- Filmy
- Filmobanka
- The Gaze (2026)
The Gaze (2026)

Základní informace o filmu
Sekce a rozdělení filmů
Přeloženo
Youen Li, rehabilitační terapeut tenisového klubu a muž mnoha zaměstnání, zatížený drtivým dluhem, jehož jedinou rodinou je nemocný bratr Yousi, který potřebuje drahou operaci. Oiuyu Zhai, zázračný, ale chladný a arogantní tenista, který nabídne Youenovi “speciální” smlouvu. Song Zhou, umělec, který ovlivní životy všech. Hao Gu, milý kluk, který se o ostatní stará. Jak se všech těchto pět osudů vzájemně proplete?
Uživatelské recenze
Ty líbačky byly ještě stále amatérské, například Li Youen (použiji svoje termíny) byl na úrovni kartónové krabice, ostatní tři byli o level výš na úrovni leklých ryb, ale tady mi to nevadilo. Příbeh průměrný s někdy trošu naivním chováním či zvratem postav, přehnaným pohrdáním v první půli, aby nakonec se vše obrátilo a ten, co byl na koni, ve druhé půli dlouho žadonil. Příjemný byl brácha se svýma krásnýma šterbinovatýma očičkama a i když jej hrál dospělý herec, věřil jsem tomu silnému bratrskému poutu.
Prostě příjemné, dalo se to. Jednoduše řečeno, tvůrci upletli z lejna bič.
Tak kluci, co s vámi. I když to tahle hooodně sympatická partička nedotáhla na všemožných databázích na vyšší hodnocení, mně se rozhodně nějakým zvláštním způsobem kluci trefili do nálady.
Co se týká děje, tak podobných scénářů už jsem pár viděla. Smlouvy, peníze, podmínky. Tady byla aspoň změna prostředí. Tenisové kurty a klub. US Open by se tady asi hrát nedal, ale tohle nebyla sonda do profitenisu, takže za mě v pohodě. Jinak kdo s kým a proč bylo jasné hned od začátku, takže jsem se spíš bavila u jak...Jakou cestou se všichni dostanou k zaměřenýmu cíli 😁. Moje ❤️ byl Gu Hao. Takový štěňátko k pomuchlání. Na sluníčku Li Youenovi jsem celou dobu obdivovala ty jeho super svetry a hlavně výdrž. Zhai byl většinu času víc zamračený studený čumáček než tenista. Zhou Song k uměleckým rukám přihodil roztomilou žárlivost a majetnickost. A brácha Li Yousi? To bylo takový lehce škodící a kořenící mimino 😁. Škoda, že to celé nepodtrhla výraznější hudba, písně. A i konec jsem čekala jako lehký výklus, ale zase se sprintovalo jak na Matějský pouti do fronty na cukrovou vatu. Ale i tak...bavilo mě to.
Přemýšlela jsem a trochu zvedám hodnocení. Ještě jsem si vzpomněla na batiku a ty krásný odstíny modré barvy...super



