Recenzi napsal/a Deleatur
Mám rád jak erotické filmy, tak porno (hodnocení... ehm... zvedám za gay trojku a selfsuck), ale podle mě se režisér musí rozhodnout, co točí. Lidi tu prakticky jenom souložili a když už něco řešili, bylo to tak otravné, že mi byla nejsympatičtější terapeutka, která měla už dost keců. Naopak nejméně mi byl sympatický James (Dawson), kterého tlačili jako hlavní gay postavu. Fňukal pořád proč? Že mu nevyhovuje otevřený vztah, nedokáže navázat jiný či že ho všichni (vč. jeho samého, režiséra a diváků) berou jen jako sexuální objekt... nebo úplně naopak se mu nelíbila žádná intimita, vč. té fyzické?
Můžu ocenit, že Ozon se s tím nemazal a nevadilo mu mít jako hlavní postavu hodně nesympatického gaye. Nicméně spolu s nakupením klišé o homosexuálech to u mě přispělo k nepříjemnému překvapení, jak homofobně film vyzněl. Romain (Poupaud) byl protivný, rozháraný, promiskuitní a násilnický. Za rakovinu jsem mohl klidně dosadit AIDS. I ta scéna s heterákem podle mě nebyla zbožné přání, ale ukázka, jak moc se musel ponížit, když mu příroda "nepokazila" orientaci, ale plodnost. A hůř - gayové jsou vlastně plodní "zbytečně", nebo dokonce "šíří svůj vadný gen pokoutně". Tedy mi ani závěr nepřišel zas tak smířlivý pro nikoho....
Přidávám se k těm (na ČSFD), kteří se hlavně bavili a bylo jim jedno, že je to nejen zábava z nejlehčích, ale i na úrovni videofilmu. Očividně se bavili i herci a titulkář. I góly do vlastní branky ("Ušil jsem nám nový dresy." "Ty vole, vždyť jsou růžový." "Tak moment! To není růžová, to je fuchsia.")
Určitě se mi líbilo, že gay tvůrci se poslední dobou nebojí kontroverzních témat ani postav a že to umí ukočírovat tak, aby to nevyznělo homofobně (za úchylku americké demokracie - mccarthismus - můžou úchylové sexuální). Nevadí mi otevřené sexuální scény, ani stylizace historických seriálů. Mezi Bomerem a Baileym byla výborná chemie. Až na jeden moc detailní francouzák bylo intro fenomenální a výstižné... Problém pro mě ale byl scénář, protože se snažil honit moc zajíců, resp. gayů najednou. Přeskoky v čase ničily napětí, protože jsem věděl, které postavy represe přežijou a které ne. Ba hůř - mohly uškodit Bomerově postavě i...
Ze slavného "filmu v jednom záběru" mě spíš bolely oči. Dobově stereotypní zobrazování gayů jako vyšinutých psychopatů mi tolik nevadilo. To spíš že ta (filmová) vražda byla z dnešního hlediska směšná. Když vrahové blízko sebe vzrušením funěli při vzpomínce na ni, vypadalo to skoro jako parodie. A pro mě nejvíce nechutný na filmu byl fakt, že mrtvola byla v truhle, na níž stálo jídlo připravené k servírování hostům (vč. rodičů oběti). Vlastně by výtky k homofobii ani nebyly fér, protože vím, že New Queer Cinema nastartovala mj. Závrať (Swoon), která vrahům připisovala homosexuální vztah naprosto otevřeně.
Když odhlédnu od toho, že se mi nelíbily ty hry a BL stereotyp, že se nejedná o gaye, tak ten strach z mylného odhadu sexuální orientace a opatrné sbližování v ještě stále konzervativním prostředí byly velmi výstižné. Uhánění staršího mladším přímo roztomilé (jako že obráceně by asi nebylo). A taky mám rád sladké. Ale takhle přeplácané bych už nejedl. .
