Believer (2018)

Když do často intimního vztahu s Bohem vstoupí nějaká organizace a prostřednictvím svých nezpochybnitelných autorit určuje, co je správné a co už není (hřích), hrozí vždy riziko páchání obrovských nespravedlností, třeba jako v tomto dokumentu Církví Ježíše Krista Svatých posledních dnů na členech LGBT komunity. Dan Reynolds a další mají můj obdiv za riziko, které podstoupili organizováním této akce, díky které mohli být klidně i exkomunikováni, což se už některým vlastně stalo.

Ach ty církve!!! :-/ Imagine Dragons jsou moje srdcovka už od skladby Radioactive, byl jsem i na jejich koncertě, ale vůbec jsem netušil, že frontman kapely je mormon. O téhle sektě, podobně jako o mnohých dalších církevních institucích, si nemyslím nic dobrého. A tenhle dokument mě v tom jen utvrdil.

V americkém Utahu je členem této církve téměř 2/3 populace, a tak není divu, že má dlouhé prsty. Odejít z ní, nebo z ní být vyloučen, ať už proto, že jste gay nebo máte nemanželský sex, je tak trochu sociální sebevražda. Moc nechápu, proč lidé jako Dan Reynolds chtějí být její součástí, i přesto, že vědí, jakou bolest způsobuje. Sám si je vědom, že není náhoda, že nejčastější příčinou smrti teenagerů v Utahu je sebevražda (obvykle to ve vyspělém světě bývají dopravní nehody) a jejich počet narůstá. Nicméně je pravda, že pokud chce postoj církve změnit, půjde to snáz, když bude její součástí.

Texty Imagine Dragons pro mě po zhlédnutí tohoto dokumentu a následně pár rozhovorů na YouTube, získaly úplně nový rozměr. Dokument jako takový má několik silných momentů - např. Stockton, s kterým se děti kvůli rodičům zdráhaly kamarádit, bratr režiséra, který v důsledku vykázání z církevní univerzity spáchal sebevraždu během příprav festivalu, nebo třeba srovnání rychlosti prodeje vstupenek na koncert samotných Imagine Dragons a koncert, který v Utahu pořádají na podporu LGBTQ. A završila to konference Mormonů konaná 2 měsíce po festivalu.