Podrobnosti recenze

Psychologická sonda do duše člověka rozdrásaného vlastní (vnitřní) zbabělostí. Film je bezesporu cenný v mnoha ohledech, ať už mám na mysli tradiční maskulinní prostředí, v němž si není radno zahrávat s tolerancí a pochopením druhých, či to, že otevřeně popisuje nelehký život queer lidí v současném Rumunsku prostřednictvím reálných záběrů, přesto v něm cosi chybí a přebývá zároveň. Je zřejmé, kam režisér míří, ale tím, že se celý příběh vlastně odehrává jen na dvou místech (navíc mimo exteriér), nemá čím strhnout. Chybí tomu drajv, emoce, něco. Je to pomalá, téměř analytická polemika o svědomí, o životě ve lži, o tom, že násilí v jakékoli podobě nemůžeme a nesmíme tolerovat.

Těžko říct, proč je tenhle jinak bezesporu skvěle nastíněný dramatický konflikt rámován přemírou dialogů, někdy zbytečně rozvláčných, jindy zoufale zkratkovitých... Ale ano, film sděluje navzdory všemu to nejpodstatnější – totiž, že jde jen o to vědět, kým jsi, za čím si stojíš, a pak mít dost odvahy být sám sebou. V každé situaci a nejen tehdy, když je to pohodlné. Ale holt ne každej na to má koule.