Recenzi napsal/a Misova
"Začíná osud náhodou či vlastnou voľbou? Alebo snáď vďaka sérii náhod a nečakaných rozhodnutí jedného dňa natrafíme na náš osud? A bude k nám ten osud priaznivý alebo práve naopak." Tak začíná nádherný korejský seriál, jeden z mých korejských TOPek. Korejské (i japonské) seriály jsou většinou kratší, a přesto v sobě mají vše, co je potřeba. Nesází na nahotu, ale na vzájemnou přitažlivost, zajímavost a hloubku děje. Povedlo se to i tady. Pragmatická "kšiltovka" Sang U a příživník 3 "červená čepice" Jae Yeong se prostě potkat museli. Jejich postupné sbližování, konverzace i jejich vnitřní boje a proměny byly občas humorné,...
"Všechno to začalo kvůli penězům. Myslí si, že ten příběh je o něm. Ale to se plete." Tak tohle vystihla AJ/Izzy G. úplně přesně. Není jen o "něm", je o nich. O Draq Queen Ruby Red a malé sousedce AJ. Skvělá roadmovie s tunou make-upu, milionem paruk, kostýmů, s trochou soutěžení, rivality a také pomoci, plná známých písniček, ale hlavně s RuPaulem v roli Ruby Red. Já mám to "třpytivé" prostě ráda. Sice bych na začátku nejradši strčila AJ do skříně, zamkla, omotala řetězem, ten dala na zámek a ztratila klíč 😁, ale tohle Izzy G zahrála fakt skvěle a...
Tohle je recenze, která mi dala hodně zabrat. Seriál jsem zmačkala a mrskla do koše hned po prvním dílu. Naprostá totální blbost. Navíc zjištění, že je Sorn hozený do podoby "culíka" tomu opravdu nepřidalo. Proč? Protože culíci jsou jen dva. Černý a peroxidka 😀. Ostatní mají jen vlasy stažený do gumičky. Tečka.Takže konečná. JENOMŽE!!...potom jsem viděla pár ukázek z dalších dílů, a to byla pro mě jasná výzva, protože já se ráda dívám i pod hladinu a hledám smysl toho, proč to tak je, co se tam skrývá. Ke "Stubbornu" jsem se vrátila ne kvůli...
Vzdát se něčeho kvůli někomu? Ne, to prostě nejde. Je jedno, jestli je to láska k člověku, láska k hudbě, láska k čemukoliv. Patřit sám sobě, dělat rozhodnutí kvůli sobě, stát si za svým, i kdyby nás měl mít rád jen jeden jediný člověk. Je důležité být upřímný ke svým pocitům. Krásný příběh, který mě chytil za srdíčko, a to doslova...jejich slzy, moje slzy... Příběhy z Japonska mě vždycky dostanou svojí hloubkou, citlivostí i výběrem herců pro jednotlivé role. Už jsem psala dříve, že japonští kluci pro mě mají své specifické kouzlo osobnosti. Souhlasím s...
Tak nevím. Asi to nebyl úplně špatný seriál, ale dalo se to udělat lépe. Všechno se točilo okolo tří věcí. - Coming out. Nic jednoduchého, a v týmovém sportu obzvlášť. I tady to bylo vidět. A pak... zavírání očí, mlžení trenérů, strach z prozrazení, vyloučení z týmu...je dobrý si to občas připomenout. Kluci namakaní, ale je jasný, že ragby není sport pro hubeňoury. - Rivalita ve sportu. Vždycky byla, je a bude. Tohle mě vrátilo o hodně let zpátky..případ Tonya Hardingová x Nancy Kerriganová. Dokonce i herečky jim byly trochu podobné. ...
"Moje srdce se svírá a krvácí..." Je to smutně krásný, krásně smutný příběh o lásce, hrdosti, bolesti. Je to příběh i o rodině, o rodičích. Jemný, pokorný a starostlivý Nat Phi o ně přišel. Luc Khoi byl těmi svými naopak spoután, a to nejen řetězy domluveného sňatku. Pro svůj úspěch a prestiž ve společnosti obětovali štěstí svého syna...Kdy je čas začít vzdorovat a kde je vlastně hranice, od které začít boj o svou hodnotu, o své štěstí, o své vlastní já? A je vůbec taková hranice? "Nebýt sám sebou dusí." Ze začátku příběh jen tak...
