Všechny recenze
Aktivisté jistě rozeznají facku do tváře macho mužům. V jejich řadách zavládne nadšení z nového woke člena. Oprávněně(?) Když odhlédnete od boření starého a tvoření nového, za každou cenu, budete se také bavit. Obě polohy jsou zábavné, ne zesměšňující. No, záleží na úhlu pohledu, že?
Zvláštní, hodně zvláštní fim. Když jsem ho viděla poprvé, tak mě napadla slova jako psycho, schíza, představy, sny, přání otcem myšlenky...? Sledovala jsem ho s "otevřenou " pusou. Na co se to dívám? Proč? Protože mě bavilo přemýšlet, co mě u tohoto filmu drží, co mě vlastně vtáhlo dovnitř, v čem je jeho kouzlo. Ano přemýšlení, zapojení všech mých smyslů...Poprvé to byly oči, mozek. Vnímání barev a stínů, nahého těla na bílém, lehce osvětleném pozadí, práce fotografa s foťákem. Fotograf byl vůbec hodně zajímavý. Otázky a hlavně zmatenost v jeho očích a na jeho tváři byla skoro...
Lechtivější film s nekomplikovaným příběhem, ale i tak si odvahy tvůrců a především herců cením. Možná někomu bude vadit ta nevyváženost mezi výrazným zaměřením na intimitu a (ne)hloubkou příběhu, také mi to napoprvé moc neladilo a spíše bych projekt zařadil téměř do soft porna, ale když jsem se na snímek podíval podruhé a podrobněji na některé rozhovory, tak ten rozdíl již není u mě tak velký, naopak ... a to, jak to vlastně všechno bylo, si nechám pro sebe, neboť je to jen má domněnka. Sexualita, chtíč, city a necity, láska a neláska, to spolu úzce souvisí a je na...
Ano, explicitní. A taky velmi estetické, minimalistické, trošku dekadentní… a za mě fantastické. Krásné světlo ateliér vs. interéry, scény bez hudby střídá melancholický klavír, druhý rozhovor před focením jsem snad ani nemrkala aby mi neuniklo jediné gesto v obličeji herců. Herecké wow. Je to trošku umělecké dílko a v příběhu je třeba sledovat detaily. Dejte si nerušenou chvilku na sledování a snad nezůstanu jediná nadšená. Pro mě je film velké překvapení.
Režisér zpracoval osobní příběh, který si prožilo mnoho z nás. A myslím, že velmi dobře. Herecky přesvědčivé, technicky zmáknuté, mohli to trochu prostříhat. Velké plus za natáčení v autentickém prostředí.
Výstižne natočené a herci to zvládli. Takéto snímky mi pripomínajú, že šikana stále žije (v súčasnosti aj v ročníkoch 1.stupňa ZŠ). Natočili to celkom mierne, za čo som rada aj kvôli tomu potkaníkovi. Milo ma prekvapilo, že sa Andrej možno neskoro, ale predsa len nedal celkom zblbnúť (vrátenie peňazí Mariovi) aj overenie si Zeleho (keď sa zastavil u neho). Aká bude jeho ďalšia cesta v živote, tak to môžeme len hádať.
Příhěh s nostalgickou atmosférou pomalu plyne ale v dialozích se odehrává mnoho. Jsou plné emocí i když se kluci tváří, že o nic nejde. Nádech romantiky navozují vizuálně působivé záběry a ohlazují hrany příběhu. Vnīmám a přijímám.
Po Choco Milk Shake a Happy Ending je tohle další minisérie od Strongberry. A vidím zde úplně stejný rukopis. Všichni čtyři hlavní představitelé jsou úžasně pohlední a roztomilí. Hlavní pár má vážně skvělou chemii. Roztomilost ale nezachrání slabší scénář, a zdlouhavost prvních epizod. Komu se líbily výše uvedené série, bude se líbit i Sweetheart Service.
Další z filipínských filmů, který se do mě zavrtal hodně hluboko. Nádherný příběh. Jak dlouho člověk dokáže čekat na osudovou lásku, kolik smutku a bolesti dokáže snést. Navíc v době, která nebyla vůbec jednoduchá, což se ukazuje hned v začátku filmu. Krásně zahrané postavy Juna i Errola. Dvě nádherné bytosti. Dva lidské osudy propojené čekáním, doufáním, že jednou...možná... "Hledáme partnery, abychom nebyli sami a někdo se o nás postaral?" "Ne... hledáme partnery, které bychom milovali a kteří by milovali nás, abychom nebyli smutní."
