosexuálů a heterosexuálů jsou oddělené a měly by tak zůstat (něco ve smyslu "nechte nás, nevšímejte si nás, my k vám také nechodíme"). Pokud někdo hledá spíše obecnější výpovědi a má raději náročnější knihy, pak jej tato kniha zřejmě příliš neuspokojí.

Devatenáctiletý hrdina románu Loaded Ari nemá v úmyslu měnit svět. Má dost starostí sám se sebou. Nejenomže je potomkem řeckých emigrantů a na první pohled se odlišuje od většinové populace, ale je také gay, což ho odcizuje od jeho vlastního etnika. V melbournských barech a klubech sice Ari jen těžce hledá svou identitu a štve ho celý svět, ale v jednom má jasno: středem jeho zájmu jsou drogy, sex a rock & roll.

Ve "Standardním životě občasného prodavače punčocháčů" se chudý překladatel Angelo nechá zaměstnat snobským, omezeným, ale vychytralým obchodníkem s punčochovým zbožím Lomettem a doprovází jej na obchodních cestách (Lometto umí jen italsky). Kromě toho, že je Lometto omezený a hloupý (třebaže ve všech situacích nevyznívá jeho charakteristika takto černobíle), je také zlý, neváhá využívat mentálně postižených, které načerno zaměstnává, a spolu s manželkou s největší pravděpodobností zapříčiní smrt své malé mongoloidní dcerky (která pro ně není dost "reprezentativní"). Mimo epizod s Lomettem řeší Angelo i své vlastní vztahové problémy.

Autobiografický román italského autora líčí život mladého homosexuála, který je rozhodnut žít se svou odlišností a nedat se zlomit konvencemi. Líčí dětství na severoitalské vesnici, osamělost uprostřed rodiny i první sexuální zážitky. Pocit vykořeněnosti pronásleduje hrdinu i v Paříži, uprostřed její bohémské anonymity. Nedostatek peněz i známostí ho přinutí přijmout útočiště u stárnoucí dívky, která se ho všemi prostředky pokouší svést. Z této základní situace vychýzí řada tragických i komických příhod, které dávají autorovi příležitost uplatnit náročnou, syrovou a velmi otevřenou formu.

Román je do jisté míry poctou modle literárního modernismu, anglické spisovatelce V. Woolfové. První příběh je totiž střípkem ze života autorky v době její nemoci a líčí i její sebevraždu. Druhý uvádí na scénu Lauru, která si po druhé světové válce "prostě musí" vzít mladíka, jenž se jako hrdina vrátil z Tichomoří - s vražednou upřímností se snaží v typickém stereotypu americké nepracující ženy padesátých let nalézt životní štěstí. Třetí a hlavní rovinou je den v životě Clarissy, lesbičky a majitelky nakladatelství, která pořádá večírek pro svého přítele, homosexuála v pokročilém stadiu AIDS… Je to kniha o umírání a...

Další autor, který nenesl úděl „sexuální jinakosti" a nebál se ve svém díle motivu homosexuality, byl Stanislav Kostka Neumann. Jednou z důležitých vedlejších postav „trampského románu" Zlatý oblak je postava homosexuála Pavla, kterého hlavní hrdina, chlapec Jindra /!/ v celé jedné kapitole obhajuje před svou méně tolerantní dívkou Marion. „Hledá lásku a přátelství, hledá je v jedné osobě... Přírodě je to jedno, hledá-li muž v muži nebo ženě, a nám to může být také jedno... Heterosexuální nebo homosexuální, obé je z vůle přírody a nemá býti pro lidi předmětem posměchu, zlosti, pomluvy, pokryteckého...

Román patří k několika málo knihám německé literatury, které otevřeně hovoří o homosexuální lásce, k níž se sám autor hlásil. Vypráví příběh mladého Andrease Magnuse, který pochází z dobré rodiny, s jejímž stereotypem se však nesnáší jeho touha stát se umělcem. Proto odchází do Berlína, kde proniká do života bohémy, kabaretů a homosexuálních podniků a zároveň se pokouší propůjčit nadějím a cílům své generace umělecké ztvárnění. Kniha Klause Manna, jež vyšla poprvé roku 1925, zároveň líčí milostný vztah mezi dvěma muži.