Recenzi napsal/a Misova
Další z filipínských filmů, který se do mě zavrtal hodně hluboko. Nádherný příběh. Jak dlouho člověk dokáže čekat na osudovou lásku, kolik smutku a bolesti dokáže snést. Navíc v době, která nebyla vůbec jednoduchá, což se ukazuje hned v začátku filmu. Krásně zahrané postavy Juna i Errola. Dvě nádherné bytosti. Dva lidské osudy propojené čekáním, doufáním, že jednou...možná... "Hledáme partnery, abychom nebyli sami a někdo se o nás postaral?" "Ne... hledáme partnery, které bychom milovali a kteří by milovali nás, abychom nebyli smutní."
Nebylo to špatné. Bylo to hlavně zazpívané. Jedna důležitá píseň, jeden hodně zamilovaný kluk, druhý k tomu postupně došel. Co všechno se dá udělat pro to, abych mohla být někomu na blízku 🙂. A ach jo. Ty jejich kýble na hlavě 🙈. "Hodnotu přítele poznáme, až když jej ztratíme." To samé platí pro lásku...
Jednoduchý, milý, něžný, láskyplný příběh. Super nápad pomalého sbližování přes hovory na balkoně, čmárání na stůl ve studovně...tvrdohlavý "čmárajko" 😁, "přemýšlení", občas doplněné ďáblíkem pokušitelem a svatouškem andílkem 😁. Skvělý. Překvapilo mě, jak se opravdu hodně rozdílná dvojice Diew a God vlastně k sobě skvěle hodila. Bolavá dušička, drobounký Diew/Park mi ze začátku moc neseděl, ale nakonec jsme to spolu zvládli. Svojí roli zahrál moc dobře. No a krásný God/Big v roli rytíře na bílém koni. Ochranitelský, pozorný. Radost se na něj dívat. Jeho síla a svaly přetavený v lásku a něhu. Prostě ideální partner. Druhá dvojice...
Mít s kým, nemít kde, taaakže...promilu...prokecáme celou noc. Co mi to jen připomíná 😇. Každopádně pro mě pěkný "noční" kraťas i s trochou zamyšlení. A YuXiang "prcek", ale sympaťák. Dneska své hodnocení upravuju. Znovu jsem se na kraťas podívala a určitě bylo mnohem lepší to vidět podruhé. Víc jsem o tom popřemýšlela 🙂. Určitě si to zasloužilo lepší hodnocení...
Hudba dokáže hodně. Radost, láska, chtíč, beznaděj, smutek...jakákoliv emoce se dá vyjádřit pohybem, tancem. Tady bylo všechno. Osobně se mi líbil víc Marco. Přišel mi vyzrálejší, dospělejší. Orlando se víc plácal ve svých pocitech, nerozhodnosti, nezdaru... Popis Marca je hezky vystiženej v závěru. "Hezkej, že? Moc pěknej kluk. Je skvělej, chytrej, plnej světla." Celkově se mi film moc líbil. Dokázal mě do sebe vtáhnout. Kluci to zahráli fakt dobře. Přirozenost, jednoduchost, a přesto je na co se dívat.
SKAM-3. Isak a Even. Všichni už tu všechno napsali. Multikulti banda nádherných lidiček. Přišlo mi, že jsem mezi nimi, že to všechno prožívám s nimi. Fascinovala mě ta opravdovost, přirozenost, syrovost, obyčejnost, hlubokost. Nic umělýho, vysvalenýho, načančanýho. Miluju ty jejich mikiny, kšiltovky, rozcuchaný vlasy, nádherný úsměvy i slzy, řeč beze slov... Zamilovala jsem si i Eskilda a jeho rozhovor s Isakem. Tam se lámal chleba. No a ze scény v kostele a z písně O helga natt mě ještě teď mrazí a tečou mi slzy. Moment uvědomění...
Nádherný film, kde se v poklidném tempu potkalo vyčerpané stáří s bezstarostným mládím. Beze slov, jen se vzájemnými pohledy a gesty a za doprovodu nádherné hudby. Dirk Bogarde mě svým hereckým výkonem naprosto uchvátil. K jeho přirovnání života k pohybu písku v přesýpacích hodinách jsem se vrátila několikrát...prostě nádhera. Láska si nás najde kdekoliv a kdykoliv, stejně jako smrt.
"Na tomto světě není nic, co bys mohl získat, aniž by ses zranil." V jednoduchosti je krása i síla. Krásný příběh, skvěle zahraný, příjemná hudba. Dotkl se přesně toho, čeho se dotknout měl. Mého srdce...
Za devatero horami...je spousta království. Já mám teď ale na mysli to emmalyjské. Kde začít? V Londýně. Těšila jsem se, že uvidím krásnou, nadýchanou, romantickou pohádku. Navíc ZeeŇuňu. Jejich spojení jsem v Cutie Pie přirovnala k chemické explozi. Tady vybuchla vodíková bomba. Jejich intimní scény byly opravdu nádherné, vkusné, opravdové...ale jen tohle prostě seriál nezachrání. Chci vidět víc. A je jedno, jestli je to pohádka, reálný život, škola nebo kancelář. A tady to drhlo. Někdy míň, někdy víc. A začalo to taaak slibně. Říkám si paráda, Zee bojovník, ochránce, konečně ho rozhýbali. Auu, tak ne. Zase zaplul do své role...
