Gabriel (II) (2014)

Konečně jsem se dostal k tomuto filmu a chtěl jsem se podělit o dojmy, ale jak vidím, Václav to již vystihl tak parádně, že k tomu nemám co dodat. Snad jen, že tu matku jsem chtěl v jistém momentu uškrtit. Ale bohužel, i takhle to v některých rodinách chodí.

"Zabil jsem svou matku," tvrdí Dolan v titulku své prvotiny, to jde ale jen o jeho typickou pózu: k zabití dojít nemohlo, neboť jeho filmový hrdina a filmová matka jsou dvojím vtělením téže osoby. U Gabriela je všechno jinak. Stará teorie přičítá vznik homosexuality rodinnému prostředí s příliš dominantní matkou a slabým otcem. "Paní Garbrielová" je dokonalou ukázkou dominující, vlezlé, manipulující, přivlastňující si a vždy "té správné" osoby, která by udělala homosexuála i z Nuselského mostu. Když v závěru metá na Garbrielova přítele vlídné úsměvy, můžete vzít jed na to, že jen proto, že se ve společenském magazínu pro liberální dámy dočetla, že je to in, ale v hloubi duše by mu nejraději zakroutila krkem, že jí odvedl oblíbenou hračku. Moc dobře udělaný krátký film a skvěle vybraná představitelka klíčové role.

Až jednou najdou paní Chimoyovou s podříznutým krkem, ať si vyšetřovatelé nezapomenou pustit tenhle kraťas.

Velice kvalitní, vkusný a milý 22 minutový film v koprodukci ESP+GER. A vůbec mi nevadilo, že se mluví "jen" španělsky a německy, když z těchto řečí umím vždy jen pár slov. Všechno je naprosto zřejmé pro každého, kdo se předem seznámí s příběhem.

Těch návratů do minulosti je tam mnohem více, než současnosti, ale myslím si, že k tomuto filmu to prostě patří. Kromě tohoto jednoduchého, ale silného příběhu, je bezvadné zpracování a především výběr velmi sympatických herců. Jak Gabriela 32 letého a jeho přítele, tak Gabriela náctiletého a jeho kamaráda.
Pěkné ...