Podrobnosti recenze

Filipínské filmy mám ráda pro jejich přirozenost, syrovost, reálnost. Jak už jsem nedávno psala v jiné recenzi, chudobu umí Filipíny ukázat opravdu dobře. Krásný příběh. I když, co může být na chudobě, prostituci, drogách nebo zločinu krásného?...NADĚJE. Chudoba je tady prosvětlená slunečním paprskem v podobě dvanáctiletého Maxima. Celým příběhem se prolíná i úžasná soudržnost rodiny i přijetí Maxovy "jinakosti". Jen jeho první dětská láska (Victor) se nesetká s pochopením. Nakonec si z ní ale Max dokázal vzít to nejlepší, co mohl.
Líbil se mi Bogs a jeho dospělácké promlouvání do Maxovy smutné a zklamané dušičky. Hodně silná pro mě byla i scéna, kdy Victor píská pod Maxovým oknem.
Herecky to bylo zvládnuté opravdu skvěle úplně od všech, ale Nathan Lopez, který hrál Maxe, přeci jenom nad ostatními o kus vyčníval.
Další hodně dobře natočený film.