Podrobnosti recenze

V určitých momentech to vypadá, že tvůrci předložili klasický snímek podle obvyklé šablony. Naštěstí to tak úplně není, ale bohužel se soustředili hlavně na základní emoce diváka, který očekává právě to, co už zná odjinud, a nebude pátrat po detailech. Takže ono malé město zas tak malé není. Basti nemá mobil ani PC, takže v 16 letech neví, že se mu líbí kluci. Pak ovšem najednou mají všichni mobily a ví, co s nima dělat. Šikana nebo nenávist, jistě, bez té už dneska nelze takový film natočit. Zvláštní postoj sociálky by zřejmě u soudu neuspěl, bo se tak trochu zapomíná na to, že vztah stejnopohlavních příbuzných (ať je míra podobnosti jejich DNA jakákoliv) není právně proti ničemu. Tvůrci nechtěli riskovat a radši vytasili všechny možné karty, aby diváka emočně dostali. Přitom zbytečně, protože obě hlavní postavy by jistě získaly divákovy sympatie i bez těch přehnaných dramatických okamžiků. Ale chápu, je to trend. Nelze si nevšimnout divného sestříhání. Některé obrazy končí nepřirozeně, jako by ještě něco chybělo. Přitom film má skoro 2 hodiny a místy se dost vleče. Nahoru celé dílo táhnou jednoznačně oba hlavní představitelé, zejména pak Aurel Klug, který dokáže pohledem vyjádřit to, co musí jiní "vykřičet".