Pomalu plynoucí příběh, skoro beze slov, plný náznaků, vnitřního neklidu a napětí, sbírání odvahy, jemného našlapování...vědět tak, co si myslí a cítí ten druhý. Někdy to v životě prostě nejde tak rychle a jak bychom si přáli. Naštěstí je tady krabice se vzpomínkami na dětství. Skvěle zahráno, skvělá hudba, kamera, detaily...
Film, který si mě získal svou hloubkou, dějem i projevem lidských slabostí. Příběhem, který nestojí na slovech, ale na potlačovaných emocích a rozhodnutích. Dva muži ve společnosti, která je svázaná tradicemi, dogmaty, rituály...tohle se vlastně (ne)mohlo stát...ale stalo. S minimem slov i gest a navzdory všemu a všem. "Konečně žiju. Potřebuju ho." Ještě hodně dlouho ve mně bude rezonovat i scéna na střeše řeznictví. Síla proti síle. Vášeň a pokušení proti síle a moci náboženství..."Proč Bůh stvořil touhu?"... Ukázka života ortodoxních Židů a autority rabínského zákona, čtení z Talmudu, emoce, vnitřní boj, výsledek...pro mě neskutečný zážitek i...
Krásný film. Skutečný, niterný životní příběh. Vojenské prostředí je pro mě velká neznámá, ale z vyprávění vím, že žádný med to rozhodně nebyl a není. Je ale úplně jedno, kde se příběh odehrává, protože láska si místo nevybírá. Je to o lidech a hlavně lidských hodnotách. A tady konkrétně o vojácích. Přísném důstojníkovi rakouské armády Charlesovi Eismayerovi a rebelském rekrutovi Mariovi Falakovi, které skvěle a přesvědčivě zahráli oba herci. Lukovy (Mario) oči a úsměv dostaly i mě :-). Jak se cítí člověk, který skrývá své tajemství hluboko ve svém nitru a s maskou nasazenou na skutečné já....
Sáhla jsem zase do mé BL minulosti a vzpomněla si na tehle krásný seriál. Akorát už všichni všechno napsali :-), tak jen tak lehce... Sympaťák Peng, hluchoněmý dlouhán s milující rodinou a Siang, rozmazlený (?) "malý šéf", kterého se chce někdo zbavit. Přitáhli mě k sobě od první minuty. První setkání byl osud, druhé náhoda. Nebo obráceně :-)? No a pak už nám tady vždy chápající barman začíná míchat v šejkru skvělý koktejl... asistent Jonathan - nádherný chlap v brýlích, roztomilý "zabiják" Jia, Siang-ův otec, bratranec (Nat Chen z Kiseki dear to me) a navrch dvě ženské narušitelky...
Ney Matogrosso. Měla jsem v povědomí, že někdo s takovým jménem a hlavně hlasem je, ale nikdy jsem ho cíleně nevyhledávala, neposlouchala. Teď jsem to napravila. Životopisný film je, aspoň myslím, hodně povedený...nejsem hudební kritik ani znalec, ale pokusím se vyjádřit moje pocity. Nepřemýšlela jsem, jen jsem do sebe pustila hudbu, zaposlouchala se do Ney-ova hlasu (kontratenor), vnímala extravagantní kostýmy a sledovala jeho nelehkou životní cestu, která byla už od dětství hodně ovlivněná přísným otcem, kterého zde skvěle zahrál Rômulo Braga. Touha po svobodě, naslouchání přírodě a její propojení s jevištěm, jeho "já" schované za maskou, vypuštění vnitřních...
