Recenzi napsal/a Míšová
Ano, jsem jiný. V mnoha očích jsem úchyl, zrůda. Moje tělesné já bojuje s mým vnitřním, uvězněným já. Jsem na to sám. Vím, že v holčičích šatech vypadám hrozně, nemám se rád. A přesto se i pro mě najde někdo...vysoký kluk se sluchátkama na uších, který se na mě dívá jinak. Vidí mojí duši, vidí moje pravé já a chce mě přesně takového, jaký jsem. V šatech, v lodičkách i s leskem na rtech. Proč vlastně před ním pořád utíkám? Jemný Yashiro je krásný kluk a ještě krásnější holka, co umí nosit šaty líp než...
Pěkný příběh, který mě zaujal svou jednoduchostí, ale hlavně uvěřitelností a hloubkou. Ukázal, že bychom se měli naučit žít venku, ne v bublině. Protože ať se uzavřeme sebevíc a sebetěsněji, realita vždycky vtrhne dovnitř a nadělá nám v životě paseku. Kluci to vystihli přesně...Měli bychom žít svůj vlastní život a mít konec podle sebe, ne nalinkovaný kýmkoliv jiným. Užívala jsem si skvělé herecké výkony jak obou kluků, tak i Vladovy ségry i s tím jejím, otravně šermujícím, ukazováčkem. Během několika hodin mnou projela celá škála emocí. Líbily se mi i myšlenky, které uzavíraly každý díl. Za mě celkově...
Miluju vanilkové rohlíčky. Bohužel mi je už nemá kdo udělat. No a já trefím spíš do haly na hokej než do kuchyně, kde by mi stejně nepomohla ani ta nejlepší GPS navigace. Naštěstí pro mě, jsou i jiné sladkosti. A jednu takovou jsem si teď rozbalila. Jestli mi něco dokáže přidělat rohlík na obličej, tak rozhodně japonští kluci. To jejich zvláštní osobité kouzlo, jejich příběhy, jejich přátelství i jejich lásky mají u mě zvláštní místo. A i když se zrovna tady vlastně nic neděje, já si prostě to svoje vždycky najdu. "Čtyři králové" a...
Příjemné, oddechové dílko. Příběh, který si vystačil s pěti hooodně sympatickými kluky, střechou a miskou plnou voňavých a horkých jjajangmyeon.
Tři dědicové, ale jen jedna nemocnice, pomsta... a hlavně soutěž o největší kotel v pekle... Celý příběh je zbytečně přeintrikovaný, no asi to tak mělo být. Už od začátku mi ale chybělo něco pozitivního, světlého, co by tu drsnost a černotu života aspoň trochu vyvážilo. Každopádně DaouOffroad (Than/Pheem) je úžasný pár. Od "Century" hodně dospěli. Jsou vyzrálejší a jejich interakce je čím dál lepší a intenzivnější. Daou opět ukázal to svoje charisma. Chyběl mi Offroad-ův úsměv. Ale smát se tady prostě nešlo. Jinak malý Jet mi přišel lepší než velký...
Tanec, pohyb, vášeň, vzrušení... Žhavost, hudba, krásná těla... Ctižádost a rytmus proti divokosti a energii... Uhlazenost proti slunci, vášni... Ďábel proti andělovi... Obdiv, nakopnutí, pomoc jeden druhému... Příběh tady nevyprávějí slova, příběh je tu vložen do tance. Tanec je blízkost, smyslnost, jsou to doteky, tanec je součástí namlouvání. Je to odevzdání se jeden druhému. Je to splynutí těl v jeden celek. A tady se to povedlo všechno spojit do, aspoň pro mě krásných, dvou hodin. Oba kluci spolu byli úžasní. Dostali mě oba. Jejich sdílení....
Začíná období, ve kterém mají své místo hlavně pohádky. A tohle pohádka byla. Byla krásná, dospělácká a přinesla přesně to, co jsem od ní čekala. Zábavu, dobrodružství, úsměv i slzy a moudrá slova. "Loď plující v oceánu narazila do sopečného ostrova" a přinesla příběh o přátelství, pomoci, skrývání, lásce a vzpomínkách. Rybářská vesnice dodala kouzlo. Winny a Satang. Naprosto pohodová, sympatická dvojice (mám je ráda už od MSP). Lava (Winny), tvrďák a zároveň nádherně zamračený medvídek se zatraceně osamělou duší a princátko Wave (Satang) s "vypnutou" pamětí a s milým úsměvem. Jejich společné chvíle byly...
Krásný, mlaďounký, hravý, jemný kraťas, no a Pietro a ta jeho kukadla ❤️...
Ať si kdo chce, co chce říká, život na kolejích měl svoje kouzlo. Volnost, přátelství, láska. Otevřela se tam i nejedna "pandořina skříňka". Zase starší film, ale za mě parádní jízda, herecky skvěle obsazená. Hlavně Lara Flynn Boyle, kterou znám z kultovního seriálu Městečko Twin Peaks, se se svojí rolí, kamáradky Alex, dokonale sžila. No a její "erotický taneček" vleže v knihovně na stole...boží 🙂. Vztahový trojúhelník byl, je a pořád bude. Tenhle je hodně zajímavý, užila jsem si to do poslední minuty... Dva jsou akorát, tři...
O čem je život, když ho nežiješ... Starší, ale pěkný. Dneska už je to v oblasti AIDS/HIV na úplně jiné úrovni, ale i tak...Pěkná ukázka, jak se dá s nadsázkou, vtipně zpracovat i vážné téma. Pěkně zahrané, svižně odvyprávěné, podkreslené super hudbou. Hodně se mi líbil charismatický Michael T. Weiss, kterému je teď už 63 let, ale pořád je to pěkný chlap.