Bavilo mě to o koňskou délku více než původní film. Asi právě kvůli tomu soupeření mezi bratry a že tvůrci do závěru potlačovali zdůrazňování, že gay bratr má mindrák z bratra heteráka mj. proto, že je gay. Navíc že to tam zaznělo, ale nevyznělo to homofobně, nýbrž pouze jako konstatování reality pohledu okolí. Možná proto, že navrch ještě - téma rivality udělalo z bratrů rovnocenné hlavní postavy (zatímco v 1. filmu byl gay bratr spíš postava vedlejší). Ostatně to všechno potvrzuje i poster. Nezbytný happyend už byl opět papírovější, ale zase mě až teď napadlo, že mohl být jen potvrzením...
Gay obsah je dle mého jen 20%, najmě když ke Khaktusem naznačenému a mnou očekávanému zvratu nedošlo. Pihatka Hewsonová (Dorrie) byla sice příjemně dospělá, ale její partnerka byla dost nesympatická a rozuzlení jejich mikropříběhu nepřesvědčivé. .
Film měl množství nedostatků - kromě předpokládatelného vývoje i závěru stereotypní postavu chápavého a osamělého gay kamaráda. Stewartová a hlavně Brieová jako by hrály spíš v dramatu. Drobná Stewartová, o hlavu menší než partnerka, působila ještě jako ta mužnější lesba kapánek nepřesvědčivě. Role Hollandové byl spíš úlet a role Steenburgenové se mi nelíbila vůbec. Nejen obsazování heteráků do gay rolí, ale i obráceně (Garber jako otec) je problematické. Přes to všechno a nebo možná proto byl výsledek na pocukrovanou vánoční skoropohádku příjemně civilní, konce dějových linek uvěřitelné a většinou potěšitelné, Stewartové to v chlapeckém oblečení slušelo a Levy se tátovi...
Parametry spíše TV film, scénář nijak silný, ani postavy nějak zvlášť hluboké nebo skvěle zahrané. Nicméně zvláště díky postavě hlasité a srdečné matky velmi příjemné. Dokonce i kvůli podobně živému, i když místy lehce otravnému projevu toho afektovanějšího z kluků (Nathan). Překvapivě i pár záchodkových vtipů zábavnějších než celá postava vyhuleného otce. .
V popředí byla matka a působ, jak se vyrovnávala s tím, že její otec, ale ani manžel a děti nejsou dokonalí. Synova vada byla samozřejmě nejen to, že je homosexuál, ale ještě si jako černoch domů přitáhnul bílého kluka. Katarze nebyla úplně přesvědčivá a ex post si uvědomuju, že manžel byl překvapivě tolerantnější, což nesedělo tím spíš, že to byl pastor. Ale když máte kolem sebe novou generaci, která už je jinde, a k tomu frivolní sestru/tetičku, tak proč ne? (Mimochodem, postava Colesové měla v příběhu úplně stejnou funkci jako Coolidgeové tetička v gay romanci Jako kůl v plotě, ale...
Prostě se to musí umět - pohádkovost k vánočním slaďákům patří, ale tohle byla papírová faleš. Aspoň je vidět, že doba sice pokročila, ale ne zas tak, aby bylo uvěřitelné tak bezvýhradné přijetí. Navíc mi Urie nebyl zrovna sympatický, i když by se dalo říct, že jeho projev seděl k poměrně silnému motivu strachu ze ztráty přítele (kamaráda). Lehce nekorektní vtípky působily taky jako přesně vypočítané, ale byly sem tam i celkem vtipné ("Snažíš se marně, je to gay." "No a co? Lidem se líbí různý věci."). .
Při prvním zhlédnutí se mi to nezdálo jako zas takový průlom, protože jsme všichni věděli, že Ledger ani Gyllenhaal homosexuálové nejsou a taky to vypadalo spíš jako příběh o bisexuálech. Plus Heath mi přišel o dost lepší než Jake. Po opakovaném zhlédnutí oceňuju, že právě jejich typy umožnily posunout téma do mainstreamu a odvaha obou herců je nezpochybnitelná i dnes, zvláště když souhlasili s poměrně otevřenou scénou nikoli orálního, ale análního sexu (a Gyllenhaal že bude ten vespod). Scéna byla ale v příběhu i zpracování funkční, sex pro sex (Jack a prostitut) režisér odbyl náznakem. Hlavně se režisérovi povedlo zachytit...
