Single All the Way / Jako kůl v plotě (2021)

Krásná Vánoční oddechovka. Docela pěkný děj.

Obsah Netflixového filmu je stručný, ale říká v podstatě všechno, ale chvíli potom, co Peter s Nickem přijedou do New Hampshiru, se na scéně objevuje někdo nový, takže jsem doufala, že by to mohla být trochu netypická romantická komedie, ve které tvůrci podpoří bourání zažité představy, že dva homosexuálové, kteří se znají léta, nemohou být opravdu JEN přátelé...
Není to tak?
Film má klasickou "friends to love" zápletku, ale jako oddech v pohodovém (před)vánočním čase potěší nenáročné diváky. Peterova rodina je správně praštěná a docela jsem se bavila. Jediný, kdo mi tam opravdu moc nesedl, byla Jennifer Coolidge jako teta Sandy... podle mě by se celý film klidně obešel bez ní.
Takže pokud máte chuť na pohodovou polosladkou vánoční romantiku, jděte do toho?

Keď som minulý rok písal recenziu na Christmas setup, v zmysle toxických dávok cukru, netušil som že sa to dá s jedovatou pozitivitou prehnať ešte rádovo vyššie. Žiaľ - dá. Single All The Way nie je len sladké, voňavé, farebné, s miernym bolehlavom na druhý deň - ako sa očakáva od vianočného punču - ale nechutne umelé.

Na prvý pohľad to pôsobí profesionálne - vizuál je ľúbivý, prvotriedny, hollywoodsky. No remeslo filmu nespočíva len v kamere či réžii, ale aj v scenári a hereckých výkonoch. A tam nie je žiaden dôvod na ovácie. Toto je marketingový produkt, na ktorom makalo veľa dizajnérov, aby zasiahol prvú signálnu sústavu cieľovej skupiny tak ako to bolo starostlivo vypočítané. V podstate ide o ukážkový príklad Netflixu - vzbudiť v komerčnom nenáročnom divákovi falošný pocit "prvej triedy", aj keď ide o lacnú "čínsku" hračku. Je to pekné na oko, no nemá to dušu. Je to kópia všeličoho čo sme kdesi videli, len s povrchom premaľovaným na ružovo.

Mieri síce na gay diváka, ale s trochou odstupu by sa dalo povedať, že je ten film až mierne homofóbny - a to myslím obrazne - tým ako je sterilný. Vytvára akúsi iluzórnu "krajinku" tak ako by sme si ju (vraj) vysnívali, no ide o neživý, násilne usmievavý, začarovaný svet - a toto je na ňom asi najviac rozprávkovo-vianočné. Akurát nemá nad seba nadhľad. Niečo ako ilúzie Matrixu - dostatočne príjemné, tu a tam strategické požmurkávanie reality/civility. Ako gay divák som sa v ňom cítil ... cudzo. Tá miera gýča je aj na Vianoce trošku priveľa - aj s tou akože nadsázkou. Je toto tá tolerancia - keď nás "konečne" dokážu prijať a stvárniť len v cukrovej vate s éčkami?

Svet S.A.T.W. pôsobí ako gay napodobenina "normálneho" sveta. Chlapci nesnívajú o inom len o vzťahoch a láske na celý život. Frajera-objekt, ktorý zakomponujú do svojej ďalšej ilúzie - rodinnej. Svalnatí santovia. Vyškľabená matka, hysterická tetka-diva, šablónovité netere a synovci, zvyšok rodiny vlezlo milý ... asi jediné čo sa tu dalo uveriť bola nadspotreba alkoholu, ktorým všetko to umelé hranie a násilnú pozitivitu musia zapíjať, aby to vôbec vydržali. Nikto akoby tu nemal autentické pocity, každá replika je performance, či sú smutní alebo úzkostiví alebo sklamaní - s nadšením sa na seba škľabia a recitujú očakávané frázy. Už len sarkasticky to zaklincovali všetky tie tabuľky s textíkmi, ako z obchodov s lacným gýčom, s heslami z motivačnej literatúry (alebo z kancelárií fejsbúku).