Otto je NUDNÝ. Zřejmě největší handicap při seznamování. Obrovskou změnou je miniaturní vytetované B...jako Boris, který ho po návratu z expedice opouští. Jedinou "jistotou" tak zůstává kamarádka Lente, která se ale rozhodla s partnerem usadit v domečku, mimo Brusel. Stejně, jak jistoty zdánlivě mizí, otevírají se mu nové obzory...Online seznamování, sauny...Nic výjimečného. Další variace na otřepané téma.
Ale jo, pro mě to byla hezká pětiminutovka, kterou jsem si natáhla na 10 a koukla se hned dvakrát :)
Začalo to fajn, ale postupne ku koncu som sa v tom stratila. Najžhavejšia scéna pre mňa bola, keď Seon fotil Juna po ležiačky a on na ňom "sedel" viac ako všetky polohy, ktoré striedali.
Spíše amatérský film ocení více fanoušci fantasy a sci-fi žánru, ač musím i já uznat, že některé momenty byly vtipné. Nejvíc se mi líbila závěrečná scéna s nádhernou krajinou.
Dlouho jsem se na tento seriál chystala, ale pořád přicházely nějaké nové projekty, které Bed Friend vždycky předběhly :-D. Ale konečně na to došlo a jsem ráda. Hezký seriál, který se nevyhýbá vážným tématům. Romantická linka se mi líbila v začátku, pak to pro mě začalo trochu pokulhávat i dějově. Nějaké věci mi přišly nedotažené, nebo takové utnuté. Celkově hodnotím jako fajn seriál s hezkými herci na které se dobře kouká a kteří nás pěkně provází celým příběhem.
Nebylo to špatné. Bylo to hlavně zazpívané. Jedna důležitá píseň, jeden hodně zamilovaný kluk, druhý k tomu postupně došel. Co všechno se dá udělat pro to, abych mohla být někomu na blízku 🙂. A ach jo. Ty jejich kýble na hlavě 🙈. "Hodnotu přítele poznáme, až když jej ztratíme." To samé platí pro lásku...
Muzikál? Hudební film? Hmmm ... na moje vnímání bych to spíše nazval jako delší krátký film s písněmi. Nejvyšší známku dávám za příběh, neboť se věnuje tomu nejkrásnějšímu citu na světě. V těch ostatních oblastech hodnocení se ale jedná spíše o takový film dietní s poloamatérským vyzněním.
Chtíč a nebo láska na první pohled a nebo obojí? Malý kamínek z úsečky zvané život. A docela povedený. "Když prohraješ, tak já budu nahoře." "A pokud vyhraju já, budeme se potom vídat každý den." https://mydramalist.com/34351-yuxiang-and-mark
Jednoduchý, milý, něžný, láskyplný příběh. Super nápad pomalého sbližování přes hovory na balkoně, čmárání na stůl ve studovně...tvrdohlavý "čmárajko" 😁, "přemýšlení", občas doplněné ďáblíkem pokušitelem a svatouškem andílkem 😁. Skvělý. Překvapilo mě, jak se opravdu hodně rozdílná dvojice Diew a God vlastně k sobě skvěle hodila. Bolavá dušička, drobounký Diew/Park mi ze začátku moc neseděl, ale nakonec jsme to spolu zvládli. Svojí roli zahrál moc dobře. No a krásný God/Big v roli rytíře na bílém koni. Ochranitelský, pozorný. Radost se na něj dívat. Jeho síla a svaly přetavený v lásku a něhu. Prostě ideální partner. Druhá dvojice...
Někteří Thajci mají místo očí jen šterbinky a ve spojitosti se sympatickým zjevem a okouzlující roztomilou osobností mě zaujmou. Proto jsem propadl Asii. U tohoto seroše jsem se rozhodoval, zda vůbc do toho mám jít a po prvním díle, který jsem zhltl jako malinu, jsem si nebyl jist tou pro mě nesourodou dvojicí God-Diew. Obě postavy jsem si hned pojmenoval jako Macíčka a Kostitřáska. Nedomrlý Diew s "velkýma" očima téměř jak Vít Rakušan, tak toho jsem tam nejdříve trpěl, neboť na Goda jsem se nemohl vynadívat. Jsem já to ale zvrhlík ... 😸 Ale časem jsem si zvykl...
Julián Hernández se drží svého stylu. Příběh nepřináší nic nového, je to velmi podobné filmu El cielo dividido (2006). Jistý posun zde ale je, což je dobře, protože současná generace, pro kterou je film hlavně určen, má ty problémy trochu jiné. Orlando je mladý, krásný a má spoustu energie. Mohl by mít na každým prstu x kluků, když ale spatří Marca, neproletí jiskra, ale přímo blesk. Jenže neví, co s tím, a dělá vlastně ty chyby, které obvykle děláme všichni. Scénář má trhlinu ke konci, kde mi chyběly nějaké souvislosti, návaznost. Místo toho najednou pic. Nesedla mi sexuální nevyhraněnost Orlanda...
