La edad de la ira (2022)

Jeden příběh, "čtvery oči"...tři přátelé (Marcos, Raúl, Sandra) a Marcosův brácha Ignácio. Líbil se mi formát vyprávění. Jsou to vlastně čtyři pohledy (každý díl pro jednu postavu) na stejný časový úsek, které se vždy v určitých bodech střetnout a propojí a zároveň pomalu rozkrývají, co se v rodině Marcose vlastně stalo. Je to i příběh o smyslu bratrského pouta, přátelství, o šikaně a hlavně problému v rodině, kde vládne pevnou rukou despotický, homofobní otec. Situace v Marcosově rodině byla vykreslená tak reálně, že mě občas mrazilo v zátylku a svírala jsem ruce v pěst.
Jinak herecky se mi líbili vlastně úplně všichni. Asi nejvíc všechno dohromady propojovali Sandra a učitel, za mě velký sympaťák. Skvělá byla i hudba a písně.
Minisérii jsem dala na jeden zátah. Bylo to určitě lepší, nevypadla jsem z obrazu a víc vše vnímala a spojovala. Tohle se moc povedlo.

Moc pěkné, zvládnuto za jeden den, netradičně pojato a skvělí mladí herci.

Zajímavý příběh se zajímavými herci. Absolutně mi nesedl styl vyprávění příběhu. Dokoukal jsem to spíš jen kvůli Manu Rios.

Pohodička...užil som si to

OK, zase jsem něco sjel na jeden zátah 4 díly které ti nedovolí se přestat dívat, teda takhle sem to měl já. Moje oblíbená Španělská produkce oblíbený herec kterého můžete znát ze seriálu ELITE na Netflixu . Hrozně mě bavilo ty jine pohledy na věc, každý díl jiný pohled (částečně).
Fotr hlavního hrdiny byl opravdu na rozbití hlavy psacím strojem ten mě sral hned od startu.

V segmentu středoškolského prostředí u mě jasně vítězí španělská produkce. I zde se dočkáme několika klišé spojenými hlavně s CO hlavního hrdiny. Ta se však neřetězí a netvoří tedy hlavní dějovou osu. Tou je odhalování příčin vedoucích k vraždě. Zabrousit do problematiky domácího násilí mi přišlo velice potřebné a klidně bych mu věnoval více prostoru. Je potřeba bořit tabu. Natočit jednotlivě situace z různých pohledů doplněné "drobnostmi" dokreslujícími děj, mi přišlo zpočátku zajímavé, jenže se na můj vkus často jednalo jen o natočení stejné pasáže druhou, třetí...kamerou. Zřejmě abychom si opakovaně užili mladické krásy.

Výborný španělský seriál, jak stylem vyprávění čtyř dílů z pohledu jednotlivých zúčastněných, kdy se stále odkrývají nové skutečnosti, vymazlený scénář a skvělé herecké výkony všech mladých, specielně obou dívek - nádherné Sandry a její kamarádky Bárbary. Pro mě dominoval neodolatelný sympoš Marcos s urostlou sportovní postavou (připomínal mi sochu Davida), Ignácio a Raúl také velmi dobří. Na Marcosovi jsem vnímal od prvního záběru, že je gayem od narození a že "to něco" v sobě dusí a snaží se splynout heteráckým chováním a siláckými řečmi vůči gay učiteli s davem. Nakonec otočil kartu v 17ti letech, kdy selhal při miliskování se Sandrou. To není tak pozdě, někteří to stále skrývají, někdy i celý život. Určitě nejsem zastáncem toho, aby dvanácti-třináctileté dítě jásalo a všude kolem sebe roztrubovalo, že je gay, i když musí mít v hlavě zmatek. Supr zážitek, ti dva bráši to nakonec skvěle "vyřešili". Moc DOPORUČUJI tento evropský seriálek! A tento projekt není vůbec jen pro teenegery.

Zajímavý styl vyprávění, dobří herci, svižnost. Na druhou stranu opět gay, který přichází na to, kdo se mu líbí až ve věku, kdy už to dávno musel vědět. Ale je to seriál pro teenagery a tento styl dneska frčí, takže to chápu.