NetJames. Když jsem seriál viděla poprvé, tak mě tahle dvojice opravdu hodně zaujala. To jejich zvláštní, jemné propojení. Škoda, že už není. Každopádně... co zůstalo je tenhle seriál. Kancelář a vůbec ne špatná. Příběh Kinga (Net) a Uea-y (James). Příběh, který vlastně nezačal v posteli, ale během krátké chvíle se tam dostal. V posteli se určila i pravidla kamarádství s výhodou. Jenže hranice mezi "výhodami" a láskou bývá tenká. Zvlášť, když King byl zaláskovaný už od prvního setkání. Nakonec se oba do všeho tak pěkně zamotají a pomalu pomaličku musí všechno zase rozmotávat, musí najít, to, co oba hledají, co...
Nic nového tu není, ale předsudky, a zvlášť u rodičů...to vždycky zabolí. Táta zbytečně afektovaný. Syn byl sympaťák.
Kluci ukázali, jak skvěle se dá s tělem pracovat. Pohyb, propojení, ladnost, ohebnost...tohle miluju.
Od první do poslední minuty... tak dlouho tady trvala Thadova láska k Arminovi. Od první do poslední minuty jsem sledovala neskutečný, nádherný a dospělácký příběh. Reset...Reset života. Přesně vím, kam bych se vrátila já. Ale tohle bylo dáno jen a pouze Arminovi. Přála jsem mu to a s napětím jsem s ním prožívala jeho druhou šanci. Šanci na život, na úspěch, ale hlavně na lásku. Od první do poslední minuty jsem věřila všemu, co jsem viděla. Není moc dvojic, které jsou spolu tak propojené, že máte pocit "opravdovosti". A tady to opravdové bylo. Nadherné, čisté, jemné, laskavé. Bavilo mě, když...
Skvěle udělaný dokument. TD sleduju od jeho první olympiády v Pekingu. Pamatuju si to vyjukaný mládě na skokanské věži ve Vodní kostce. Pak je tu olympijské vítězství v synchru v Tokiu a radost z porážky čínské "mašiny". Taky ho vidím s jehlicemi a vlnou a jeho relax při pletení svetrů 🙂. V dokumentu jsou zachyceny všechny důležité milníky Tomova života a výpovědi nejdůležitějších lidí, kteří dali směr jeho životní cestě. Hodně mě dojal jeho vztah s tátou. TD je velký sympaťák s krásným úsměvem, a takový je i jeho manžel. Kdysi jsem někde četla, že jiskra, která mezi nimi přeskočila,...
Krásné, jemné pokoukání. Jednoduchý děj a pro mě přesto zajímavý. Začátek vztahu, vzájemná podpora, vnímání pocitů toho druhého, radost... Skvělí kluci. Většinou v seriálech (filmech) herecky i osobností vyčnívá jeden herec nad druhým a vždycky mi někdo sedne víc a někdo méně...ale tady prostě "jedou" oba stejně. A zase tu bylo u obou to zvláštní japonské kouzlo osobnosti, které mám ráda :-). U mě čistá, romantická 10.
"Začíná osud náhodou či vlastnou voľbou? Alebo snáď vďaka sérii náhod a nečakaných rozhodnutí jedného dňa natrafíme na náš osud? A bude k nám ten osud priaznivý alebo práve naopak." Tak začíná nádherný korejský seriál, jeden z mých korejských TOPek. Korejské (i japonské) seriály jsou většinou kratší, a přesto v sobě mají vše, co je potřeba. Nesází na nahotu, ale na vzájemnou přitažlivost, zajímavost a hloubku děje. Povedlo se to i tady. Pragmatická "kšiltovka" Sang U a příživník 3 "červená čepice" Jae Yeong se prostě potkat museli. Jejich postupné sbližování, konverzace i jejich vnitřní boje a proměny byly občas humorné,...
"Všechno to začalo kvůli penězům. Myslí si, že ten příběh je o něm. Ale to se plete." Tak tohle vystihla AJ/Izzy G. úplně přesně. Není jen o "něm", je o nich. O Draq Queen Ruby Red a malé sousedce AJ. Skvělá roadmovie s tunou make-upu, milionem paruk, kostýmů, s trochou soutěžení, rivality a také pomoci, plná známých písniček, ale hlavně s RuPaulem v roli Ruby Red. Já mám to "třpytivé" prostě ráda. Sice bych na začátku nejradši strčila AJ do skříně, zamkla, omotala řetězem, ten dala na zámek a ztratila klíč 😁, ale tohle Izzy G zahrála fakt skvěle a...
Tohle je recenze, která mi dala hodně zabrat. Seriál jsem zmačkala a mrskla do koše hned po prvním dílu. Naprostá totální blbost. Navíc zjištění, že je Sorn hozený do podoby "culíka" tomu opravdu nepřidalo. Proč? Protože culíci jsou jen dva. Černý a peroxidka 😀. Ostatní mají jen vlasy stažený do gumičky. Tečka.Takže konečná. JENOMŽE!!...potom jsem viděla pár ukázek z dalších dílů, a to byla pro mě jasná výzva, protože já se ráda dívám i pod hladinu a hledám smysl toho, proč to tak je, co se tam skrývá. Ke "Stubbornu" jsem se vrátila ne kvůli...
Vzdát se něčeho kvůli někomu? Ne, to prostě nejde. Je jedno, jestli je to láska k člověku, láska k hudbě, láska k čemukoliv. Patřit sám sobě, dělat rozhodnutí kvůli sobě, stát si za svým, i kdyby nás měl mít rád jen jeden jediný člověk. Je důležité být upřímný ke svým pocitům. Krásný příběh, který mě chytil za srdíčko, a to doslova...jejich slzy, moje slzy... Příběhy z Japonska mě vždycky dostanou svojí hloubkou, citlivostí i výběrem herců pro jednotlivé role. Už jsem psala dříve, že japonští kluci pro mě mají své specifické kouzlo osobnosti. Souhlasím s...
