Podrobnosti recenze

Na filmy se běžně moc nedívám, jsem spíš seriálový typ. Ale 10DANCE? Na ten jsem se těšil už od chvíle, kdy se objevily první ukázky. A nelituju ani vteřiny.

Film má skvělou energii a silnou atmosféru. Postavy jsou zajímavé a působí přirozeně – aspoň na mě rozhodně. A pokud herci před natáčením neměli pořádné zkušenosti se závodním tancem, tak klobouk dolů. To, co předvedli na parketu, nevypadá jako „jenom naučené kroky“, ale jako poctivě odtančené hodiny a hodiny dřiny.

Možná se na to dívám trochu zaujatě… možná. Jenže já vím, jaké to je. Už je to nějaká doba, co jsem sám stál na parketu, ale ten pocit si pamatuju moc dobře. Po dvou hodinách tréninku bolí úplně všechno – chodidla kvůli botám a nekonečnému došlapování, záda a ramena kvůli správnému držení těla… a to nemluvím o svalech, o kterých jste do té doby ani netušili, že existují. Tanec je krásný, ale rozhodně ne zadarmo.

A teď moje osobní taneční radost: když Shinya Sugiki a Shinya Suzuki poprvé zkouší waltz a kamera zabírá jen horní polovinu těla, i tak jsem poznal promenádu (druh taneční figury). A ano, měl jsem radost jak malé dítě. Tohle jsou ty detaily, které potěší, pokud víte, kam se dívat.

K tomuhle filmu se určitě vrátím. A upřímně? Myslím, že by si zasloužil druhý díl. Protože tanec, chemie a emoce tady rozhodně ještě neřekly poslední krok.