The Rain Stories / Meur Fon Yod Long Bon Hua (2016)

Scénáře vycházející z reálných situací na mě podprahově působí věrohodnějším dojmem. I když tvoří třeba jen základní kostru. Ale zde jsem, zřejmě vlivem kulturních odlišností, ten pocit neměl. Všechny tři příběhy byly pořádně přitažené za vlasy.

3 příběhy, jeden lepší bizár než druhý...

1. příběh je o postiženém a silně obézním klukovi, který se zamiluje do pohledného kluka ze školy. Ten je ovšem na holky. I přesto, že si to vyjasní, kamarádí se dál s určitými pravidly. No, zvláštní, ale tak řekněme, že film chce ukázat aspoň nějakou lepší (i když ne moc pravděpodobnou) realitu. Ve chvíli, kdy jsou tato pravidla porušena, je jasné, k čemu to směřuje. Určitý protiklad k pohádkám pro hodné mladé gaye na dobrou noc budiž snad ponaučením, že život není pohádka. Průměr.

2. příběh je o kamarádech, kteří jsou něco jako "jedna duše" a i když si o nich ostatní myslí, že spolu chodí, což není pravda, je jim to jedno. Ve chvíli, kdy jeden zjistí, že jeho dosud neznámý otec je transsexuál, druhý ho podrží. Je tu prostě pro něj. Tento příběh vyčnívá mezi ostatními jednoduchostí a někdo by mohl říct, že je to už ohraná písnička. Ano, možná, ale nějak na tom tady nevidím nic špatnýho, spíš naopak. Je to především o silném a skutečném přátelství. 8/10.

3. příběh je o klukovi, který má dluhy z hraní a rozhodne se je řešit tím, že půjde s muži za peníze. Skončí u staršího kluka, který mu dá peníze výměnou za slib, že se neprodá a nebude už hrát. Potud v pohodě, ale dál už to bylo úplně mimo mé chápání. Buď to není podle skutečnosti, nebo je to prostě špatně natočené. Anebo je to něco v rámci kulturní odlišnosti. Těžko říct, co to vlastně mělo být. 2/10.

Pominu typicky asijské retardované chování postav a hysterické projevy, to už k těmto filmům asi patří. Celkově tedy příběhy i zpracování 5/10, herecky ovšem dobré, zvuk hrůza.