Podrobnosti recenze
9.7 5 10Přemýšlím nad slovem, které by spojilo všechny moje pocity a vjemy. Zatím mám před očima...povinnost, provokace, moc, ovládání, oddanost, ponižování, touha, žárlivost, hrubost, jemnost...
Jednoduchost v ději jsem přestala vidět už v prvním dílu. Rozhodně jsem nečekala, že mě příběh vezme na "korejský sběr mandlí." A že se tady teda urodilo...a to v Koreji na mandlovníky sotva narazíte. Na řadu přišly i hooodně otřepané scény. Vadilo mi to? Vůbec ne. Naopak. Když to všechno chytře podpoří slovní přestřelky, není o čem.
Co dál...Šéf Do Jin, provokatér, manipulativní hajzl. Hajzl? Možná. Věděl přesně co dělá a proč. Seon U mě překvapil. Zamilovaný ňouma? Ani omylem. Trochu mi neseděl vybraný herec, ale zahrál to skvěle. A mezi ně vplul třetí. Baek. Dravá, chtivá štička. Na které rybičce si asi pochutná 😉?
Celkově se na to dá dívat z více rovin. Buď jsem mohla přemýšlet o tom, jestli to bylo ukončené nebo nedokončené, jestli se mělo odpouštět nebo opouštět, jestli bylo šéfovo jednání v poho nebo už za hranou, jestli AI nebo ne...Vzala jsem to jinak. Sledovala jsem propojení, uvěřitelnost. A to mi celé sedlo. Dialogy? Žádná nuda, skvěle nastavené. Oči, pohledy, emoce? Ty mě hodně "nakrmily". Intimní scény? Palec hore, protože kamera všechno zachytila přirozeně, příjemně. Ukázala divokost i počáteční neohrabanost. Jeden rušivý element tu sice byl, ale odfiltrovala jsem. A trefa byly i úvodní titulky a hudba, kde byla zachycena dynamika celého seriálu. Stopáž seriálu přesná. Ani dlouhá ani krátká.
I když to asi není opravdu adept na vysoké hodnocení (mdl a jiné), u mě seriál zabodoval už jen tou cestou, kterou se vydal šéf Do Jin.
P.S. Jen pořád nemůžu přijít na to spojovací slovo 😉

