El cautivo / The Captive (2025)

Kdyby se přidalo sexu a ubralo tak hodinu na stopážo, mohlo tp být hezké. Takto je to nekonečně nastavovaná a protahovaná podívaná s krásným hlavním hrdinou, který bohužel není gay.

Tak jsem se zapřisáhl, že po Shine a Hokejistech už dlouho desítku nevytáhnu. A je to tady.
Tento projekt od Alejadra Amenábara nevnímám "jen" jako film, ale pro mě to byl nesmírně emotivní zážitek. Od začátku až do konce. Nejsem z těch, co se v recenzi budou rozčilovat a drtit špatným hodnocením příběh jen proto, že autor nepopsal mladého Miguela přesně a že se jedno úterý roku 1575 nevrtal v nose a v pátek se nepokakal přímo do kalhot. A nebo že on "sodomitou" nebyl, vždyť měl dítě (!) a nebo že v té době to takto nemohlo být (rozuměj například s tím "holičstvím"), přece už tehdy byl islám .... Ale hlavně, že třeba v Síwě v západním Egyptě byla manželství stejnopohlavních párů uzavírána ještě v první třetině 20. stol. a nebo je všeobecně známo, že Arabové mají rádi chlapečky (to jsou moje poznámky).
Z mého pohledu mi bylo lhostejno, zda hlavní hrdina, který později napsal nejčtenější román všech dob, byl orientován na muže, na ženy a nebo na obojí, ale ... jak víme, život a jeho osudy přináší nejedno překvapení. Vše musíme poměřit do souvislostí děje a že tam mohl namíchat tvůrce filmu i jemnou fikci spojenou s historickými fakty je jen dobře a dosáhl autentičnosti a svého pohledu na příběh. Celkový projekt "pohladil" svou originalitou. Pro mě to nebyl životopisný film, ale jen historický (ČSFD ani "životopisný" neuvádí). Hodnotím film a ne nějakou předlohu či osnovu, jak co má být.
Celou dobu jsem žil s postavami a ne je jen sledoval, cítil jsem všechno. Utrpení, špínu, prach, smrt, lidství, naději ... Smekám před naprosto uvěřitelným výkonem pětadvacetiletého Julia Peňi i Itala Alessandra Borghiho. A i dalších. Skvělá režie, scény, hudba, kostýmy, zpracování, nesmírně jsem si všeho užil. K tomuto filmu se určitě vrátím.