Podrobnosti recenze

Mám z toho pocit, že hlavním cílem tvůrců bylo melodrama, protože příběh nepřináší nic zas tak extra a odpovídá tomu i celkové zpracování. Občas drhlo navazování obrazů, dost zklamala kamera, v některých chvílích taky zvuk, který je poplatný spíš dnešní produkci. Chybělo mi aspoň stručné info, co se dělo těch 20 let. Věčně fňukající Roby Schinasi taky nebyl můj šálek čaje. Naopak velmi oceňuji přirozenost Alexise Rosenstiehla a Max Liberta, nebyl jim ale dán takový prostor, jaký by si zasloužili. Prostředí 80. let bylo velmi povedené. Je určitě dobře, že se točí takové filmy, protože minulost je třeba si připomínat. Důležité aspekty jako láska dvou teenagerů v době nastupující krize AIDS nebo neschopnost školního systému řešit šikanu zde však nejsou prioritní, což je možná škoda.