Recenzi napsal/a petr12

I přes francouzskou koprodukci je snímek o podprahovém vnímání vztahu dvou přátel, mezi kterými by mohlo být něco hlubšího. Časové prolínání působí jako by se odehrávaly dva oddělené příběhy. Jeden do Tibetu a druhý do Provence. Herectví je minimalistické a sedí dobře k dokumentárnímu zpracování. Sledování však vyžaduje vyšší míru trpělivosti a otevřenou mysl.

Jan Hrynkiewicz mi zpočátku typově moc neseděl v roli Barteka starajícího se o celé hospodářství. Zato Pawel Tomaszewski mi zdánlivě připomínal Maxe Riemelta, pro kterého mám slabost. Děj se skládal z motivů známých z jiných produkcí. Jak ale originálně pojmout romanci na venkově? Vše vzájemně do sebe zapadlo a výsledný dojem byl kupodivu na polskou produkci příjemný.

Mezi Linem a Mariem funguje neobyčejně silný vztah zahrnující i znaky překračující znaky bratrství. Zatímco z jedné strany se jedná o pouhé rozšíření vykolíkovaného území, ze druhé jde jasně cítit touha po přerodu ve vztah milenecký. Při konfrontaci dochází očekávaně ke konfliktu, který vrcholí poněkud překvapivě - procitnutím a klidem v duši.

Gemini je vhodné zhlédnout coby zástupce rozšiřujícího počet zemí, které točí gay produkci. Zpracování působí poloilegálně a hodně opatrně. Závěr je...překvapivý.

Díky osobním zkušenostem jsem se nedokázal oprostit od časté konfrontace. Chyběl mi potřebný nadhled oprošťující od uvědomování si mnohých faulů.

Další kousek z knihovničky, který si z dlouhé chvíle přečtěte, vrátíte na stejné místo a díky tuctovosti se k němu již nevrátíte.

Matt Carter je ryze renesanční umělec. Mistr mnoha profesí, který si mě od samotného začátku zaháčkoval úžasnou atmosférou, ryzím pocitem sounáležitosti a hlavně opravdovostí. Vše okořenil vášnivým vztahem plným člověčenství. Hlavně ostatním z branže ukázal, že vztah je i tělesné povahy, při které si oba užívají třeba jen letmých polibků a dotyků během každé vhodné chvíle. Alexander Lincoln mě přímo ohromil a vyloženě jsem mu visel celou dobu na rtech. Konec koresponduje s vývojem obou hlavních postav, proto jsem nebyl až tak překvapený.

Marco Berger se rozhodl vrátit k bazénu vybízejícímu k odpočinku a hovorům o h.... a pumřímu očuchávání si kulek. Sice do děje zařadil více erotiky a gay postsvu/y, ale nedokázal mi zprostředkovat to jeho jedinečné erotické dusno. Mohl instalovat pár kamer do "chlapecký" šaten a z nich sestříat film.

Kámoši jsou v první řadě kontroverzní. Během prvního víkendu vydělali pouhých necelých 5 milionů dolarů. Koho chtějí autoři oslovit? Militantní aktivisty? Bobby je totiž cynik hrdý na své postavení v komunitě. Aaron je jeho přesný opak. Kdo půjde do kina na hysterku, která neustále okolí otravuje svým zapálením pro věc? Vysoká míra sarkazmu celému projektu jen uškodila. Přemíru agresivního tlačení různých...ismů jsem si vykompezoval postavou Aarona. Pro Luka mám totiž slabost a užíval jsem si jeho spanilou jízdu. Konečně působil uvolněně. Díky za něj

Typická sázka na jistotu. Citově raněný Tarik nemůže spustit oči z Jonase. Ten mu dovolí zhmotnit své dlouho potlačované city. Hlavně ho ujistí, že nedělá nic špatného. Kromě čtení básní se jedná o další povinnou jízdu.

Je těžké komunikovat s rodinou, která odmítá naslouchat a hlavně řešit nepříjemné záležitosti. Hlavně v případě, když se jedná o prvorozeného syna, pro kterého existuje jen jediná správná cesta životem. Vzít si rodiči vybranou ženu, která mu poskytne minimálně pokračovatele rodu. Jenže Karim je gay. Má komplikovaný vztah s přítelem díky svému nepřijetí odlišné sexuální orientace. K rozhovoru se rodiče snaží přimět různými způsoby. Komunikace však připomíná ozvěnu. Slyšíte jen opakovaně vlastní hlas. Námět mi přišel zajímavý, včetně zpracování. Konfrontace s mladším já, minulostí...Ale hlavně pohledem zevnitř komunity.