Bylo to plné typicky asijského přehrávání a křeče. Ale byly tam i občas vtipy nebo gagy na zasmání a celkové vyznění bylo nakonec fajn. .
Mezi klukama bezchybná chemie a spousta povědomých situací a pocitů. Jen to občas nemuselo být takový slzavý údolí. A možná se to nemuselo ke konci vyřešit z dílu na díl. Jinak poměrně dost vtipů a výstižné epilogy. Slušné vedlejší role; nejlepší byla Vladova sestra Judit s přepečlivou angličtinou (přesto: "Karl, your Tagalog is beautiful.") .
Galkin sice pracoval s otravným klišé, že homofob může být ve skutečnosti skrytý homosexuál, zvláště když žije se "spolubojovníkem", nikoli s přítelkyní... ale celkem vystihl, že ta nenávist u gayů pouze začíná, aby se postupně rozšířila na další skupiny (pokud mi teda neunikla nějaká narážka přes zbohatlíkovy vyumělkované mokasíny). Osud vilného a ulhaného (teplého) dědka, který vychvaloval Putina, že "díky němu není v Rusku bordel jako na Ukrajině", působí s odstupem až černohumorně. Dynamika mezi skinheadským párem byla zajímavá hlavně ve chvíli, kdy se stírala hranice mezi učitelem a žákem, žák si uvědomil učitelovu slabost a učitel naopak žákovu sílu...
Samozřejmě srdcervoucí: "V mých snech si doma se mnou." Hlavně ale oceňuju uměřenost, s jakou dávkovali emoce. Že zbytečně netlačili na pilu ani v případě lidí, kteří stáli proti gayům. Že se v takovém filmu nebáli ani erotických homoscén, ani toho, že truchlící člověk ještě nemusí žít v celibátu. A nakonec - že příběh uzavřeli realisticky. Právě proto mám ale s odstupem problém s postavou matky/babičky, resp. jejím utrpením z nemoci a událostmi, které se na to nabalí. To mi přišlo jako extrém. .
Vzhledem k tomu, že výsledkem bylo, že se hlavní postava zbavila závislosti na ostatních, nakonec mi moc nevadilo, že se mezitím úplně spustila a že ta "vášeň pro pečení" (na úkor architektury) nebyla zas tak přesvědčivá. .
Zcela zřejmá snaha postavit do kontrastu lidi jen s fyzickými deformacemi s lidmi bez nich, zato deformovanými psychicky. Murphy asi po svém reagoval na kritiku množství gay postav v předešlých sériích (a campy nádechu Covenu) a nabídl samé odpudivé gay postavy, odpudivé obsazení gay herců a pokud byli odpudiví heteráci, tak je pojmenoval Gayheartovi. Víc než nějaký souvislý příběh byly zajímavé jednotlivé osudy – siamských dvojčat, vousaté ženy, Pepper z Asylum, račího chlapce. Podle mě ale opět kontrast mezi nasazením Batesové a otráveností Bassettové. Teprve teď bylo na místě, aby stále krásná Langeová řešila, jak odkvétá, navíc to skvěle korespondovalo...
Celý film jsem bojoval s tím, že mladí herci (zvláště Ates) byli nepřesvědčiví, ale pořád jsem měl pochyby: A proč ne? Proč by se třeba rozháranej a zamilovanej kluk nemohl projevovat právě takto uměřeně a jen občas vybuchnout, když už toho bylo moc? Proč by nemohl být chvílemi empatický a chvílemi sobecký? Proč by nepochopení, vztek a obavy ze zostuzení musely skončit tragicky a krvavě jen proto, že se jednalo o konzervativní turecké vesničany a muslimy? Ačkoli žili ve Švýcarsku? Konec byl ale uspěchaný a očividně víc v souladu s přáním tvůrců než s realitou, to zas jo. ....
