Black Sails / Pod černou vlajkou (2017)

Pirátské dobrodružství kabelové televize Starz přináší vše, co od tohoto slovního spojení můžete čekat. Tvůrcům se vydařil mimořádně povedený mix dějových twistů a nečekaných likvidací postav, přidejte k tomu exotické lokace, brutálně krvavé násilí a otevřenou nahotu. Odhalená ženská ňadra nebo klín jsou v prvních sériích téměř v každém dílu, následně se dočkáme i dvou mužských full frontalů. Čtvrtá série pak dovádí zobrazované násilí až na samou hranici snesitelnosti a svým explicitním zobrazením mi připomnělo Umučení Krista. Co se týká gay obsahu, tak hlavní slovo má především téma lesbické. Gay téma je zde také zastoupeno, ale nelze o něm více napsat, aniž by se člověk vyhnul spoilerům. Zapomeňte na Jacka Sparrowa, to pravé pirátské dobrodružství zažijete s kapitánem Flintem!

Nebyla to láska na první pohled, tak čtyři pět epizod mi to trvalo a druhá série pak dokonala dílo, čímž se Black Sails staly jedním z mých nejmilovanějších seriálů. A čí je to zásluha? Samozřejmě vynikajících tvůrců, ať už scénáristů, kteří dokázali stvořit úžasné postavy s velkou hloubkou a vývojem, zasazené do výborných příběhů a vztahů, skvělou práci odvedli i všichni ostatní, zdatná režie, výborná kamera a hudba, výprava atd. Ale nestydím se přiznat, že tím hlavním kdo mě k tomu všemu nejvíce táhnul je Toby Stephens a jeho kapitán Flint. Úžasně napsaná, neskutečně silná, složitá postava s komplikovanou minulostí i přítomností se díky životnímu výkonu Tobyho Stephense vyhoupla na jednu z nejlepších seriálových postav. Ať přemýšlím jak přemýšlím, těžko mě napadne nějaká zajímavější a úchvatnější. Viděla jsem většinu toho co Toby Stephens natočil, ale jeho výkon v roli Flinta dalekosáhle předčí všechny ostatní předchozí role. Tady se mu prostě maximálně zadařilo, složité emocionálně vypjaté scény se poměrně složitými dialogy zvládal neskutečně dokonale, člověk mu věřil naprosto všechno. Ale abych nepěla ódy jen na Tobyho, skvělé jsou i výkony ostatních herců, pro mě naprosto neznámý Luke Arnold byl díl od dílu lepší a lepší, jako by jeho výkon rostl s tím jak rostl John Silver. Za zmínku stojí i Toby Schmitz jako Jack Rackham. No a konec tohohle neskutečně epickýho seriálu stál opravdu za to, já osobně jsem za tento dobrý konec vděčná, v očekávání něčeho neskutečně tragického (jak bylo tak nějak celou čtvrtou sérii předesíláno) jsem byla moc příjemně překvapená a ráda, že po všech těch ránách následovalo (ano, jsem si vědoma toho, jak debilně to zní) obejmutí?, pohlazení? ve formě happy endu. Ještě jedna věc, nevybavím si další seriál, kde by opakované sledování přinášelo tolik nového, to že víte co bude následovat, dává spoustě scén daleko hlubší rozměr, takže doporučuji shlédnout víckrát. Na konec jedna výtka, nedočkala jsem se nějakýho pořádnýho, závěrečnýho povelu kapitána Flinta "FAJJJJJJJJJRRRRRRRRRRR".