Therapy Game (2025)

Líbilo se mě, že na japonské poměry to má až moc dobře propracovaný scénář, kde nesledujeme jen hlavní herecké duo (a jejich bratry), ale do příběhu jsou vkusně zakomponované i další postavy, zejména všechny ty drag postavy z baru. Dále mě velmi zaujalo celkové vizuální vyznění, kompozice scén a filmové lokace. Překvapilo mě velké množství vkusně a přirozeně působících intimních scén, které zde ale mají své místo a posouvají děj vpřed. Ze všech postav mě asi nejvíc zaujal Minato, který byl příliš zaseknutý ve své minulosti, a až osudové setkání se Shizumou mu zcela změnilo pohled na svůj život.

Je láska jen bolest?
Můj miláček Minato se vyrovnává se "ztrátou" bráchy (nee neumřel), Shizumu opustila přítelkyně (jak jinak, našla si jinýho)...a tihle dva se ve správný okamžik potkají v baru. Jedna společná noc a hned je zaděláno na sázku a pomstu. Rozehraje se hra, která léčí vlastně oba dva.
Minato se musí naučit být upřímný sám k sobě a přijmout své city. Musí pochopit, že neudělat něco jen proto, že se to může později pokazit a bude to bolet, není řešení. Heterák Shizuma se učí mít rád kluka, který léčí jeho bolavé srdce a učí se mu porozumět. Tihle dva se prostě potřebují. Spousta se toho tady odehrává v hlavě, hovory sami se sebou, probírání se svými pocity. Potom je tady pár intimních scén. Sice byly občas úsměvný, ty půlmetrový mezery mezi těly mě ale nepřekvapily a hlavní je, že nerušily. K tomu všemu se tady sešla super sympatická sestava. Hlavní dvojici skvěle doplnili oba bráchové, roztomilouš Shohei a moudrý Itsuki i kámoši ze školy.

Někdy si bolesti z mládí přineseme do dospělosti a nevíme co s tím.

"To, co se stalo v minulosti, neurčuje tvou budoucnost. Jediný, kdo ji může určit, jsi ty."
Celkově povedené.