Podrobnosti recenze

Je to skvělá podívaná, jen se při ní musí zapomenout na videa stejného původu z dávnějších let. U těch si - s velkou snahou - bylo možné představit, že se skupina běžných kluků z univerzitního sportovního oddílu rozhodla udělat něco proti buranské homofobii, sebrala šikovného kameramana a fotografa a vyrazila k vodě. Že do práce pronikla i spontaneita a klukovská a študácká hravost, a s tím i svěžest a přirozený sexepíl.

Tohle si při nejlepší vůli letos představit nelze, letos je mnoha věcí rušivě příliš: příliš pečlivě vybraní kluci, příliš uměle naaranžované záběry, příliš líbivé nasvícení, příliš kýčovitá prostředí. A zejména příliš mnoho řečí, počínaje neutuchajícím, stále protivnějším brebentěním fotografa a konče příliš "upřímnými" proslovy kluků s příliš četným výskytem slov "projekt" a "poselství". Skeptik by si i mohl pomyslet, že klukům už tolik nejde o potření homofobie, jako spíš o budoucí kariéru v mediální sféře či politice, že už spíš nejde o společensky pozitivní dobrovolnický čin, ale o komerční a profesní (sebe)prezentaci.

Od gaye to asi vyzní perverzně, ale nejvíc nadměrně se vyskytují detailní záběry na zadky a pindíky. U dřívějších videí to bylo hlavně hravé "zakrývání", co nabízelo nejvíc zábavy a vyvolávalo dychtivou zvědavost, poslední dobou má divák intimitu Rowerů naservírovánu jak za výlohou řeznictví. Když v Československu kdysi dávno vyšla první reportáž z nudistické pláže v NDR, zpovídaný místní soudruh starosta čtenářům srozumitelně vysvětlil, proč na nudapláži nepanuje erotické pnutí či šílení a komunistické úřady tedy nudismu nebrání: "Sex je hra na schovávanou." U novějších Rowerů se na tuhle přirozenou samozřejmost zapomnělo.

Ale ano: je, na co se dívat. Metráky podívané.