Podrobnosti recenze

Tak tento francouzský projekt mě rozsekal, především svou závěrečnou třetinou, doslova na jednotlivé karbanátky a dnes budu vařit. To slovo až tak nepoužívám, spíše vnímám hovorovější slovíčko karbenátky, a ty jsou chutné především tehdy, jsou-li správně okořeněny a doplněny dalšími ingrediencemi. A tak mi to připadlo ... ty rozplizlé v mléce namáčené rohlíky, to byl ten hnus šikany osob s minoritní sexuální orientací, vejce na spojení hmoty byla ta všeobjímající láska procházející všemi bytostmi a všehomírem bez rozdílu pohlaví či věku, ať už zásadně a nebo okrajově. Sůl, která se sype do ran i karbenátků, byla tou ničivou silou toho, že něco krásného je mnohdy vykoupeno zklamáním, bolestí ducha i těla, utrpením. A koření? To je to "něco navíc", co dokáží ocenit především gurmáni, ale ne už všichni diváci a každý to může vnímat jinak. Ale je to koření života, krásna, co se dere na povrch přes všechny ty útrapy zatáček života a já v poslední části bečel s kapesníčkem u očí jako koza 😭
A ... všichni čtyři hlavní představitelé to u mě zahráli pěkně, tak na 8 až 9, nejvíce se mi líbil herecky Joseph za mlada a do úplné desítky to u mě dotáhly ty některé vedlejší herecky hodně přesvědčivé postavy - nemocná matka, záletný otec, dospělá sestra, Paulova žena.