Ludwig / Ludvík II. (1972)

Italský režisér Luchino Visconti převedl na filmové plátno životní příběh Ludvíka II. Bavorského, jednoho z nejkontroverznějších panovníků druhé poloviny 19. století. Tento citlivý, vzdělaný muž s vytříbeným estetickým cítěním a milovník všeho krásného nebyl nikdy předurčen pro to být dobrým politikem. Politickými úskoky své doby byl znechucen, a proto se ještě více věnoval svým zájmům, hudbě, divadlu, architektuře. Díky jeho marnotratnosti vznikla geniální Wágnerova díla a překrásné zámky jako Linderhof, Herrenchiemsee a především pohádkový Neuschwanstein.

Helmutovi Bergerovi se podařilo bezchybně vcítit do postavy rozervaného Ludvíka, který přímo zbožňoval svoji sestřenici, rakouskou císařovnu Sisi (Romy Schneider), kvůli níž byl ochotný dokonce přistoupit na zásnuby s její sestrou Sofií. Přestože tušil, že ho přitahují muži. Souhlas se zásnubami (které nakonec zrušil) bylo jedno z jeho posledních rozhodnutí, které se dá ještě považovat za panovnické. Ve 20 letech ho totiž přepadla záhadná nemoc, která změnila jednoho z nejkrásnějších monarchů téměř k nepoznání, a Ludvík se tak uzavřel před okolím a vytvořil si svůj vlastní svět podobný tomu v operách Richarda Wágnera. Na veřejnost později začaly čím dál tím častěji pronikat zkazky o jeho podivínských náladách a skandálním chování, až byl konziliem lékařů, kteří ho osobně ani nevyšetřili, označen za duševně chorého a zbaven vlády. Několik dní na to umírá za dosud nevyjasněných okolností ve chladných vodách Starnberského jezera.