V pár minutách toho bylo zachyceno tolik...a stačil k tomu jeden "porouchaný" sympatický vymahač dluhů s laskavým srdcem, co se sune k zemi při pohledu na krev a jeden osamělý a odevzdaný, sympatický dlužník se "vzpomínkou" v ruce. Spolu rozehráli něco, čemu se říká život. Musí nutně skončit? Když se snažíš, zvládneš cokoliv... Skvěle to oba kluci zahráli.
Nádherný film. Boxerské rukavice dědící se z otce na syna nebo přitažlivost hudby a tance? "Dyk boxuješ jak ponocnej."...jasná volba. Naprosto úžasný výkon Jamieho Bella/Billy. Jeho hraní... vlastně nehrál, on svou rolí žil. Jeho slovník byl taky dokonalý (odrážející prostředí, ve kterém vyrůstal), stejně jako pravačka. Skvělá učitelka baletu v podání Julie Walters, která viděla a hned věděla. Otec, brácha babička... ukázka tvrdého hornického života, finančních problémů, ale i soudržnosti rodiny a hornické komunity. Typické anglické domky, stávky, písně T. Rexe, Labutí jezero, emoce...jedním slovem nádhera. Mít odhodlání a hlavně mít...
Zase jeden školní, ale fakt povedený. Sice dlouhý, ale rozdělený do tří, vzájemně se prolínajících příběhů. ForceBook, BookForce... tihle dva...kam "vlezou", tam to prostě rozsvítí. Book mě svojí vitalitou a ztreštěností zaručeně vždycky nabije a hlavně rozesměje. S Force-m se oba občas divíme, co to zase vymyslel za lumpárnu nebo do čeho se namočil. Tady si ho Force/Arc pěkně hlídá už od prvního zamračeného pohledu. A stejně se nakonec tajně usmívá 😀. Líbí se mi propojení jejich povah a to, jak se tím pádem vzájemně skvěle doplňují. Vzájemné provokování i slovní přestřelky jsou prostě skvělý. Jejich příběh je víc komediální...
Dva kámoši...častokrát použité téma, ale pokaždé se dá najít něco nového...milý, nevtíravý kraťas s příjemnými kluky. Teda, co ale neodpustím...jack s colou 😀...nikdyyy...
Oči, mimika, gesta...moc pěkné...
Richard se vřítil do Texasu jako hurikán Bianca...Bianca Del Rio přesněji. A že prý bouře s ženskými jmény bývají méně nebezpečné, cha... Malé, zkostnatělé město přesně takovou bouři potřebovalo. Bianca byla prostě dokonalá. Skvěle jsem se bavila, protože mám tohle, jak vždycky píšu "třpytivé přátelství", ráda...
Tak zase něco z minulosti. Jeden z mých hodně oblíbených. Tenhle seriál mě dostal úplně vším. Příběhem, hudbou, svojí dynamikou, nadávkováním a propojením akce a lásky i výběrem herců. Postupné sbližování hlavní dvojice...Ze Rui a Bai Zong Yi. Pěkně krok po kroku, i když teda hodně bolely. Dokonce i jejich odloučení tady dává smysl a dodává jejich příběhu tu správnou hloubku. Obětování se, ochrana, trvalé místo v srdci a nakonec i "jahody" řekly, co měly. Bai Zong Yi-ho táta, taky hodně pomohl... Aa moje láska Ai Di. Miluju chilli stejně jako jeho. Jeho vztah...
ŽIVOT...takový, jaký občas bývá. Tady ukázal, co umí. Bez růžových brýlí. "V životě zadarmo nic nedostaneš."... LÁSKA...byla tady, krásná i rozesmátá, ale už v dospívání, kdy je nejzranitelnější, byla pronásledovaná šikanou a předsudky. Drsně, krutě, bez slitování. "Co znamená být sám sebou? Být obětí, která se nechává urážet a bít?" Z toho mě opravdu mrazilo. Co je špatného na tom někoho milovat? ODLOUČENÍ...hodně, hodně dlouhé, a přesto... VOLBA..."Mít dva životy, tak bych..." Tak by co? Nakonec se zase musí udělat rozhodnutí....