Sice se děj okrajově dotýká gay mileneckého vztahu na vedlejší koleji, pouto mezi hlavními hrdiny je spíše na úrovni bromance. Počáteční pakt z rozumu přerůstá v přátelství, ale bez výhod. Chemie mezi oběma nefunguje rozhodně na 100%. Napětí se udržuje v hladince, která spolehlivě upoutá divákův zájem ad do překvapivého závěru, ve kterém začínají konečně dávat smysl i ty různé amatérské akce malých skautů. Rozhodně ne profesionálů. Pokud toužíte po Bl seriálu, prohlédněte se raději jinde.

Také v tomhle případě scénář pracuje s oblíbenými dvěma prolýnajícími se časovými rovinami. I přes poměrně jednoduchý příběh jsem nabyl dojmu jakéhosi paralelního světa zahrnujícího Morkovo dvojče. (?) Přitom jsem šel po bílé. Docela mi to kazilo celkový dojem z jinak vizuálně zajímavého dílka.

Změna minulosti zákonitě ovlivní budoucnost. Ta však nemusí směřovat očekávaným směrem, ale může vyrazit do neznáma. Shin dostává šanci k vykoupení pocitu viny, který ho tíží dlouhých 15 let. Je hozen bez upozornění do minulosti. Stává se novou postavou v příběhu, ve kterém hraje hlavní roli. Jaká je ale jeho současná mise? Má změnit minulost? Jenže by mezi oběma zůstal vysoký věkový rozdíl? Nebo si má užít jen společné tři týdny? Docela tápe. Kdo by ale jeho šťeněcímu pohledu neodolal? Kang již zapadá do běžných šablon hereckých rolí. Až na bleskurychlé pochopení všech souvislostí. Jejich vztah připomíná páníčka s psíkem....

Když vsadíte většinu karet na kult mládí, může se stát, jako v mém případě, že divákovi nepadne dotyčný do oka a negativně ovlivní celkové vnímání snímku. Tomův představitel mi přišel typově nezajímavý. Stejně jako jeho role.

Ludovico Bessegato dokázal, že lze natočit seriál z LGBT komunity bez progresivistického bourání starého, aby se na troskách zrodilo něco nového. I za cenu popření daností. Nestaví odlišnou sexualitu na piedestal. Bere ji za samozřejmost. Ukazuje, že není potřeba tlačit na pilu a co nejrychleji člověka zaškatulkovat. Všemu nechává volný průběh. Samotný děj je lehce uvěřitelný. Působí reálně, nekašírovaně. Nemá snahu moralizovat, vynášet soudy. Casting proběhl na výbornou. I přes mírné nesympatie k některým týpkům do konceptu ideálně pasovali. Pozitivní dojem umocnila i použitá hudba. A to nejsem příznivcem "zpěváků" křicících do světa svá moudra. Možná někoho nemile zaskočí polouzavřený...

Dcela pochmurná hra na schovávanou, ve které si Natalie Spence testuje divákovu pozornost. Lapen do jejich sítí jsem se ocitl v bludišti, ze kterého bylo těžké uniknout. Hodně zvláštní počin.

Do detailů promyšlená pestrobarevná pohádka pro romantické duše.

K cíli vede mnoho cest. Někdo si užívá klikatých chodníků, během kterých se kochá pěknými výhledy. Jiný volí zkratky. Jako v tomto případě. Zdánlivě seriál nabízí vše, jen ve zkrácené verzi. Bohužel s nedovyprávěným koncem. Třeba se dočkáme pokračování. Mezitím by si mohli kluci vzít hodiny hry na kytaru.

O čem to vlastně bylo?" Měla to být sonda do plytkých duší dětí hrajících si na dospělé? Vždyť z nich byla cítit nezralost na sto honů. Pokud ano, tak...se zdržím raději dalších komentářů. Ještě ke všemu tomu nasadil korunu dabing s omezenými ruchy, který přidal na celkové plochosti.