Godless (2015)

Rozprávanie, ba priam spoveď jedného z bratov a odkaz druhému. Téma nie ľahká. Spracovania aj výkony hercov mi prišli v pomalšom tempe akoby divadelného predstavenia adekvátne a zahrané jednoducho, bez prikrášlení alebo prudkých výbuchov emócií. Tie sú schované pod povrchom takmer u všetkých postáv (bratia a ich priatelia, rodičia), to však neznamená, že nie sú. Iste si viete predstaviť alebo nacítiť, čo by bolo, keby boli naplno vypustené. Táto snímka sa však drží v rovine výpovede, rozprávania, takže dej a forma hrania tomu zodpovedá.
Osobne by ma zaujímalo koľko ľudí na svete zažíva podobné skúsenosti či už gay, lesbian alebo hetero súrodencov.

Zajímavý film, který kdyby byl natočený méně opatrně a lépe sestříhán, dost by mu to přidalo. V jednu chvíli nelze pochybovat, co mezi klukama je, ale pak to zas vypadá, že to tak žhavý není. Je z toho cítit opatrnost nejen dějová, ale i filmařská.

Příběh není hloupý, jen zpracování pokulhává. Herecké výkony jsou podprůměrné, i když je vidět, že se kluci snaží. Hudba chybí, ale než použít zas nějakej otravnej klavír, tak raději to ticho, které se ke smutku i hodí. Sumasumárum... vezmu-li v úvahu, že se jedná o nízkorozpočťák, kde se z lejna bič neukroutí a kluci točili nejspíš za "děkuji pěkně", je asi namístě přivřít oči.

S nízkorozpočtovým nezávislým filmem Godless jako bychom sledovali spíše divadelní hru, než film. Pečlivě recitované knižní dialogy, monology do kamery a nenápadité herecké akce navíc ukazují divadelníka krotce opatrného. Píše-li ovšem jeden divák na IMDB o filmu, že "má tempo šneka na valiu a produkční hodnoty uzbeckého středoškolského projektu", nedoceňuje, o čem film je.

Nate právě ztratil už druhého z rodičů a bojuje o třetí a poslední ze svých stávajících životních jistot, bratra-milence. Děj se odehrává v prvních hodinách a dnech, kdy rána dopadla. To nevolá po filmu nahuštěném vtipnými "hláškami", ani po očekávání "veselých historek z natáčení". V podtextu navíc cítíme, že autor téma sourozenecké erotické lásky vnímá o moc víc v náboženském kontextu (viz ostatně název), než jak vkládá do úst a akcí postav.

Režisér a scénárista Joshua Lim pochází ze Singapuru, do USA přišel za studiem v roce 2001. Rozhovor s Limem:
https://theindependentcritic.com/an_interview_with_joshua_lim

Zajímavé téma šlo rozhodně zpracovat lépe. Amatérské výkony téměř všech herců a celkové pojetí filmu bylo pro mne slušným zklamáním.

Komorní atmosféru plnou bolesti po ztrátě milované osoby, umocněnou stísněnými prostory rodinného domu, měly zřejmě umocnit "minimalistické herecké výkony". Ty však působí spíše otupěle a toporně, což bohužel ubírá na celkovém diváckém dojmu.