Podrobnosti recenze

Jeden příběh, "čtvery oči"...tři přátelé (Marcos, Raúl, Sandra) a Marcosův brácha Ignácio. Líbil se mi formát vyprávění. Jsou to vlastně čtyři pohledy (každý díl pro jednu postavu) na stejný časový úsek, které se vždy v určitých bodech střetnout a propojí a zároveň pomalu rozkrývají, co se v rodině Marcose vlastně stalo. Je to i příběh o smyslu bratrského pouta, přátelství, o šikaně a hlavně problému v rodině, kde vládne pevnou rukou despotický, homofobní otec. Situace v Marcosově rodině byla vykreslená tak reálně, že mě občas mrazilo v zátylku a svírala jsem ruce v pěst.
Jinak herecky se mi líbili vlastně úplně všichni. Asi nejvíc všechno dohromady propojovali Sandra a učitel, za mě velký sympaťák. Skvělá byla i hudba a písně.
Minisérii jsem dala na jeden zátah. Bylo to určitě lepší, nevypadla jsem z obrazu a víc vše vnímala a spojovala. Tohle se moc povedlo.