Podrobnosti recenze
8.2 5 10
(Upraven: Únor 18, 2018)
Celkové hodnocení
6.3
Příběh
7.0
Herecké výkony
6.0
Zvuk
5.0
Zpracování
7.0
Museli bychom asi znát původní německou divadelní hru, abychom plně pochopili všechny motivy Kirilla Serebrennikova ke zpracování jejího textu. Jako občané země, která se dlouhá léta nachází jak v poli působení ruského velmocenského zájmu, tak v živém kontaktu s ruskou kulturou, máme ale bohatě indicií k rozluštění alespoň části režisérových záměrů.
Pokud bychom za hlavní téma měli náboženství, napadne nás při sledování několikrát ruská klasika, třeba Idiot či Bratři Karamazovi, možná i reálná postava Rasputina - vše ovšem dost vzdáleně. I větší část diváků na IMDB přisuzuje filmu toto téma jako hlavní, a ti skoro všichni mají také za nutné vypořádat se s filmem z hlediska náboženského.
Přesto myslím, že jde především o podobenství o síle a technikách manipulace a o cestě (návratu) k totalitě. Zejména bezradné a beznadějné hemžení lidí kolem hlavní postavy, reprezentantů různých společenských skupin, je zobrazeno s až nemilou přesností, a ještě nemilejší je, že zobrazuje i naši aktuální realitu v současném "wind of change". Na IMBD jeden recenzent píše: "The school administration cannot confront a religious fanatic because they themselves do not have any ideas or principles." Asi sem často jezdí.
Naprosto nejde o film podobný i té lepší části gay produkce, takže doporučit ho gay divákům vyvolává rozpaky. Naštěstí Gigorij, jediná gay postava v celém tom panoptiku, je zároveň jedinou postavou normální, a to si pozornost zaslouží.
Pokud bychom za hlavní téma měli náboženství, napadne nás při sledování několikrát ruská klasika, třeba Idiot či Bratři Karamazovi, možná i reálná postava Rasputina - vše ovšem dost vzdáleně. I větší část diváků na IMDB přisuzuje filmu toto téma jako hlavní, a ti skoro všichni mají také za nutné vypořádat se s filmem z hlediska náboženského.
Přesto myslím, že jde především o podobenství o síle a technikách manipulace a o cestě (návratu) k totalitě. Zejména bezradné a beznadějné hemžení lidí kolem hlavní postavy, reprezentantů různých společenských skupin, je zobrazeno s až nemilou přesností, a ještě nemilejší je, že zobrazuje i naši aktuální realitu v současném "wind of change". Na IMBD jeden recenzent píše: "The school administration cannot confront a religious fanatic because they themselves do not have any ideas or principles." Asi sem často jezdí.
Naprosto nejde o film podobný i té lepší části gay produkce, takže doporučit ho gay divákům vyvolává rozpaky. Naštěstí Gigorij, jediná gay postava v celém tom panoptiku, je zároveň jedinou postavou normální, a to si pozornost zaslouží.