Otázka je, či tento pa-svet nie je už pre istú kastu ľudí realitou. A že na to pri čom by sa červenali asi aj sovietskí propagandčíci - naozaj veria. A berú to smrteľne vážne. A snažia sa vyskladať si takýto pozitívny svet - a čím viac sú v ňom nešťastní, o to odhodlanejšie v ňom hrajú. Pre ďalších tak stratených ako oni sami. Taký kult. Nie nemyslím si že je to "typický americký film", lebo táto umelosť momentálne fičí po celom svete, medzi určitou vrstvou ľudí. Či v hetero alebo homo podobe. Americká kinematografia má obrovské množstvo remeselne i obsahovo výnimočných diel, dospelých, ozajstných, kvalitných. Nie toto.

Takto som si tú queer emancipáciu určite nepredstavoval. Práve v tej svojej neuveriteľnej umelosti je nebezpečne krehká a môže sa vypomstiť. A nakoniec - nie je až taký veľký rozdiel medzi časmi keď sme museli nasilu hrať heterákov (a zapadnúť) a dneškom keď nás prijmú len ak budeme hrať "normálne" konzumné roboty, imitujúce tradičnú rodinu, zapadajúce do korporátneho produktu, len so svojou predpísanou ružovou flavor.

Ešte že tam bol Philemon Chambers - má charizmu, ktorá udržala moju pozornosť, napriek tomu že som sa väčšinu filmu musel pozerať cez prsty. Nemci majú na to jednoduché slovo: Fremdscham.

Prostě se to musí umět - pohádkovost k vánočním slaďákům patří, ale tohle byla papírová faleš. Aspoň je vidět, že doba sice pokročila, ale ne zas tak, aby bylo uvěřitelné tak bezvýhradné přijetí. Navíc mi Urie nebyl zrovna sympatický, i když by se dalo říct, že jeho projev seděl k poměrně silnému motivu strachu ze ztráty přítele (kamaráda). Lehce nekorektní vtípky působily taky jako přesně vypočítané, ale byly sem tam i celkem vtipné ("Snažíš se marně, je to gay." "No a co? Lidem se líbí různý věci.").
.

Typická americká vánoční produkce Netflixu poslouží dobře na odreagování, jinak je to film, typu skouknout a zapomenout.

Vánoční příběh ve sladkém stylu "a la Amerika" mě ničím neurazil, neboť jsem předem věděl, co mám od tohoto "produktu" očekávat. Příjemným překvapením pro mě byl Philemon Chambers, kterého jsem doposud neznal, pro mě nejroztomilejší a nejuvěřitelnější postava z celého snímku.

Zábavná limonáda s větší dávkou sirupu. Pokud divák přistoupí na žánr gay romantické komedie, nemůže být zklamán. Film má švih, je zručně natočen a nabízí spoustu vtipných i dojemných okamžiků. Hereckému obsazení dominuje Jennifer Coolidge, proslulá Stiflerova máma, díky které se za čas příběh stane kultovním. Z ústřední dvojice mě více zaujal debutující Philemon Chambers, hraje naprosto přirozeně se silným charisma, zkušenější Michael Urie a slavný Luke Macfarlane jsou oproti němu afektovaní a méně uvěřitelní. Film určitě doporučuji, vedle Lásky nebeské máme ve vánočním čase Single All The Way, který s nadsázkou vypráví idilický gay příběh z amerického zapadákova. Koukněte na verzi s českými titulky, dabing není z nejlepších. Tleskám Netflix.

V předvánočním období se rád podívám i na filmy z Hallmarku kvůli atmosféře, kterým se jinak během roku spíše vyhýbám. Většinou je to "kýč jako bič" a strašně umělé. Ale je to už taková moje celkem nová tradice. I díky nablýskanosti, barevnosti, dobré náladě. V tomto případě se ale Netflix moc nepředvedl. Podle rčení "když dva dělají totéž, není to totéž." Je to až moc falešné a ploché. Ani můj oblíbený Luke Macfarlane to nezachránil.