Jednoduchý, milý a hodně sympatický film. Voda, vlny, písek, neopren a západy slunce, plus jedna vypočítavá ségra a tři kluci. Malý a dva velcí, co k sobě hledají cestu. Má šanci vyhrát rozum nad srdcem? "Nikdy nedostaneš co chceš, pokud si to nevezmeš."
Shine...kde začít..."Někdy nám odvaha riskovat přináší to nejneočekávanější štěstí. A takový je život." Příběh, který mě do sebe vtáhnul při prvním tónu písně v hotelu Grand Paradiso madam Moiry, při prvním pohledu přes fotoaparát, s první špinavou polobotkou, s prvním vdechnutím cigaretového kouře. Příběh, který mě svou hloubkou, lidskostí i krutostí rozsekal na mikroskopické částečky. V každém dílu je spousta nádherných myšlenek. Co není řečeno, to je ukryto v napsaných slovech, v úryvcích knih, ve vzkazech v novinovém sloupku, v písních. Co není napsáno, to zní v tónech houslí, trubky. Každá radost, vášeň, každá slza...
Dvojice DaouOffroad mě zatím míjela. Daou mi nikdy nebyl, už od pohledu, moc sympatický. No nemohla jsem se mýlit víc. Daou není klasický hezoun, ale objevila jsem u něj, aspoň pro mě, neskutečnou vnitřní krásu, charisma. "Century" jsem zhltla za dva večery, i když se děj občas vlekl, občas byl trochu zvláštní, občas nelogický, občas lehce afektovaný. Každopádně byl ale zajímavý, mystický, pětibarevný. Jasně, malinovka i zásoby pasty na zuby na celý rok trochu rušily, ale co už...Jinak chemie mezi klukama byla skvělá, hmatatelná, neobyčejná. Všudypřítomný, "americký" Offroad-ův (Vee) úsměv za všech okolností, vykouzlil úsměv i u mě. Zaryla se...
Zpečetit přátelství se dá různě. Tady k tomu stačily dvě kecky. Krásný okamžik, krásné gesto. Příběh dvou kluků, kamarádů. Sympatický Max Pelayo (Ari) a jeho dospívání a mně hodně příjemný Reese Gonzales v roli Danteho. Krásný, jemný kluk, který chtěl a nakonec i udělal ten "první krok". I když... Kluci hráli skvěle. Jejich pomalé a nenápadné sbližování, přiznání i popírání, vnitřní boj a objevování svého já, pochopení toho, co vlastně chci, co můžu mít nebo o co mohu přijít. Velký význam tu má i kousek jejich života, vepsaný do řádků v dopisech. Všichni vedeme soukromé...
Dva světy, dvě nádherné bytosti. Líbilo se mi hned na začátku, že kuchařský svět se z toho hereckého "nepodělal". Stála tu kuchařova kamenná, chladná tvář proti herecké vytrvalosti a přímočarosti a krásnému úsměvu. Nebyl to jen černobílý příběh. Byl tu i další odstín. Odstín dvou bolavých duší. Strach, smutek, osamělost. Kluci ty jejich vnitřní boje zahráli skvěle. Přiblížení a zase oddálení. Zatvrzelost proti odhodlanosti. A mezi nimi důležité vedlejší postavy, které nerušily a které naopak celému příběhu dodávaly uvěřitelnost a lidskost...ředitel Kim, asistent Ho Min a hlavně malá Yu Ha. Ta to vždycky parádně a vtipně rozstřelila. ...
Krásný, krásně natočený, skvěle zahraný film. Gruzie, gruzínský tanec, hudba, rytmus, pohyb, ale i chudoba, která je tu vidět na každém kroku, vše vypilované do posledního detailu, včetně podlahy tanečního studia. Životní sen, který drží nad vodou. Merab, skvěle ztvárněný Levanem Gelbakhianim, se ke svému snu snažil přiblížit každým krokem, každou otočkou. A pak mu do života doslova přitancoval Irakli, který mu pomohl vyrůst a hlavně díky němu v sobě mohl objevit vášeň a tu vložit do tance. Merabův závěrečný tanec bere dech, stejně jako jeho odchod se zdviženou hlavou...
Když se řekne George Michael, moje okolí slyší jen vánoční Last Christmas od Wham!. Ale George Michael je pro mě daleko víc. Krásně zpracovaný dokument, který mě přenesl o 14 let zpátky do O2 arény na koncert, který jsem vnímala všemi smysly. Z jeho verze Russian Roulette od Rihhany mám husinu ještě dnes. George Michael. Úspěch bohužel znamenal vést dva životy. Skutečný George a falešný George. Sláva, obdiv a štěstí na pódiu nedokázaly zaplnit prázdno v jeho duši a to se podepsalo na jeho životě. "Přijde okamžik, kdy mít všechno nestačí." ...
Ježiiiiš..."sexová" jednorázovka, dva sympaťáci...a ten závěr...a na konci v titulcích to rozštíplo jméno výkonného producenta 🙈...pro mě toho bylo v pár minutách opravdu hooodně...od úsměvu, přes strach, šok až k zamyšlení...
Příběh, který se klidně mohl stát... Charismatický Dylan O'Brien...jeden člověk a dvě dokonale zahrané osobnosti. Dobře propojené, sestříhané do celku. Čas mi nerušeně plynul do doby, než se objevila Marcie. Ta mi narušila skvěle rozjetou dějovou linku. Asi jsem to uvnitř sebe chtěla prostě trochu jinak. Každopádně hodně zajímavý film.
